K článku „Cizí těleso v gastrointestinálním traktu a současná diagnostická a terapeutická doporučení“
Autoři:
O. Hradský 1; M. Jurovčík 2; J. Bronský 1; J. Nevoral 1
Působiště autorů:
Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
1; Klinika ušní, nosní, krční UK 2. LF a FN Motol, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2012; 67 (4): 291-230.
Kategorie:
Diskuze
Vážená redakce, v supplementu č. 1/2012 Česko-slovenské pediatrie byl uveřejněn článek ostravských autorů s názvem „Cizí těleso v gastrointestinálním traktu (kazuistika) a současná diagnostická a terapeutická doporučení“ [9]. Článek přehledně shrnuje postup při uvíznutí cizího tělesa v jícnu a žaludku a dále uvádí krátké kazuistické sdělení. V recentní české pediatrické literatuře nebylo dosud toto téma takto přehledně zpracováno.
V některých bodech jsou uvedena poněkud kontroverzní doporučení, ke kterým považujeme za nutné se vyjádřit. V tabulce 1, která uvádí management cizího tělesa u symptomatického pacienta, je uvedeno, že pokud mince uvízne v jícnu, lze vyčkat, zda těleso neprojde distálněji, 12–24 hodin. V roce 2005 Waltzman et al. publikovali randomizovanou klinickou studii (RCT) zabývající se managementem mince v jícnu [1]. V průběhu sledování 25 % mincí odešlo spontánně a neobjevila se žádná komplikace. Autoři uvádějí, že lze vyčkat 8 (po osmi hodinách již odešlo jen malé množství mincí) až maximálně 16 hodin, a to zvláště u pacientů starších a u mincí lokalizovaných distálněji v jícnu. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné sdělení tohoto druhu, nelze podle našeho názoru rutinně doporučovat vyčkat v této situaci 24 hodin, jak je uvedeno v tabulce 1 a doporučujeme minci endoskopicky extrahovat ihned nebo v nejbližších hodinách, v krajním případě pak do 16 hodin.
Tabulka 1 také uvádí, že je možno observovat pacienta po požití ostrého předmětu, který uvízne v žaludku, 3–7 dnů s každodenním provedením rtg snímku. Většina publikovaných doporučení považuje však za vhodné endoskopické odstranění ostrého cizího tělesa co nejdříve [2–6].
Za kontroverzní považujeme také doporučení observovat pacienta s baterií v žaludku 3–5 dnů, jak je uvedeno také v tabulce 1. V práci z roku 2010 autoři uvádějí, že je možno u asymptomatického pacienta vyčkat až 4 dny po požití baterie [7]. Závěry této studie jsou založeny pouze na retrospektivním hodnocení úmrtí a velmi závažných komplikací v databázi pacientů, nikoli na RCT. Mírné komplikace časně po požití baterie jsou popisovány nezřídka [5] a v literatuře se objevují kazuistická sdělení, kde baterie v žaludku způsobila vážné zdravotní komplikace [8]. Podle předchozích doporučení považujeme za vhodnější baterie ze žaludku extrahovat co nejdříve (takto postupujeme na našem pracovišti) [3, 5], nebo maximálně do 48 hodin [4]. Ačkoli je v sekci „Léčebné postupy“ zmíněna autory komentovaného článku nutnost extrakce do 48 hodin, obáváme se, aby se tabulka nestala východiskem pro příliš dlouhou observaci, která by mohla vést k velmi závažným důsledkům pro pacienty.
Dalšími spornými postupy, které nepovažujeme za vhodné, jsou použití zbytkové stravy, použití prokinetik a „antacid“.
Problematika cizích těles v hypofaryngu a jícnu z ORL pohledu
V posledních deseti letech bylo na Klinice ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty ošetřeno průměrně více než 200 pacientů s cizím tělesem ročně, z toho zhruba polovinu představovala cizí tělesa v hypofaryngu a jícnu. Početně převažovali chlapci nad dívkami přibližně o 1/3, nejčastěji extrahovaným tělesem z jícnu byla mince.
U cizích těles uložených v hypofaryngu a jícnu se snažíme pokud možno o včasnou extrakci do 6 hodin. Případná symptomatika se řídí charakterem a místem uložení cizího tělesa. Asymptomatický průběh nevylučuje přítomnost cizího tělesa. U rtg kontrastních cizích těles (zejména mincí) někdy ověřujeme snímkem případný posun v pasáži, pokud u pacienta náhle mizí příznaky (bolest, slinění).
Zcela svébytnou kategorií je však problematika požití kovových mincových baterií. V posledních letech pozorujeme nárůst případů. V roce 2010 jsme extrahovali 5 mincových baterií z jícnu, z toho u 3 pacientů se rozvinuly závažné komplikace. U dvou vznikla v období po extrakci trecheoezofageální píštěl, u jednoho pacienta se objevila paréza obou zvratných nervů. Všechny tyto pacienty bylo nutné řešit tracheostomií, u jednoho byla nutná resekce části průdušnice v mimotělním oběhu.
Podezření na požití mincové baterie (zejména většího průměru) je indikací k provedení perurgentní ezofagoskopie a extrakce. Působením zkratového proudu a elektrolytu ve vlhkém prostředí dochází k nekrotickým změnám na stěně jícnu již za několik minut. Podobné postižení pozorujeme i u baterií uložených ve zvukovodu či v nosní dutině.
MUDr. Ondřej Hradský, Ph.D.
Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
e-mail: ondrej.hradsky@lfmotol.cuni.cz
Zdroje
1. Waltzman Ml, Baskin M, Wypij D, Mooney D, Jones D, Fleisher G. A randomized clinical trial of the management of esophageal coins in children. Pediatrics 2005; 116: 614–619.
2. Antoniou D, Christopoulos-Geroulanos G. Management of foreign body ingestion and food bolus impaction in children: a retrospective analysis of 675 cases. Turk J Pediatr 2011; 53: 381–387.
3. Uyemura Mc. Foreign body ingestion in children. Am Fam Physician 2005; 72: 287–291.
4. Betalli P, Rossi A, Bini M, Bacis G, Borrelli O, Cutrone C, et al. Update on management of caustic and foreign body ingestion in children. Diagn Ther Endosc 2009; 2009: 969868.
5. Lin Ch, Chen Ac, Tsai Jd, Wei Sh, Hsueh Kc, Lin Wc. Endoscopic removal of foreign bodies in children. Kaohsiung J Med Sci 2007; 23: 447–452.
6. Kay M, Wyllie R. Pediatric foreign bodies and their management. Curr Gastroenterol Rep 2005; 7: 212–218.
7. Litovitz T, Whitaker N, Clark L, White Nc, Marsolek M. Emerging battery-ingestion hazard: clinical implications. Pediatrics 2010; 125: 1168–1177.
8. Honda S, Shinkai M, Usui Y, Hirata Y, Kitagawa N, Take H, et al. Severe gastric damage caused by button battery ingestion in a 3-month-old infant. J Pediatr Surg 2010; 45: e23–26.
9. Lázničková M, Slaný J, Spilková Z. Cizí těleso v gastrointestinálním traktu (kazuistika) a současná diagnostická a terapeutická doporučení. Čes-slov Pediat 2012; 67 (Suppl 1): 36–39.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2012 Číslo 4
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Aspirinem vyvolané astma
Nejčtenější v tomto čísle
- Poruchy funkce nadledvin
- Znamená postnatální záchyt dilatace ledvinové pánvičky větší riziko infekce močových cest?
- Poruchy kalciofosfátového metabolismu
- Totální anomální návrat plicních žil – méně obvyklá příčina neprospívání u kojence