Laudatio - čestné členství ČSKB 2018

Doc. MUDr. Ivan Matouš-Malbohan, CSc.

Doc. MUDr. Ivan Matouš-Malbohan, CSc. je absolventem Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze (1960 – 1966), kdy již při studiu navštěvoval na Fyzio-logickém ústavu laboratoř pana prof. Mourka. Po promoci nejprve působil ve Fyziologickém ústavu AV ČR a měl možnost absolvovat stáž na Massachutsetts General Hospital v Bostonu. Vědecké působení a publikace v prestižním časopise vyústily v úspěšnou obhajobu dizertační práce v roce 1974 na téma experimentálních demyelinizačních onemocnění. Od roku 1973 pracoval na lékařské fakultě nejprve na oddělení klinické imunologie I. interní kliniky spolu s prof. Fučíkovou a poté v imunologické laboratoři nejprve Toxikologického ústavu – následně I. ústavu pro lékařskou chemii a v současné době Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky – jsou to tři názvy pro jedno pracoviště se stále stejnou adresou – Kateřinská 32/Na Bojišti 3.

V imunologické laboratoři, kterou více než 25 let vedl, se spolu s prof. Masopustem nejprve věnoval studiu onkofetálních antigenů a jako jeden z prvních je zaváděl do rutinní laboratorní a klinické praxe. Ivan patří k průkopníkům v oblasti nádorových markerů, jejich využití v diagnostice a monitorování u onkologických pacientů. Věnoval se také standardizaci jejich měření. Více než dvacet let je členem Evropské pracovní skupiny pro nádorové markery (EGTM) a International Socie-ty of Oncology and Biomarkers. Jako jeden z prvních začal využívat fetální biomarkery pro screening Downova syndromu a dalších vývojových vad nejprve ve druhém trimestru těhotenství a o několik let později byl opět pionýrem v zavádění prvotrimestrálního screeningu u nás. Ivan si vždy uvědomoval, že nestačí jen měřit, ale že mnohem podstatnější je měřit správně, přesně a srovnatelně. Stál tak u zrodu externího systému kontroly kvality v oblasti imunochemie.

Ivan Matouš-Malbohan je zkušeným klinikem, atestoval též v oboru neurologie v roce 1976 a na Neurologické klinice se začal věnovat muskuloskeletární medicíně. Pomohl nejen celé řadě pacientů, ale i svých kolegů od bolesti zad a krku.

Docent Matouš-Malbohan je autorem a spoluautorem více než 200 odborných publikací u nás a v zahraničí, je spoluautorem několika monografií, z nichž řada získala ocenění nejen České společnosti klinické biochemie, ale též České lékařské společnosti JEP. Je členem domácích i zahraničních odborných společností, jako člen výboru organizoval v roce 2007 v Praze kongres International Society of Oncology and Biomarkers (ISOBM).

Ivan Matouš-Malbohan začal vyučovat před více než padesáti lety již jako student na Fyziologickém ústavu a je stále vynikajícím pedagogem. Před 30 lety byl jmenován docentem, přičemž jeho doménou byla a stále zůstává biochemie. Zaváděl předmět patobiochemie a zejména specializovanou výuku biochemie pro stomatology/zubní lékaře. Vychoval několik generací lékařů a mnoho tisíc studentů vyzkoušel. Studenty je milován nejen pro svoje znalosti a schopnost velmi didakticky přednášet, ale zejména pro svůj kolegiální a přátelský vztah, se kterým k nim přistupuje, a pro svoji ochotu vše vysvětlit.

Ivana jsem poznal před 33 lety jako student biochemie a od té doby se setkáváme, diskutujeme a přátelíme se; patří mezi mé nejbližší spolupracovníky. Vzpomínám na chvíle, kdy jsme imunizovali králíky v Církvici u rodičů pana profesora Štípka, či na posezení v laboratoři ve sklepě v Kateřinské či debaty o screeningu u nás doma. Chci mu poděkovat za vše co mne a moje další kolegy naučil.

Ivana známe všichni jako skromného a obětavého člověka, který je vždy připraven pomoci radou. Mezi kolegyněmi je opravdu upřímně ceněn pro své noblesní chování a nehrané džentlmenství, které je mu vlastní.

Doc. MUDr. Ivan Matouš-Malbohan, CSc. patří mezi nejvýznamnější osobnosti oboru lékařská chemie a biochemie.

Udělení Čestného členství České společnosti klinické biochemie ČLS JEP u příležitosti jeho významného životního jubilea je výrazem poděkování a uznání jeho práce pro českou klinickou biochemii a medicínu vůbec.

Milý Ivane, ad multos annos.

Tomáš Zima