Očkování proti klíšťové encefalitidě

Souhrn

V období probíhající epidemie onemocnění covid-19 dochází i díky uplatněným distančním opatřením k poklesu počtu hlášených případů vybraných infekčních onemocnění. V kontrastu s tím v roce 2020 pokračoval již šestým rokem nárůst nemocnosti klíšťovou encefalitidou (KE). Jak zjistil agenturní průzkum na reprezentativním vzorku populace, přes vysoké povědomí ve společnosti o existenci tohoto onemocnění (92 %) a možnosti očkování (81 %) je stále proočkovanost v České republice (ČR) pouze 33 %. V ČR je hlášena nejvyšší incidence klíšťové encefalitidy ze všech zemí Evropské unie, přesto je proočkovanost nejnižší ze všech endemických zemí. V roce 2020 došlo k vzestupu počtu hlášených případů KE na rekordních 854 případů a odpovídající incidenci 7,98 na 100 tis. obyvatel. Nejpostiženější věkovou skupinou za rok 2020 byla věková skupina 60–64 let, ale zdvojnásobení počtu hlášených onemocnění oproti předešlému roku bylo pozorováno i u nejmenších a předškolních dětí.

Pro vyhodnocení vakcinačních programů na národních úrovních je analýza dat o proočkovanosti jedním z hlavních východisek. Pro sledování proočkovanosti v případě očkování nehrazených z veřejného zdravotního pojištění využíváme agenturní průzkumy, které máme dle srovnatelné metodologie k dispozici poslední tři roky, a to nejen v ČR, ale i v okolních státech. Zavedením hrazeného očkování proti KE od 1. 1. 2022 pro osoby nad 50 let bude možné využívat pro sledování proočkovanosti u této skupiny i data z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NR-HZS). Od ledna letošního roku vstoupila v platnost povinnost poskytovatelů zdravotních služeb vytvářet záznamy o provedených očkováních do národního registru, který bude jako systém elektronického očkovacího průkazu spravován Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Do budoucna se tak nabízí další možnost evidence provedených očkování a sledování proočkovanosti u očkování nehrazených ze zdravotního pojištění, ale doporučených. Bez dostatečných dat o proočkovanosti nelze sledovat úroveň imunizace a vnímavost populace k tomuto onemocnění.

Klíčová slova:

očkování proti klíšťové encefalitidě – hrazené očkování – proočkovanost – povinné očkování – nepovinné očkování – očkovací schéma

Úvod

V období probíhající epidemie onemocnění covid-19 v České republice (ČR) došlo vlivem realizovaných distančních opatření a uzavření dětských kolektivů k poklesu hlášených infekčních onemocnění u dětí (tab. 1). V kontrastu s touto skutečností ale dochází v roce 2020 k vzestupu počtu hlášených případů klíšťové meningoencefalitidy (KE) na rekordních 854 případů a odpovídající incidenci 7,98 na 100 tis. obyvatel. Celkový počet případů KE byl za rok 2020 o 10 % vyšší než v rekordním roce 2019. V roce 2020 tak pokračoval již šestým rokem kontinuální nárůst nemocnosti napříč populací, ale i regiony.⁽¹⁾ Nejpostiženější věkovou skupinou za rok 2020 byla věková skupina 60–64 let, ale zdvojnásobení počtu hlášených onemocnění bylo pozorováno i u nejmenších a předškolních dětí (obr. 1). Za posledních deset let se jednalo o druhý nejvyšší výskyt a absolutní počet případů byl jen o sedm nižší než v roce 2011. Faktorem ovlivňujícím skutečnost roku 2020 byla i změna trávení volného času v období probíhající epidemie, v letních měsících roku 2020 bylo výrazně omezeno cestování. Dalším důvodem jsou nepochybně i klimatické podmínky ovlivňující množení rezervoárových zvířat, ale i vývoj, množství a aktivita klíšťat v teplém počasí za podmínek optimální vlhkosti ovzduší.⁽²⁾ Právě tyto faktory nepochybně ovlivnily pokles počtu hlášených případů za rok 2021, celkem 587 případů. Přes tento mírný meziroční pokles zůstává ČR endemickou zemí s vysokým výskytem počtu hlášených případů onemocnění KE.⁽³⁾

Proočkovanost proti KE v České republice

Sledování proočkovanosti na základě dat z národního registru hrazených zdravotních služeb vychází z informací zdravotních pojišťoven, a týká se tedy pouze očkování hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Data od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování včetně použitých očkovacích látek jsou dostupná v Národním registru hrazených zdravotních služeb (NR-HZS) a budou v budoucnu k dispozici v případě KE pro věkovou skupinu od 50 let na základě schválené úhrady tohoto očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění díky novele zákona č. 48/1997 Sb. s účinností od 1. 1. 2022.⁽⁴⁾ Pro vyhodnocení vakcinačních programů na národních úrovních je analýza dat o proočkovanosti jedním z hlavních východisek. Při nemožnosti využívat data NR-HZS v případě sledování proočkovanosti proti KE je třeba pro zjišťování proočkovanosti využívat průzkumy prováděné na území ČR, případně i v dalších státech podle jednotné metodiky. Tyto průzkumy jsou ale obvykle prováděny na objednávku konkrétními agenturami s různým designem a s různou metodologií.(5) V případě proočkovanosti proti KE máme ale k dispozici data zjištěná z průzkumů prováděných agenturou dle srovnatelné metodologie poslední tři roky, a to nejen v ČR, ale i v okolních státech.⁽⁶⁾ Proočkovanost, kterou opakovaně zjišťuje agentura IPSOS, stoupla podle posledního průzkumu provedeného v roce 2021 meziročně na 33 % z 29 % zjištěných za rok 2019. Průzkum v roce 2021 proběhl v 21 evropských zemích na reprezentativním vzorku odpovídajícím demografii jednotlivých zemí. V ČR se jednalo o soubor 4082 primárních respondentů, kteří vyplňovali dotazník za celkem 11 849 členů domácnosti. V dotaznících vyplňovali také měsíc a rok aplikace jednotlivých dávek, průzkum probíhal ve 3. čtvrtletí roku 2021. Průzkum ukázal, že i přes vysoké povědomí o nemoci a existenci očkování je očkována jen ⅓ populace (obr. 2).

Česká republika patří k zemím s největším výskytem onemocnění KE, přesto bohužel průzkum ukázal nejnižší proočkovanost ze sledovaných zemí (obr. 3). Oproti jiným evropským státům je proočkovanost v ČR velmi nízká, průzkum agentury IPSOS pro srovnání uvedl, že v Rakousku je to 80 % procent a v Lotyšsku nebo Německu okolo 60 %. Bohužel v nejvíce rizikových skupinách osob je proočkovanost nejnižší, a to jak u osob nad 55 let, tak také u nejmenších dětí (obr. 4). Klinický průběh u dětí je ve srovnání s dospělými mírnější, ale často přetrvávají příznaky v podobě bolestí hlavy a poruchy v oblasti kognitivních funkcí. Následky dokládají i nálezy na magnetické rezonanci CNS a záznamech EEG po prodělaném onemocnění přetrvávající i měsíce po prodělaném onemocnění.^(7,8)

Doporučená schémata očkování

Primární schéma očkování obsahuje 3 dávky s možností zahájit očkování kdykoliv v průběhu roku. V případě očkování v sezoně zvýšeného rizika nákazy bývá doporučeno zkrácení intervalu mezi první a druhou dávkou s cílem navození co nejdřívější ochrany před nákazou KE. Největšího benefitu lze dosáhnout z očkování zahájeného konvenčním schématem kdykoli v průběhu roku a s maximálním uplatněním intervalů mezi dávkami (obr. 5 a 6). K sérokonverzi dochází 2 týdny po druhé dávce až u 98 % očkovaných, po třetí dávce až u 99 % očkovaných. V případě zrychleného schématu je sérokonverze až 90 % po druhé a až 99 % po třetí dávce. Pokles hladin protilátek záleží na řadě faktorů. Nejdůležitější je věk, kdy bylo provedeno základní schéma očkování. Pokles je rychlejší po základním schématu. Po 4 a více dávkách je pokles možno odhadnout jako 1% ztrátu sérokonverze ročně.⁽⁸⁾ Přijaté doporučení České vakcinologické společnosti (ČVS) odpovědělo také na otázku očkování po prodělaném onemocnění. V případě klinicky potvrzeného, laboratorně doloženého onemocnění KE v anamnéze není nezbytné pacienta proti KE již očkovat. V případě promeškaného doporučeného intervalu u imunokompetentních osob stanoví zmíněné doporučení správný postup, tedy aplikaci chybějící dávky a následné kontroly protilátek jen v mimořádných případech při významném prodloužení intervalu nad rámec doporučení ČVS. Z důvodu rizika onemocnění a možných následků po prodělané KE doporučuje ČVS očkování u dětí i u dospělých osob.

Závěr

I přes dostupné očkování a vysoké povědomí obyvatelstva o možnosti prevence onemocnění KE je proočkovanost v České republice stále velmi nízká. Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění (v.z.p.) od ledna letošního roku je směrována do nejvíce rizikových věkových skupin nad 50 let, ačkoliv doporučení ČVS bylo hradit toto očkování i dětem ve 4 letech věku. Díky úhradě z v.z.p. bude možné sledovat proočkovanost na základě vyhodnocení dat NR- -HZS pouze u věkové skupiny nad 50 let. Sledování proočkovanosti populace bez ohledu na princip úhrady očkování umožní až další změna legislativy s účinností také od 1. 1. 2022. Od ledna letošního roku vstoupila v platnost povinnost poskytovatelů zdravotních služeb vytvářet záznamy o provedených očkováních do národního registru, který bude jako systém elektronického očkovacího průkazu spravován Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Očekáváme diskusi o budoucnosti tohoto systému, diskutovaným úložištěm může být i Informační systém infekční nemoci (ISIN) s propojením do Národního zdravotnického informačního systému. Do budoucna se tak nabízí další možnost evidence provedených očkování a sledování proočkovanosti v případě očkování proti KE bez ohledu na způsob úhrady. Bez dostatečných dat o proočkovanosti nelze sledovat úroveň imunizace a vnímavost populace k tomuto onemocnění.

Korespondenční adresa:

MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN

Očkovací centrum pro děti

Vídeňská 800

140 59 Praha 4 – Krč

hana.cabrnochova@ftn.cz