Současné mezinárodní projekty v oblasti diagnostiky a léčby cystické fibrózy: zapojení odborníků z České republiky do jejich řešení

Souhrn

Cystická fibróza (CF) je jedno z nejsystematičtěji studovaných dědičných, monogenních onemocnění, a přesto zůstává dodnes mnoho patofyziologických procesů neodhaleno. Snahou odborníků na celém světě je co nejpřesnější charakterizace molekulární patogeneze CF, aby bylo možno vyvinout moderní terapeutické postupy. Důsledkem dlouholetého výzkumu je stále delší a kvalitnější život nemocných. Významným trendem je v současnosti snaha spolupracovat na mezinárodní úrovni a tak sdílet nejnovější poznatky. Z tohoto důvodu specialisté z nejrůznějších oborů spolupracují v rámci tzv. kolaborativních projektů týkajících se všech aspektů této chronické nemoci, a to od základního výzkumu, přes klinické projevy onemocnění až po sociální problematiku. Článek shrnuje informace o českém zapojení do mezinárodních projektů zabývajících se CF.

Klíčová slova:
cystická fibróza, ECORN-CF, EuroCareCF, ECFS, CF Europe, Rapsody, EuroGentest, CF Thematic Network, Snip2Chip, Micro2DNA

Úvod

Cystická fibróza (CF) je závažné a progresivní autozomálně recesivně dědičné onemocnění [1]. Přestože CF je onemocněním léčitelným, významně zkracuje délku života nemocných. Kauzální terapie dosud neexistuje a léčba se omezuje na léčbu základních projevů onemocnění. CF trpí na celém světě přibližně 80 000 nemocných, přičemž toto číslo nezahrnuje pacienty z rozvojových zemí, kde CF není dosud správně diagnostikována. V České republice je dlouhodobě evidováno přibližně 500 nemocných.

Ačkoli je CF systematicky studována již přes tři dekády, dosud zůstává neodhaleno mnoho základních patofyziologických procesů, které se během stále se prodlužujícího života pacientů uplatňují. Snahou odborníků na celém světě je co nejpřesnější pochopení této komplexní choroby. Vzhledem k potřebě co největších počtů pacientů pro validní klinické studie, je současným trendem spolupráce a sdílení nejnovějších poznatků nejenom v rámci vlastního pracoviště, vlastní země, ale i na mezinárodní úrovni. Odborníci celého světa proto spolupracují v mezinárodních projektech týkajících se všech aspektů této chronické nemoci, od základního výzkumu, přes studium klinických projevů onemocnění až po sociální problematiku.

Díky aktivitám americké Cystic Fibrosis Foundation (CFF; www.cff.org) výzkumné a klinické projekty v USA jsou organizovány na federální úrovni. Velmi dobře funguje i spolupráce v rámci Evropské unie (EU) díky výzkumným projektům týkajících se CF v rámci finanční podpory z 6.–7. rámcových projektů Evropské komise. Bohužel dosud nejsou zcela optimální kontakty s některými východoevropskými státy. Problémem je často i jazyková bariéra odborníků v některých zemích, kteří neovládají angličtinu. Komplikací může být i chybění centralizace péče o CF a malý přehled o základních demografických datech pacientů, a někdy dokonce i celé populace.

Zapojení odborníků do různých mezinárodních projektů vyžaduje nemalé časové nároky a vyšší pracovní úsilí nad rámce běžných povinností, ale na druhé straně umožňuje vyšší přehlednost, menší duplicitu aktivit a v konečném důsledku výrazné zlepšení péče o pacienty tím, že jsou využívány nejmodernější léčebné postupy a naopak obsolentní přístupy jsou urychleně opouštěny.

Tento článek shrnuje informace o současném českém zapojení do mezinárodních projektů týkajících se molekulární genetiky, diagnostiky a terapie CF.

Přehled mezinárodních projektů

ECORN-CF

Název: European Centres of Reference Network for Cystic Fibrosis

Logo:

Hypertextový odkaz: www.ecorn-cf.eu

Shrnutí projektu:

Hlavním cílem tohoto tříletého grantového projektu EU je vytvoření modelu referenční sítě pro evropská CF centra. Pacienti, lékařský tým, ale i všichni zainteresovaní do péče o pacienty s CF by měli mít snadný přístup k odborným poznatkům a kompetentním radám v oblasti CF. Rady specialistů budou dostupné jak v češtině, tak v angličtině, němčině, holandštině, švédštině, polštině, litevštině a rumunštině. Spolupracující odborníci z Turecka, Španělska, Portugalska, Francie, Itálie, Ruska a dalších zemí budou napomáhat šíření informací o CF pro pacienty a lékaře. Všechny spolupracující partnerské země poskytují odborné poradenství pacientům a členům lékařských týmů v jejich mateřském jazyce na místních webových stránkách. Do angličtiny přeložené otázky a odpovědi jsou publikovány na hlavních webových stránkách projektu s otevřeným přístupem pro kohokoliv se zájmem o tuto problematiku. Tento způsob přenosu informací v rámci Evropy zajistí stejnou úroveň odborného poradenství ve všech partnerských zemích. On-line verze by měla také usnadnit přístup všech pacientů k informacím bez nutnosti cestování či zdlouhavého vyhledávání nepřesných informací na internetu.

Tento projekt pomůže také doplnit chybějící či nedostatečné informace o současných postupech léčby a lékařsky ověřených doporučeních. Získaná data budou postupně doplňovat stávající standardy léčby a péče o nemocné s CF tak, aby splňovala požadavky medicíny založené na důkazech (EBM – evidence based medicine). Navíc tam, kde je potřeba, projekt ECORN-CF pomůže nalézt evropský konsensus péče o nemocné s CF. Zajištění a kontrola kvality projektu povede ke zvýšení úrovně odbornosti v léčbě tohoto onemocnění v celé Evropě.

Projekt je rozdělen do 7 pracovních skupin (Řízení projektu, Simulace výsledků, Hodnocení projektu, Rady expertů CF pacientům, Rady expertů členům odborného týmu, Zajištění kvality projektu, Vyhodnocení kvality péče a implementace Evropského konsensu). Autorka článku je vedoucí 6. pracovní skupiny zodpovědné za zajišťování kvality celého projektu. Řídicí centrum projektu je na Pneumologické klinice ve Frankfurtu nad Mohanem a odborným garantem celého projektu je prof. Thomas Wagner.

Čeští odborníci zapojení do projektu (abecedně): Jana Bartošová, Jitka Brázová (zodpovědná za řízení části celého projektu zabývající se kontrolou kvality), Libor Fila, Ivana Funková, Milan Macek ml., Věra Vávrová a další.

Poznámka: Pro větší představu předkládáme příklady dvou otázek z portálu ECORN-CF. Správné odpovědi po odborné i formální stránce naleznete na www.ecorn-cf.eu.

Otázka 1:

Vážené dámy a pánové, mám na Vás otázku a doufám, že mi pomůžete. Moje malá dcera, Linea, oslavila 8. května 2007 první narozeniny a od 10. ledna 2007 víme, že trpí cystickou fibrózou. Dosud jsme ze všech stran, včetně doktorů, slyšeli, že pseudomonády jsou obzvláště nebezpečné bakterie. Holčička začala více kašlat a proto jsme jí nechali udělat 23. března výtěr z krku. Ve výsledku vyšla mimo jiné Pseudomonas stutzeri. Lékař, který byl ve službě, řekl, že tato bakterie není nebezpečná a že není nutná žádná léčba. Omlouvám se, ale nevěřím v pravdivost této informace. Bylo by dobré získat co nejdříve nějaké informace o této bakterii, zvláště, pokud je pravda, že může přetrvávat v plicích i bez léčby. Děkuji mnohokrát za Vaše rady a doufám, že mi budete schopni pomoci. S úctou, Vaše…

Otázka 2:

Ahoj, plánujeme s partnerem rodinu. Můj strýc zemřel před 21 lety na CF. Ráda bych věděla, zda je možné vyšetřit, zda jsem nosič genetické poruchy a kde se tento test provádí. Mnohé díky…

EuroCareCF

Název: European Coordination Action for Research in Cystic Fibrosis

Logo:

Hypertextový odkaz: www.eurocarecf.eu

Shrnutí projektu:

EuroCareCF je tříletý koordinační projekt financovaný Evropskou komisí (EC) s podporou Evropské společnosti pro cystickou fibrózu (ECFS; www.ecfsoc.org). Tento mezinárodní kolaborativní projekt si klade za cíl převést výsledky základního výzkumu CF do optimalizace klinických a léčebných postupů a vytvořit standardy péče o CF pacienty v Evropě ve spolupráci s ECFS. Hlavními cíli projektu je zlepšení přežití a kvality života pacientů s CF a optimalizace léčebných postupů v rámci pracovních balíčků – terapie, etická problematika, klinický výzkum, malé firmy provádějící výzkum v oblasti CF, nové terapeutické postupy, zvířecí modely CF, základní výzkum, právní problematika CF a vytvoření celoevropského, „demografického“, registru CF. Pomocí těchto rozličných aktivit, zahrnujících každoroční setkání pro vědce i klinické pracovníky, workshopy a výukové stáže, chce EuroCareCF vytvořit doporučení ve specifických oblastech výzkumu CF a péče o pacienty, vytvořit trvalou síť vědců a klinických expertů, včetně podpory šíření informací.

Prof. Macek koordinuje vytvoření registru pacientů s CF ze střední a východní Evropy, zatímco naši kolegové z Dundee ve Skotsku sbírají data z ostatních částí Evropy. Konečným cílem je vytvořit celoevropský registr CF s podrobnými klinickými informacemi ve spolupráci s ECFS (www.ecfsoc.org). Současně je snahou vytvořit jednotné definice jednotlivých aspektů CF a harmonizovat registry v „euroatlantickém prostoru“. V tomto ohledu americká CFF poskytla zdarma svým evropským partnerům software PortCF (www.portcf.org) pro vytváření jednotného celosvětového registru CF.

Přesto je možná velmi překvapivé, že nejsme dosud schopni zodpovědět jednoduchou otázku, a to: Kolik je vlastně pacientů s CF v Evropě? Ve Spojených státech registr dlouhodobě funguje velmi dobře, každoročně přináší cenné údaje a především umožňuje optimální výběr pacientů pro klinické studie. Vzhledem k ochotě zaoceánských kolegů ke spolupráci máme v Evropě přípravu celoevropského registru CF pacientů o něco snadnější a doufejme, že brzy budeme znát odpovědi nejenom na otázky týkající se demografických dat.

Čeští odborníci zapojení do projektu (abecedně): Jitka Brázová, Alena Holčíková, Milan Macek ml., Veronika Skalická, Libuše Smolíková, Věra Vávrová, Jan Vejvalka, Dana Zemková a další.

RAPSODY

Název: Rare Disease Patient Solidarity

Logo:

Hypertextový odkaz: www.eurordis.org.

Shrnutí projektu:

Projekt RAPSODY vznikl z iniciativy Evropského sdružení pacientů trpících tzv. vzácnými onemocněními (EURORDIS). RAPSODY je 24měsíční projekt spolufinancovaný EU, který je zaměřen na zlepšení péče o pacienty se vzácnými onemocněními jak v jednotlivých členských státech, tak i v celé Evropě. Za vzácná onemocnění jsou podle definice Oprhanetu (viz dále; www.orpha.net) považovány choroby s incidencí nižší než 1 nemocný na 2000 novorozenců. Byť se zdá, že tato onemocnění jsou vzácná a „nezasluhují“ si pozornost ze strany farmaceutických společností, pojišťoven a státních orgánů, nabízí se paralela s infekčními onemocněními. V tomto ohledu jednotlivá infekční onemocnění (nebo tedy vzácná onemocnění) jsou sice heterogenní, ale jejich celkový počet je natolik vysoký, že v souhrnu jsou závažným zdravotnickým a socio-ekonomickým problémem.

Výstupem tohoto projektu budou konsensuální doporučení poskytnutá Evropské komisi vztahující se k zdravotní péči a lékařským službám pro pacienty se vzácnými onemocněními. Tato doporučení ze stran pacientských sdružení může Evropská komise převést do podoby metodických doporučení pro jednotlivé členské státy („guidelines“), do návrhů závazných předpisů platných v členských zemích Unie nebo směřovat k vytvoření agentury, která se bude touto problematikou dlouhodobě a komplexně zabývat.

Na tomto projektu se podílí celá řada pacientských organizací a institucí. ČR je prostřednictvím SÚKL (www.sukl.cz) zapojena především v problematice specializovaných center (5. část projektu, viz níže). Jde zde o zpracování návrhů pro optimální organizaci zdravotní péče o pacienty se vzácným onemocněním na národní i mezinárodní úrovni v EU. Problematika se tedy týká organizace práce a provázanosti specializovaných pracovišť pro výzkum, diagnostiku a léčbu vzácných onemocnění. Zlepšení organizace zdravotní péče se může projevit například ve zlepšení dostupnosti moderních diagnostických a léčebných metod, koncentraci potřebných podpůrných léčebných či rehabilitačních kapacit v jednom centru, zlepšení dostupnosti a kvality péče, podpoře center z prostředků EU, shromažďování, vyhodnocování a sdílení informací o optimálních způsobech léčby vzácných onemocnění apod.

Celkově je projekt RAPSODY rozdělen na podprojekty zahrnující: Průzkum dostupnosti zdravotní péče pro pacienty se vzácnými onemocněními, Integraci dětí se vzácným onemocněním ve školách a při rekreaci, Telefonní linky pomoci a Dialog zainteresovaných stran o vytváření specializovaných center zdravotní péče, jejich propojení do celoevropských sítí, stanovení standardů činnosti a podmínek pro přiznání statutu centra specializované expertizy (do této části je ČR prostřednictvím SÚKL zapojena).

Čeští odborníci zapojení do projektu (abecedně): Milan Macek ml., Tereza Tesařová, Věra Vávrová a další.

ECFS

Název: European Cystic Fibrosis Society

Logo:

Hypertextový odkaz: www.ecfs.eu

Shrnutí projektu:

Evropská společnost pro CF si klade za hlavní cíl dosáhnout optimální léčby a nejvyšší kvality života pro pacienty s touto chorobou. Tohoto ambiciózního cíle chce dosáhnout s pomocí maximálního rozvoje a šíření znalostí na poli CF i mimo něj, včetně každoročního pořádání Evropských konferencí CF (www.europeancfconference.org). ECFS představuje Evropské fórum CF pro kliniky i výzkumníky a má stejnou strukturu jako její americká „sesterská“ organizace CFF (viz výše), se kterou úzce spolupracuje. Velkým přínosem ECFS je u publikace mezinárodních konsensuálních doporučení (www. ecfs.eu/ConsensusRep.htm) pro diagnostiku a léčbu CF. Členství v ECFS je zpoplatněné a je přístupné každému klinikovi či výzkumnému pracovníku zabývajícímu se výzkumem nebo léčbou CF a příbuzných onemocnění. ECFS rovněž spolupracuje s European Respiratory Society (www.ersnet.org) tam, kde dochází k „překrytí“ zájmů. Prof. Macek byl v roce 2007 zvolen členem výboru ECFS na pětileté funkční období.

ECFS každoročně pořádá výroční konferenci, zabývající se všemi aspekty CF, tj. od základního výzkumu, přes každodenní klinické problémy, fyzioterapii až po psychosociální problematiku tohoto chronického onemocnění. V rámci těchto konferencí ECFS každoročně uděluje prestižní cenu Dr. E. Rossiho (Švýcarsko) za významné zásluhy týkající se diagnostiky a léčby tohoto onemocnění.

V roce 2008 se dostane velké cti České republice, neboť se ECFS konference bude konat od 11. do 14. června v Praze. Prezidentem této konference se stal prof. Petr Pohunek, viceprezidentem prof. Milan Macek ml. a do organizačního výboru byli nominováni všechni významní odborníci zabývající se problematikou CF v České republice (blíže viz www. europeancfconference.org).

ECFS každé dva měsíce vydává svůj odborný časopis Journal of Cystic Fibrosis (více na www.ecfs.eu/jcf.htm), který přináší nové poznatky z oblasti základního výzkumu a léčby tohoto onemocnění, včetně poznatků z aktuálních klinických studií. Časopis vznikl v roce 2002, abstrakta článků jsou již dnes dostupná na internetu v databázi MedLine (www.pubmed.com) a od roku 2009 mu bude i oficiálně přidělen impakt faktor.

Kromě časopisu vydává ECFS pravidelně čtyřikrát ročně také informační bulletin se všemi novinkami v oblasti CF (více viz www.ecfs.eu/ newsletter.htm). ECFS každoročně pořádá na různých místech Evropy konference nebo menší specializované workshopy zabývající se různými aspekty CF s cílem „sladit“ na celoevropské úrovni přístup k dané problematice a publikovat příslušná doporučení (www.ecfs.eu/ConsensusRep.htm).

ECFS podporuje výzkumné projekty v celé šíři výzkumu CF, přičemž hlavní důraz klade na vytvoření Evropského registru pacientů s CF (viz výše aktivity projektu EuroCareCF). ECFS podporuje zavádění novorozeneckého screeningu CF v rámci celé Evropy (více viz www.ecfs.eu/ NScrWG.html). Konečně ECFS úzce spolupracuje s americko-evropskou nadací Cystic Fibrosis Worldwide (CFWW; www.cfww.org), která se soustředila na podporu rozvoje diagnostiky a léčby CF v rozvojových zemích, jako jsou například Arménie, Gruzie, Indie a Omán. Prof. Macek se aktivně účastní seminářů CFWW a školí zahraniční studenty v problematice genetické diagnostiky mutací v genu CFTR v rámci své pracovní skupiny.

Čeští odborníci zapojení do projektu (abecedně): Jitka Brázová, Milan Macek ml., Petr Pohunek, Veronika Skalická, Libuše Smolíková, Věra Vávrová a další.

CF Europe

Název: Cystic Fibrosis Europe

Logo:

Hypertextový odkaz: www.cfww.org/CFE

Shrnutí projektu:

CF Europe představuje asociaci 25 národních pacientských sdružení operujících jako pracovní sekce CF Worldwide (viz výše). Tento projekt spojuje pacienty s CF a jejich rodiny v rámci Evropy a je jakýmsi jejich „zájmovým sdružením“, které vzniklo v roce 2003 na konferenci Evropské společnosti pro CF v Belfastu, Severní Irsko. Tento projekt si klade za hlavní cíl zlepšení kvality života CF pacientů a jejich rodin v Evropě. Chce také bojovat za práva pacientů v každodenním životě a zvýšit veřejné povědomí o tomto onemocnění. Tento projekt chce rovněž docílit co nejvyšší dostupnosti všech léčebných prostředků všem pacientům v Evropě. V poslední době se daří propojit aktivity tohoto projektu s ECFS a zajistit satelitní sympozia v rámci jejích výročních konferencí.

Čeští odborníci zapojení do projektu: Helena Holubová (je členkou hlavního výboru této organizace), Klub nemocných cystickou fibrózou (více viz www.cfklub.cz).

EuroGentest

Logo:

Hypertextový odkaz: www.eurogentest.org

Shrnutí projektu:

Projekt EuroGentest navazuje na předchozí aktivity projektu Cystic Fibrosis Thematic Network (www.cfnetwork.be) a řeší v průběhu let 2005–2010 komplexní problémy spojené s genetickou diagnostikou vzácných monogenních onemocnění vytvořením evropské sítě „excelence (Network of Excellence)“ v oblasti genetického vyšetření – tj. molekulární genetické a cytogenetické diagnostiky, biochemické genetiky, včetně zvýšení kvality genetického poradenství. Jedním z modelových onemocnění byla zvolena CF, díky komplexnímu výzkumu genetické determinace tohoto onemocnění od objevu genu CFTR v roce 1989.

Celková filozofie projektu EuroGentest spočívá v integraci jinak roztříštěných národních aktivit v této oblasti. Takto jsou pod jednou „střechou“ integrovány i dřívější projekty 5. rámcového programu a paralelní projekty 6. rámcového programu Evropské unie: Orphanet (www.orpha.net), EMQN (www.emqn.org), následnický projekt CF Network (www.cfnetwork.be), ERNDIM (www. erndimqa.nl/) a SAFE (www.safenoe.org). Projekt má rovněž plnou podporu Evropské společnosti lékařské genetiky (www.eshg.org) a ECFS. Tento projekt rovněž úzce spolupracuje s nanotechnologickými skupinami, které se zabývají rozvojem nových diagnostických souprav pro diagnostiku mutací v genu CFTR. Jedná se o projekty Snip2Chip (www.tyndall.ie/projects/ snip2chip/) a Micro2DNA (imel.demokritos.gr/ docs/report2006.pdf). Pracovní skupina prof. Macka se účastní na praktické validaci těchto nových technologií v molekulárně genetické diagnostice CF.

Důležitou součástí je optimalizace genetické diagnostiky CF, vytvoření mezinárodních doporučení pro genetickou diagnostiku CF a vytvoření zásad správné laboratorní praxe CF (viz dále v předchozí sekci tohoto zvláštního vydání Čes.- -slov. pediat.). Prof. Macek se podílí jak na organizaci mezinárodních, tak i domácích kontrol kvality molekulárně genetické diagnostiky CF v České republice (viz laboratoře provádějící diagnostiku CF v České republice, které se účastní těchto každoročních kontrol – www.uhkt.cz/ nrl/db).

V rámci CF centra ve FN Motol jsme zapojeni do technické evaluace moderních metod detekce neznámých mutací (podprojekt číslo 5) na podkladě analýzy křivek tání s vysokým rozlišením (HRMCA – High Resolution Melt Curve Analysis). Studie má za cíl posoudit citlivost, specificitu a robustnost HRM na základě analýzy klinických DNA vzorků genu pro rakovinu prsu – BRCA1 a genuCF – CFTR. Předběžné výsledky napovídají, že pro mutační skenování metoda HRM bude dobře využitelná v klinicko-diagnostických laboratořích. Naše pracoviště se rovněž podílí na vytváření obecných doporučení pro validaci molekulárně genetických metod v rámci podjednotky 1. EuroGentestu. Byla stanovena a definována obecná validační doporučení. Dále jsou rozpracovány konkrétní validační postupy pro nejčastěji využívané molekulárně genetické metody používané při genetické („DNA“) diagnostice CF.

Konečně, v rámci jednoho z důležitých úkolů projektu vytváříme pokyny pro validaci metod a technologií pro vyšetřování mutací genu pro cystickou fibrózu (CFTR). Jedná se tak o první krok v pilotním projektu pro přípravu metodických pokynů pro validaci/verifikaci metod, a to jak komerčně dodávaných diagnostických souprav, tak i metod vyvinutých samotnými laboratořemi. Jedním z nejzávažnějších výstupů této studie byla skutečnost, že až 50 % laboratoří, které se zúčastnily této studie, svévolně modifikují protokol výrobce, přestože jde o tzv. CE označené (tj. plně validované) kity. V takovém případě každá modifikace komerčního protokolu musí být danou laboratoří řádně validována. Tato studie umožní zvyšovat kvalitu diagnostické péče i v tomto ohledu, protože stále více laboratoří místo „doma vyvinutých metod“ začíná používat komerční diagnostické soupravy.

Aktuální informace o projektu EuroGentest lze získat na podrobné webové stránce projektu, kde již v současné době existuje celá řada zajímavých informací k bezplatnému stažení. Zde je také možné se registrovat na jednotlivé školicí akce a odborné workshopy.

Čeští odborníci zapojení do projektu (abecedně): Miroslava Balaščaková, Jana Čamajová, Irena Eliášová, Miroslava Hančárová, Andrea Holubová, Veronika Kazárová, Petra Křenková, Milan Macek ml., Milan Macek st., Tereza Piskáčková, Alexandra Štambergová, Jan Vejvalka, Šárka Vejvalková.

Mezinárodní klinické studie

Vzhledem k tomu, že CF je monogenní onemocnění, jehož dominantní mutace (F508del) je známa již od roku 1989, byla intenzivně studována problematika genové terapie. Dosud však prakticky využitelná genová terapie u CF k dispozici není.

Na celém světě probíhá intenzivní výzkum studující základní patofyziologické mechanismy CF, ale i řadu kandidátních terapeutických látek. Česká republika se podílí na mnoha mezinárodních výzkumných a klinických projektech.

Je obecně známo, že závažnost mutace v CFTR genu nekoreluje s tíží klinického postižení, zvláště v případě respiračního traktu. Mnoho odborných týmů studuje otázku vlivu genových polymorfismů různých mediátorů na průběh choroby, zvláště na postižení plic. Intenzivní studium je v současnosti také zaměřeno na sledování interakcí imunitního systému a infekce u pacientů s cystickou fibrózou.

Celosvětově je testována obrovská škála kandidátních látek s imunomodulačním účinkem, nejčastěji ze spektra antimikrobiálních látek [2]. V nedávné minulosti se z těchto léků k CF pacientům dostala makrolidová antibiotika (konkrétně azitromycin), podávaná u CF pacientů s chronickou infekcí P. aeruginosa nikoli v terapeutických dávkách antimikrobiálních, ale v dávkách preventivních s převažujícím protizánětlivým účinkem [3].

Vědecké týmy po celém světě se již od minulého století snaží najít funkční očkovací látky proti pro CF specifickým G- bakteriálním infekcím (hlavně P. aeruginosa) [4–7] a také proti rizikovým virovým infekcím (hlavně RSV) [8].

Cílem celosvětových studií však není pouze problematika základního výzkumu a nových léčiv, ale také psychosociální otázky pacientů na celém světě zaměřující se hlavně na studium kvality života pacientů.

Odborníkům pečujícím o CF pacienty v České republice jsou velmi často nabízeny účasti v mezinárodních klinických studiích. Zcela nepřijatelné jsou pro nás studie s placebem, u kterých přechodně dochází k vyřazení chronické medikace např. pankreatické substituce u pankreaticky insuficientních pacientů. Velmi často je důvodem nevstoupení do studie fakt, že naši pacienti mají lepší funkci plic, než jsou požadovaná kritéria pro zařazení do studie. Dalším důvodem odmítnutí pacienta pro studii může být kvalitní inhalační antimikrobiální léčba a další medikace, jejíž dostupnost v České republice často předkladatele klinických studií překvapuje. Negativní skutečností, která vede k zamítnutí zařadit pacienta do určité klinické studie, je chronická kolonizace bakteriemi z komplexu B. cepacia.

Cesta od laboratorního pokusu k jednotlivému pacientovi je velmi zdlouhavá a kvalitní multicentrické klinické studie jsou často časově i indikačně velice náročné. Přes všechna úskalí však věřme, že právě mezinárodní spolupráce nám dává největší šanci tento čas co nejvíce zkrátit [9].

Závěr

Přestože CF je jasně klinicky a laboratorně definované monogenní onemocnění, v mnoha ohledech dodnes nejsou objasněny všechny aspekty její molekulární patogeneze. Týmy odborníků na celém světě se proto spojují a společně hledají odpovědi na tyto složité otázky. Také čeští odborníci předávají své poznatky a informace okolnímu světu a na druhé straně si sami rozšiřují poznatky a vědomosti od kolegů ze zahraničí.

Čeští odborníci se především podílejí na projektech týkajících se genetiky onemocnění a klinického výzkumu – a to od sběru dat, vytváření mezinárodního registru pacientů až po zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci. Teoretické i praktické poznatky z celého světa tak napomáhají nám všem pochopit toto složité a závažné onemocnění.

S podporou VZ FNM 00064203 (6405 a 6112).

MUDr. Jitka Brázová

Pediatrická klinika UK 2. LF

FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5

e-mail: jitka.brazova@centrum.cz