100. výročí narození doc. MUDr. Bohunky Blehové, CSc.
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2017; 72 (7): 441-442.
Kategorie:
Osobní zprávy
V tomto roce jsme vzpomenuli 100. výročí narození doc. MUDr. Bohunky Blehové, CSc. (1917–1996). Paní docentka byla dětskou lékařkou a věnovala se především problematice vrozených metabolických vad a významně se zasloužila u nás o zavedení prvního celoplošného screeningu fenylketonurie.
Studia na LF UK paní docentka začala v r. 1936, ale kvůli přerušení během války je ukončila až v r. 1945. Svou pediatrickou kariéru zahájila na dětském oddělení nemocnice v Krči, poté působila od r. 1948 na dětském oddělení polikliniky na Karlově náměstí a v roce 1952 se stala spoluzakladatelkou nové dětské kliniky ve Vinohradské nemocnici spolu s paní profesorkou Čížkovou-Písařovicovou.
Od druhé poloviny 60. let se soustředila na problematiku vrozených poruch metabolismu. Svoje bohaté klinické zkušenosti paní docentka shrnula mimo jiné v monografii „Oligofrenie a demence v pediatrické praxi“ (1968), kterou napsala spolu se známým britským neuropatologem Leonadrem Cromem. Tato kniha se stala výzvou k včasné detekci dětí s fenylketonurií. Zavádění screeningu a vyhledávání dětí již postižených touto metabolickou poruchou zahájila paní docentka na pražské vinohradské dětské klinice již v roce 1958. V té době byl jediným dostupným vyšetřením močový test s chloridem železitým, prováděný ve 4–6 týdnech života. V roce 1959 vyšel písemný apel na pediatrickou obec, aby bylo započato s vyšetřováním novorozenců. Při rozvinuté síti pediatrické péče bychom se tak patrně byli stali prvním státem na světě, který by celoplošné vyšetřování uskutečnil. V roce 1966 bylo v evidenci kliniky 62 pozdě diagnostikovaných pacientů s fenylketonurií.
Po léta trvajících marných snahách o celoplošné zavedení močového testu se pozornost soustředila na krevní test s použitím Guthrieho metody, protože krevní vzorek bylo možné odebrat ještě před propuštěním dítěte z porodnice. Pilotní studii účinnosti screeningu fenylketonurie docentka Blehová ukončila v roce 1972 a zasloužila se též spolu s profesorem Hyánkem o zavedení léčby této metabolické poruchy v tehdejším Československu. Vzhledem k tomu, že byla snaha vyvinout tuzemskou výrobu screeningových setů a vyhnout se tím dovozu ze zahraničí, zpozdilo se zavedení celorepublikového screeningu až na rok 1975.
Paní docentka působila též jako vysokoškolská učitelka a podílela se na výzkumné práci, publikovala více než 100 odborných prací v domácích i zahraničních časopisech. Další akademický postup jí po r. 1968 nebyl umožněn. V roce 1992 jí byla za zásluhy udělena ČLS JEP Purkyňova medaile. Po odchodu do důchodu stále aktivně pomáhala radou mladším kolegům, kteří převzali její štafetu v péči o pacienty s fenylketonurií. Bývalí spolupracovníci vzpomínají na paní docentku jako na velmi přátelskou osobu, oblíbenou jak v kolektivu kliniky, tak u pacientů a jejich rodičů.
Paní docentka svým velkým osobním nasazením, vytrvalostí a lidským přístupem k pacientům a jejich rodinám otevřela pro děti s fenylketonurií perspektivu kvalitního života bez mozkového postižení. Od té doby byly diagnostikovány a jsou léčeny stovky pacientů s PKU. Na Klinice dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pokračujeme dále v poskytování péče více než 300 pacientům s PKU včetně dospělých. Snažíme se našim pacientům zajistit kvalitní péči srovnatelnou s ostatními evropskými centry. Kéž bychom k současné medicíně založené na vědeckých důkazech, podporované moderním přístrojovým vybavením a novými léčebnými metodami, uměli přidat aspoň kapku lidství „čapkovských“ lékařů, jakým byla z vyprávění i paní docentka Blehová. Vždyť dobrota srdce je často lék k nezaplacení.
Zásluhy paní docentky Blehové o českou a slovenskou medicínu budou trvale zapsány v historii československé pediatrie.
Za Kliniku dětí a dorostu FNKV
MUDr. Renáta Pazdírková
vedoucí lékařka PKU ambulance
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2017 Číslo 7
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- S prof. Františkem Kopřivou (nejen) o tom, jak ovlivnit kritická místa rozvoje respirační infekce
Nejčtenější v tomto čísle
- Atypická cysta ductus thyreoglossus s tracheální píštělí
- Studie negativních zážitků z dětství (ACE) v České republice
- Syphilis congenita recens – kazuistika
- Rotaviry a další původci gastroenteritid u pacientů hospitalizovaných na Klinice dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno v letech 2015 a 2016