Bohumil Kubišta: Cirkus

Bohumil Kubišta: Cirkus

Galerie umění Karlovy Vary, Foto Bořivoj Hořínek

Jeden ze zakladatelů českého moderního malířství a představitel avantgardy Bohumil Kubišta (1884–1918) byl i teoretik výtvarného umění.

Jako nemanželské dítě měl jen malé vyhlídky na studium a úspěšné uplatnění v životě. Díky svému talentu ale absolvoval gymnázium a potom studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kterou však brzy opustil. Následovala Akademie výtvarných umění, kde se dostával do sporu s profesory ohledně svých avantgardních názorů na tvorbu, proto i odtud odešel. Kubišta měl výrazné matematické nadání a principy matematiky uváděl do svých idejí o umění. V malbě se důsledně zabýval kompozicí a teorií zlatého řezu. Toto nadání doplňoval zvlášť později řešením otázek o obsahu výtvarného díla, který měl být i duchovní, niterný. Opravdové dílo mělo být výrazem života. Kubišta se zabýval také teorií a symbolikou barev i vztahy barev komplementárních a simultánních.

Kvůli tíživé finanční situaci se Kubišta rozhodl pro vojenskou dráhu. Nastoupil do školy pro důstojníky a během první světové války byl činný v armádě. Stále ale maloval a kreslil a vydával teoretické stati o umění. Již předtím stál mj. u zrodu skupiny Osma, která razila expresionistické umění. V mekce moderního výtvarného umění v Paříži se seznámil s kubismem, který hluboce zasáhl do jeho díla. Zásady kubistické malby přiváděl překvapivě do figurálních obrazů s náboženskou tematikou, často ve spojení s osudovostí a otázkami života a smrti. Kubišta vstřebával mnoho tehdejších uměleckých tendencí, takže se v jeho tvorbě objevují i prvky futurismu a fauvismu. Nejvíce je ale znám jako tvůrce českého kubismu, kterému vtiskl osobitou tvář. V narážce na Kubištovo jméno napsal G. Apollinaire, že Čechy mají malíře, který byl kubistou již od narození.

Obraz Cirkus (1911) lze charakterizovat jako kuboexpresionistický, oba styly se v něm objevují a prolínají. Obraz je řešen na základě důsledné kompozice a barevné skladby. Postavy artistů v popředí jsou umístěny na ose obrazu, jejich vertikální uspořádání ale vyvažují pohyby rukou do stran. Dalším rozvolněním této vertikály jsou diváci, sedící na pomyslných horizontálách. Na plátně se nachází i jedna dlouhá diagonála, oddělující diváky od manéže, a jedna menší, tvořená schodištěm. Některé postavy a hlavy diváků s klobouky jsou namalovány kubisticky s rozložením na geometrizující tvary. Nejcharakterističtější je červená figura klauna. Nápadná je i barevnost založená pouze na červené a zelené. Na svou dobu a české, resp. rakousko-uherské prostředí je obraz mimořádně novátorský.

Kubišta toho za svůj krátký život dokázal zvládnout neuvěřitelně mnoho. Můžeme se jen dohadovat, kam by se jeho tvorba ubírala, kdyby nepodlehl v r. 1918 španělské chřipce ve věku pouhých 34 let.

Juliana Boublíková Jahnová