Editorial: Infekční onemocnění

Podle Světové zdravotnické organizace 26% populace umírá na infekci a 30% přežívá s následky. Důvody, proč infekce zůstávají na předních místech úmrtnosti, jsou nejen objevy nových infekčních nemocí, ale i nově se objevující staré infekční nemoci. Významným důvodem je rovněž perzistence infekčních nemocí, které jsou neúspěšně léčeny, nebo je neumíme léčit vůbec.

V tomto čísle časopisu Česko-slovenská pediatrie předkládáme práci o etiologii průjmových onemocnění dětí hospitalizovaných na Klinice dětských infekčních nemocí FN Brno za 2 roky s důrazem na gastroenteritidy způsobené rotaviry. Rotavirové průjmy postihují především děti do 5 let věku života a probíhají mnohdy pod obrazem závažné dehydratace. Proti vybraným nejčastějším typům rotavirů existuje očkování, ale dosud není zavedeno do povinného očkovacího kalendáře a proočkovanost populace je nízká.

V další práci hodnotíme epidemii virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji, která byla největší epidemií v kraji od roku 1989. V léčbě VHA nemáme k dispozici žádné účinné antivirotikum, jedinou prevencí je vakcinace. Některé státy Evropy očkují povinně, zvláště v souvislosti s migranty a žadateli o azyl. Vakcinace kontaktů je efektivním opatřením omezujícím šíření nemoci. Postexpozičně profylakticky byly očkovány v Jihomoravském kraji stovky kontaktů, a tak se díky očkování podařilo epidemii víceméně zastavit.

V posledních letech se rozšiřuje seznam infekčních původců, kteří mohou být příčinou aktivní kongenitální nebo perinatální infekce či teratogenního postižení (např. ZIKA virus). Transplacentární přenos Treponema pallidum je znám již dlouho, navzdory povinné prenatální péči se nedaří identifikovat a účinně léčit všechny těhotné. Třetí sdělení představuje smutný případ kojence s vrozenou syfilidou, který unikl novorozeneckému screeningu pupečníkové krve a onemocnění bylo diagnostikováno až ve 3 měsících věku života.

Eradikace nových infekčních onemocnění se nedá předvídat v blízké budoucnosti. Patogenní mikroorganismy podléhají rychlým genetickým změnám, které vedou k novým fenotypovým vlastnostem. Vedle genetických změn patogenních agens se na šíření staronových infekcí podílí pokles proočkovanosti západoevropské populace, v některých zemích je zrušena povinná vakcinace vybraných infekcí, povinný očkovací kalendář je jen v 10 státech. Velká Británie, Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko a Španělsko neočkují rutinně, TBC se očkuje jen v 11 státech. Z celosvětového hlediska je dostupnost očkování nízká.

V České republice je povinná vakcinace proti 9 infekčním chorobám, očkování proti pneumokokovým infekcím je dobrovolné. Nedodržování pravidel povinné vakcinace vede ke snížení kolektivní imunity českých dětí a vakcinace na dobrovolné bázi na žádost rodičů využívá jen malá část populace. Tato situace vede ke staronovému výskytu nemocí, jako jsou spalničky, černý kašel a příušnice.

Bitva proti novým infekčním nemocem je nepřetržitý proces, výhra neznamená potlačení poslední nemoci, ale připravit se na další.

Doc. MUDr. Lenka Krbková, CSc.

přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

a Fakultní nemocnice Brno