Mamografický screening u brazilských žen z hlediska socio‑ ekonomické stratifikace

English version

Autoři: R. K. Rovere ¹; A. Lima ²
Působiště autorů: Oncology Unit, San Antonio Hospital, Blumeau, Santa Catarina, Brazil2 Private practice, Brusque, Santa Catarina, Brazil ¹
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2014; 27(2): 108-110
Kategorie: Původní práce

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo: 14. 10. 2013
Přijato: 8. 12. 2013

Souhrn

Cíl:
Mamografie je metodou volby v diagnostice časných stadií tumoru prsu díky své efektivitě a relativní finanční nenáročnosti. Vzhledem k rychlému růstu nákladů na léčbu rakoviny v posledních letech se dostává otázka využití této metody v rozvíjejících se zemích do popředí vědeckého zájmu.

Metody:
Data čerpaná z databáze národního zdravotního systému zahrnují pacienty z celé Brazílie. Sběr dat a a následná analýza proběhla v roce 2010, s odkazem na rok 2008, kdy byla zveřejněna poslední aktualizacedatabáze. Údaje o jednotlivých vyšetřeních byly rozděleny do čtyř skupin na základě socio‑ ekonomických ukazatelů. Celkově soubor zahrnuje asi 2 miliony vyšetření.

Výsledky:
Více než 45 % brazilských žen starších 40 let nikdy neabsolvovalo mamografii, přičemž tyto hodnoty korelovaly s výškou průměrné mzdy, a dosahovaly až 62,2 % u pacientek zařazených do nejnižší socio‑ ekonomické vrstvy.

Závěr:
Mamografie je široce využívaná metoda k záchytu rakoviny prsu v časných stadiích. Tato studie upozorňuje na skutečnost, že nedostatky v mamografickém screeningovém programu v Brazílii, a neuspokojivá spolupráce pacientek z nižších ekonomických vrstev může přispívat k růstu úmrtnosti spojené s touto diagnózou.

Klíčová slova:
mamografie – rakovina prsu – screening rakoviny

Zdroje

1. Silva GA, Gamarra CJ, Girianelli VR et al. Cancer mortality trends in Brazilian state capitals and other municipalities between 1980 and 2006. Rev Saude Publica 2011; 45(6): 1009– 1018.

2. Siegel R, Ward E, Brawley O et al. Cancer statistics, 2011: the impact of eliminating socioeconomic and racial disparities on premature cancer deaths. CA Cancer J Clin 2011; 61(4): 212– 236.

3. Piccart‑ Gebhart MJ, Procter M, Leyland‑ Jones B et al. Trastuzumab after adjuvant chemotherapy in HER2- positive breast cancer. N Engl J Med 2005; 353(16): 1659– 1672.

4. Elwood M, Cox B, Richardson A. The effectiveness of breast cancer screening by mammography in younger women: correction. Online J Curr Clin Trials 1994; 121: 385.

5. Nyström L, Andersson I, Bjurstam N et al. Long‑term effects of mammography screening: updated overview of the Swedish randomised trials. Lancet 2002; 359(9310): 909– 919.

6. Freedman DA, Petitti DB, Robins JM. On the efficacy of screening for breast cancer. Int J Epidemiol 2004; 33(1): 43– 55.

7. Gøtzsche PC, Nielsen M. Screening for breast cancer with mammography. Cochrane Database Syst Rev 2006; 4: CD001877.

8. Caetano S, Junior JM, Finguerman F et al. Mammographic assessment of a geographically defined population at a mastology referral hospital in Sao Paulo Brazil. PLoS One 2013; 8(9): e74270.

9. Silva TB, Mauad EC, Carvalho AL et al. Difficulties in implementing an organized screening program for breast cancer in Brazil with emphasis on diagnostic methods. Rural Remote Health 2013; 13(2): 2321.

10. Ginsberg GM, Lauer JA, Zelle S et al. Cost effectiveness of strategies to combat breast, cervical, and colorectal cancer in sub‑Saharan Africa and South East Asia: mathematical modelling study. BMJ 2012; 344: e614.