Na patologii mě baví, jak to dohromady pasuje a když nepasuje, tak člověk musí přemýšlet proč
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 59, 2023, No. 2, p. 42
Kategorie:
Interview
MUDr. Martina Baněčková, Ph.D. vystudovala Lékařskou Fakultu Univerzity Karlovy v Plzni a po jejím ukončení v roce 2017 začala pracovat na Šiklově ústavu patologie FN Plzeň. V roce 2020 obhájila svoji disertační práci s názvem: Využití imunohistochemických a molekulárně genetických metod v patologii hlavy a krku. V roce 2020 byla oceněna cenou Vincenta Hyamse za nejlepší platform prezentaci pro začínající patology v Los Angeles na sjezdu amerických a kanadských patologů (USCAP), za práci zabývající se výzkumem onkocytomů a pleomorfních adenomů slinných žláz. V roce 2022 úspěšně složila atestační zkoušku z patologie. Zabývá se patologií hlavy a krku, včetně cytologické diagnostiky, věnuje se výuce studentů Všeobecného i Zubního lékařství a je autorkou a spoluautorkou odborných publikací v českých i zahraničních časopisech.
Proč ses rozhodla právě pro patologii? Uvažovala jsi i o nějakém jiném oboru?
Myslím, že již během prvních let na fakultě mi bylo jasné, že klinickým směrem se ubírat nebudu. Chtěla jsem se více věnovat podstatě a diagnostice onemocnění, bez kterých se ve většině případů správná léčba neobejde. Takže následovala logická otázka, ve kterém z paraklinických oborů se nejvíce diagnostikuje? Na patologii, což mi samozřejmě došlo až v průběhu zbývajících medicínských let. Tehdy mi po zkoušce z patologie ve 3. ročníku profesorka Alena Skálová nabídla práci na výzkumu sekrečních karcinomů slinných žláz, který jsem pak prezentovala na studentské vědecké konferenci. Většina studentů vnímá výzkum jako bodové přilepšení do dalšího ročníku, jenže mě to bavilo, konečně jsem mohla využít svůj potenciál k něčemu jinému než k manuální práci (jako holka z vesnice jsem zastávala práce všeho druhu, stále umím namíchat kvalitní beton). S Alenou jsme se proto domluvily na další spolupráci, která pak plynule přešla ve výběr oboru, zaměstnání a celoživotní zábavu. Jestli jsem uvažovala o jiném oboru tak jen krátce, ovlivněna názorem rodičů, že přeci potřebují někoho, kdo je bude léčit. V tu dobu měl tatí navíc sarkoidózu, a snad proto jsem zvažovala pneumologii. Nakonec vše dobře dopadlo a k plicnímu jsem se teď stejně dostala a začínám se mu věnovat společně s mojí hlavní specializací – patologií hlavy a krku.
Co Tě na patologii nejvíc baví?
To, že nepropadnu nudné rutině. Baví mě spojení histologie – imunohistochemie – genetiky. Jak to dohromady pasuje a když nepasuje, tak člověk musí přemýšlet proč, a otevírají se mu tak cesty k dalším tématům a výzkumu.
Zabýváš se patologií hlavy a krku. Jak ses k této specializaci dostala?
Opět spolupráce s Alenou. Byly to začátky s ní, kdy jsme se zabývaly problematikou sekrečního karcinomu slinných žláz. V té době to byla novinka, bylo potřeba to téma více rozpracovat. Fascinovalo mě to. Nejdřív člověk vůbec nechápal, do čeho se to vlastně pouští, nicméně, když se prokousal složitostmi, uvědomil si, že význam našeho výzkumu není pouze lokální, ale de facto je celosvětový. Jakmile člověk něco odprezentuje či odpublikuje, v literatuře to zůstane už napořád, někdy bohužel a někdy bohudík.
Spolupracuješ v současné době na nějakém zajímavém projektu?
Teď jsme zrovna jeden dokončili a vyšel nám projekt o sekrečních karcinomech, nashromáždili jsme krásných 215 případů a nastavili jsme na nich třístupňový grading. To byla celkem časově náročná až vyčerpávající práce. A dál mám projektů rozpracováno najednou několik, možná až v patologickém smyslu slova.
Věnujeme se s profesorem Michalem sinonazálnímu traktu – respiračním epiteliálním adenomatoidním hamartomům a seromucinózním hamartomům jako prekurzorovým lézím, což je celkem neprobádaná oblast. Dál zkoumáme jednu méně známou jednotku – bifenotypický branchiom (dříve ektopický hamartomatózní thymom), podařilo se nám sesbírat 23 případů a máme na ně pěknou genetickou studii, připravujeme dvě publikace.
S Alenou dál řešíme problematiku low-grade a high-grade sinonazálních karcinomů, dále se zabýváme jinými než MYB/ MYL1::NFIB rearanžovanými adenoidně cystickými karcinomy. A pak kromě hlavy a krku nyní shromažďujeme výsledky o KRAS G12C mutovaných adenokarcinomech plic, kterých máme přes 200 a na něž momentálně existuje cílená léčba. Jsou ještě další projekty, ale to by bylo na dlouhé povídání. Nebráním se žádnému projektu a jsem otevřená jakýmkoliv nápadům. Škoda, že den má jen 24 hodin.
Co ráda děláš ve volném čase?
Já se většinou i ve volném čase věnuju rozpracovaným projektům, je to někdy trochu sebemrskačství a někdy se lidem v mém okolí nezamlouvá, ale většinou se s tím smíří a pochopí, že mě to baví.
Ale jinak pravidelně, buďto o víkendech, nebo ráno do práce, běhám. Někdy si cestu do práce záměrně prodlužuji, abych měla čistší hlavu a srovnala si myšlenky, navíc tak prozkoumávám různé kouty Plzně. Pokud naopak běžím nejkratší cestou, je to přibližně stejně rychlé jako jet hromadnou dopravou. Další zábavou je pro mě pečení a zdobení dortů (ale jen nejbližším známým k nějakým příležitostem, aby si moc nezvykli). Nejnověji jsem si začala malovat, van Gogh ze mě nikdy nebude, ale jeho reprodukci Hvězdné noci jsem díky malování podle čísel zvládla docela dobře.
-md-
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2023 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Spontánní potrat v prvním trimestru gravidity
- Mola hydatidosa
- Kostní dysplázie: přehled problematiky a deset let zkušeností s diagnostikou u plodů a novorozenců
- Molekulární diagnostika kompletní a parciální hydatidózní moly