Epidemiologické šetření a analýza epidemického výskytu akutních gastroenteritid mezi zaměstnanci dvou sousedních institucí sdílejících jídelnu v Praze v roce 2019

Stáhnout PDF English version

Autoři: M. Liptáková ^1,2; M. Špačková ² ; S. Balasegaram ³; H. Orlíková ² ; J. Kynčl ^2,4
Působiště autorů: European Programme for Intervention Epidemiology Training, European Centre for Disease Prevention and Control, Stockholm, Sweden ¹; National Institute of Public Health, Centre for Epidemiology and Microbiology, Department of Infectious Diseases Epidemiology, Prague, Czech Republic ²; Public Health England, London, United Kingdom ³; Charles University, Third Faculty of Medicine, Department of Epidemiology and Biostatistics, Prague, Czech Republic ⁴
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 70, 2021, č. 2, s. 91-97
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíle: Dne 17. prosince 2019 došlo ve dvou sousedících pražských institucích k výskytu několika onemocnění akutní gastroenteritidou. Provedené epidemiologické šetření si kladlo za cíl upřesnit rozsah ohniska nákazy, identifikovat etiologické agens, stanovit vehikulum nákazy a navrhnout protiepidemická opatření.

Metody: V ohnisku nákazy bylo provedeno standardní epidemiologické šetření, dotazníkové šetření a následně retrospektivní kohortová studie. Byla provedena deskriptivní analýza dat, univariační a stratifikovaná analýza.

Výsledky: Na dotazník odpovědělo 276 (29 %) z 960 zaměstnanců. Identifikovali jsme 39 případů (14 %), jeden s pozitivním laboratorním výsledkem na noroviry. U zaměstnanců jídelny nemoc nebyla hlášena. Potraviny ani vzorky prostředí nebyly laboratorně testovány. Analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobným vehikulem nákazy byla vepřová plec po sečuánsku, podávaná k obědu dne 17. prosince (OR 5,02, 95% CI 1,98–12,64). Společná konzumace vepřové plece po sečuánsku a čínské polévky vykazovala riziko OR 31,5, 95% CI 5,0–320,7. Konzumací těchto pokrmů lze vysvětlit 22 případů (56 %).

Závěr: Epidemiologická analýza poskytla důkaz o pravděpodobném vehikulu nákazy. Zdroj nebyl zjištěn. Protiepidemická opatření byla včas nastavena a další onemocnění se nevyskytla. Upozorňujeme na vhodnost využití metod analytické epidemiologie v rámci terénního šetření, provádění environmentálního šetření a mikrobiologického testování případů, případně také všech zaměstnanců kuchyně.

Klíčová slova:

šetření ohniska nákazy – akutní gastroenteritida – kohortová studie – Norovirus – analytická epidemiologie

Zdroje

1. Mattison K. Norovirus as a foodborne disease hazard. In: Advances in food and nutrition research., Elsevier; 2011. p. 1–39.

2. Ahmed SM, Hall AJ, Robinson AE, et al. Global prevalence of norovirus in cases of gastroenteritis: a systematic review and meta-analysis. Lancet Infect Dis, 2014;14(8):725–730.

3. European Food Safety Authority, European Centre for Disease Prevention Control. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and foodborne outbreaks in 2017. EFSA J, 2018;16(12):e05500.

4. Green KY. Caliciviridae. In: The Noroviruses in Fields Virology. 2007. p. 950–979.

5. Xue C, Fu Y, Zhu W, et al. An outbreak of acute norovirus gastroenteritis in a boarding school in Shanghai: a retrospective cohort study. BMC Public Health, 2014;14(1):1092.

6. European Centre for Disease Prevention and Control. Facts about norovirus. 2020 [cit. 2020-02-05]; Available at: https:// www.ecdc.europa.eu/en/norovirus-infection/facts.

7. Heymann DL. Control of communicable diseases manual. Washington: American Public Health Association; 2008.

8. Lee RM, Lessler J, Lee RA, et al. Incubation periods of viral gastroenteritis: a systematic review. BMC Infect Dis, 2013;13(1):446.

9. Králová R, Kynčl J. Hodnocení závěrečných hlášení o mimořádné epidemiologické situaci ve výskytu infekčních nemocí za rok 2018 v České republice. Zprávy CEM, 2019;28(7):264–268.

10. Wu HM, Fornek M, Schwab KJ, et al. A norovirus outbreak at a long-term-care facility: the role of environmental surface contamination. Infect Control Hosp Epidemiol, 2005;26(10):802–810.

11. Barrabeig I, Rovira A, Buesa J, et al. Foodborne norovirus outbreak: the role of an asymptomatic food handler. BMC Infect Dis, doi: 10.1186/1471-2334-10-269.

12. Bok K, Green KY. Norovirus Gastroenteritis in Immunocompromised Patients. N Engl J Med, 2012;367:2126–2132.

13. Franck KT, Lisby M, Fonager J, et al. Sources of calicivirus contamination in foodborne outbreaks in Denmark, 2005–2011 – the role of the asymptomatic food handler. J Infect Dis, 2015;211(4):563–570.

14. Tuan CZ, Hidayah M, Chai L, et al. The scenario of norovirus contamination in food and food handlers. J Microbiol Biotechnol, 2010;20(2):229–237.

15. The Centers for Disease Control and Prevention. Responding to Norovirus Outbreaks. 2020 [cit. 2020-06-01]; Available at: https:// www.cdc.gov/norovirus/trends-outbreaks/responding.html.

16. Centre for Environment, Fisheries and Aquaculture Science, Price‐Hayward M et al. Summary Report of Joint Scientific Workshop on Foodborne Viruses. EFSA Supporting Publications, 2016;13(10):1103E.

17. Morgan M, Watts V, Allen D, et al. Challenges of investigating a large food-borne norovirus outbreak across all branches of a restaurant group in the United Kingdom, October 2016. Euro Surveill, 2019;24(18).

18. Fell G, Boyens M, Baumgarte S. Frozen berries as a risk factor for outbreaks of norovirus gastroenteritis. Results of an outbreak investigation in the summer of 2005 in Hamburg. Bundesgesundheitsblatt, Gesundheitsforschung, Gesundheitsschutz, 2007;50(2):230–236.

19. Guzman-Herrador B, Heier B, Osborg E, et al. Outbreak of norovirus infection in a hotel in Oslo, Norway, January 2011. Euro Surveill, 2011;16(30):19928.