Užívání návykových látek a návykové chování se během opatření proti covid-19 zvýšilo u intenzivních uživatelů: výsledky online studie v obecné populaci České republiky

Stáhnout PDF English version

Autoři: V. Mravčík ^1,2,3; P. Chomynová ^1,2,3
Působiště autorů: National Monitoring Centre for Drugs and Addiction, Office of the Government, Prague, Czech Republic ¹; Centre for Epidemiological and Clinical Research on Addictions, National Institute of Mental Health, Klecany, Czech Republic ²; Department of Addictology, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital, Prague, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 70, 2021, č. 2, s. 98-103
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východiska: V průběhu pandemie covid-19 se mění míra a vzorce užívání návykových látek a další návykové chování, podrobné informace však chybí.

Materiál a metody: Krátce po ukončení nouzového stavu v květnu 2020 byla provedena online dotazníková studie na souboru 3 000 respondentů ve věku 15 a více let náhodně vybraných z českého internetového panelu pomocí sociálně-demografických kvót (respondence 35,4 %). Analyzované otázky se týkaly současné míry a vzorců užívání návykových látek (tj. užívání v posledních 12 měsících) a dalších forem návykového chování a také změn během protiepidemických opatření. Odpovědi týkající se změny byly získány na kategorické škále, při analýze jim byl přidělen koeficient 0–2 (kde 1 znamená žádná změna).

Výsledky: Respondenti uvádějící nejvyšší frekvenci současného užívání, zejména užívání alkoholu, konopí a sedativ, dále zvýšili svou intenzitu užívání během nouzového stavu průměrně o 5–10 %, zatímco méně intenzivní uživatelé ji snížili. Redukce užívání za nouzového stavu byla o to vyšší, oč nižší byla frekvence současného užívání. Ačkoli stejný vztah byl nalezen také u kuřáků tabáku, pokles intenzity užívání byl pozorován také v nejintenzivnější kategorii, tj. u denních kuřáků. Pokud jde o vliv nouzového stavu na populační úrovni, výsledky naznačují mírný nárůst celkové konzumace alkoholu a sedativ a výrazné zvýšení hraní digitálních her a užívání sociálních médií. Naopak došlo k výraznému celkovému snížení spotřeby tabáku a online hazardních her (zřejmě kvůli zákazu sportovních soutěží) a mírnému snížení spotřeby konopí a jiných nelegálních drog.

Závěr: Lidé s intenzivními vzorci užívání návykových látek zvýšili míru užívání během nouzového stavu. Totéž se týká digitálních her a sociálních médií. Bez analýzy podle intenzity současného užívání by výsledky mohly svádět k závěru o celkovém (průměrném) snížení spotřeby. Lze očekávat, že poptávka po léčbě závislosti po epidemii covid-19 vzroste.

Klíčová slova:

COVID-19 – užívání návykových látek – návykové chování – hodnocení dopadů, populační studie

Zdroje

1. Cucinotta D, Vanelli M. WHO Declares COVID-19 a Pandemic. Acta bio-medica: Atenei Parmensis, 2020;91(1):157–160.

2. Ministerstvo zdravotnictví ČR. COVID‑19: Přehled aktuální situace v ČR Praha: Ministerstvo zdravotnictví; 2020 [cited 2020 16 August]. Available from: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/ covid-19.

3. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. EMCDDA update on the implications of COVID-19 for people who use drugs and drug service providers. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction; 2020.

4. Mukhtar S. Psychological health during the coronavirus disease 2019 pandemic outbreak. The International journal of social psychiatry, 2020;66(5):512–516.

5. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Impact of COVID-19 on drug services and help-seeking in Europe, EMCDDA Trendspotter briefing. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction; 2020.

6. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Impact of COVID-19 on patterns of drug use and drug-related harms in Europe, EMCDDA Trendspotter briefing. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction; 2020.

7. Manthey J, Kilian C, Schomerus G, Kraus L, Rehm J, Schulte B. Alkoholkonsum in Deutschland und Europa während der SARSCoV- 2 Pandemie. SUCHT, 2020;66(5):247–258.

8. Winstock AR, Davies EL, Gilchrist G, Zhuparris A, Ferris JA, Maier LJ, et al. GDS Special Edition on COVID-19, Global Interim Report. 2020.

9. Rehm J, Marmet S, Anderson P, Gual A, Kraus L, Nutt DJ, et al. Defining substance use disorders: do we really need more than heavy use? Alcohol Alcohol, 2013;48(6):633–640.

10. Jayasekara H, English DR, Room R, MacInnis RJ. Alcohol consumption over time and risk of death: a systematic review and meta-analysis. Am J Epidemiol., 2014;179(9):1049–1059.

11. Rehm J, Shield KD, Gmel G, Rehm MX, Frick U. Modeling the impact of alcohol dependence on mortality burden and the effect of available treatment interventions in the European Union. European Neuropsychopharmacology, 2013;23(2):89–97.

12. Reddy RK, Charles WN, Sklavounos A, Dutt A, Seed PT, Khajuria A. The effect of smoking on COVID-19 severity: A systematic review and meta-analysis. Journal of medical virology, 2021;93(2):1045–1056.

13. Afuseh E, Pike CA, Oruche UM. Individualized approach to primary prevention of substance use disorder: age-related risks. Substance Abuse Treatment, Prevention, and Policy, 2020;15(1):58.

14. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K. Koncept problémového užívání návykových látek. Psychiatrie, 2019;23(3):121–128.

15. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K. Veřejnozdravotní význam užívání návykových látek. Hygiena, 2019;64(1):21–26.

16. Skarupova K, Singleton N, Matias J, Mravcik V. Surveying drug consumption: Assessing reliability and validity of the European Web Survey on Drugs questionnaire. Int J Drug Policy, 2019.

17. Matias J, Kalamara E, Mathis F, Skarupova K, Noor A, Singleton N. The use of multi-national web surveys for comparative analysis: Lessons from the European Web Survey on Drugs. International Journal of Drug Policy, 2019;73:235–244.

18. Johnson TP. Sources of Error in Substance Use Prevalence Surveys. Int Sch Res Notices, 2014;2014:923290.

19. Barratt MJ, Ferris JA, Zahnow R, Palamar JJ, Maier LJ, Winstock AR. Moving on From Representativeness: Testing the Utility of the Global Drug Survey. Substance abuse: research and treatment, 2017;11:1178221817716391.