Klinicko-patologická korelace imunoprofilu u difúzního velkobuněčného lymfomu, NOS - zkušenost z jednoho pracoviště
Autoři:
Patrik Flodr 1; Pavla Látalová 1; MUDr. Martin Tichý, Ph.D. 1; Zuzana Kubová 2; Tomáš Papajík 2; Michaela Šváchová 1; Lenka Radová 3; Marie Jarošová 2
Působiště autorů:
Dept. of Clinical and Molecular Pathology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University, Olomouc, Czech Republic
1; Dept. of Hemato-oncology, Faculty Hospital Olomouc, Czech Republic
2; Institute of Molecular and Translation Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University, Olomouc, Czech Republic
3
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 52, 2016, No. 1, p. 47-54
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Experimentální hematoonkologie zrcadlí potřebu hledání a identifikace nových validních prognostických a prediktivních faktorů na úrovni klinické, morfologické a molekulárně biologické. Translační medicína představuje tu část experimentální lékařské vědy, která je nejblíže běžné rutinní praxi hematoonkologie, a v její vizi jsme se pokusili odlišit a třídit difuzní velkobuněčný B-lymfom NOS. Metodickým základem bylo hodnocení morfologické, imunohistochemické ze vzorků fixovaných formalínem a zalitých do parafínu, využití klasifikačního schématu dle Hansové a spolupracovníků, detekce exprese Bcl-2, CD5, CD20, CD30 a NFκB v korelaci s klinickým nálezem (Ann Arbor stage, IPI, aa-IPI, PFS, OS), nálezem laboratorním a cytogenetickým (komplexní a simplexní karyotyp). Statistické zpracování zahrnovalo Cox regresivní analýzu a testy Mann-Whitney a Kruska-Wallis. Hodnoty doby do progrese onemocnění a celkového přežití byly stanoveny pomocí Kaplan-Meier analýzy. Při aplikaci klasifikátoru Hansové bylo rozpoznáno 11 případů (18,7 %), které nebylo možno zařadit jednoznačně k GCB/nonGCB-like podskupině. Všechny relabující případy vykazovaly negativní expresi CD10 a 28 případů bez detekovaného relapsu neslo pozitivní expresi znaku CD10. „Třetí“ – GCB-like/nonGCB-like nezařaditelná podskupina měla křivku doby do progrese onemocnění velmi podobnou s křivkou nonGCB-like podskupiny, nicméně bylo zjištěno horší celkové přežívání. Statisticky nesignifikantně lepší odpověď na chemoterapii byla detekována u případů s pozitivní expresí Bcl-2 více než 30 %. Statisticky nesignifikantně lepší celkové přežití a delší dobu do progrese vykazovaly případy s proliferačním indexem více než 70 %. Studie zjistila jadernou expresi p50 v 17 případech (28,8 %) a v jednom případu jadernou expresi p65 (1,7 %), která může ukazovat na aktivaci signální dráhy NFκB. Statisticky nesignifikantní vztah byl zjištěn mezi expresí p50 a celkovým přežíváním/dobou do progrese onemocnění.
Klíčová slova:
difuzní velkobuněčný B-lymfom – klasifikace – prognóza – imunohistochemie – NFκB signální dráha – formalínem fixovaná tkáň zalitá do parafínu.
Zdroje
1. Jaffe ES, Harris NL, Stein H, Vardiman JW, eds. Pathology and Genetics of Tumours Haematopoietic and Lymphoid Tissues. World Health Organization Classification of Tumours. Lyon, France: IARC Press; 2001.
2. Alizadeh AA, Eisen MB, Davis RE, et al. Distinct types of diffuse large B-cell lymphoma identified by gene expression profiling. Nature 2000; 403: 503-511.
3. Hans CP, Weisenburger DD, Greiner TC, et al. Confirmation of the molecular classification of diffuse large B-cell lymphoma by immunohistochemistry using a tissue microarray. Blood 2004; 103: 275-282.
4. Katzenberger T, Ott G, Klein T, Kalla J, Muller- Hermelink HK, Ott M. Cytogenetic alterations affecting BCL6 are predominantly found in follicular lymphomas grade 3B with diffuse large B-cell component. Am J Pathol 2004; 165: 481-490.
5. Ree HJ, Zang WI, Kim CW, et al. Coexpression of BCL-6 and CD10 in diffuse large B-cell lymphomas: significance of BCL-6 expression patterns in identifying germinal center B-cell lymphoma. Hum Pathol 2001; 32: 954-962.
6. Bosga-Bouwer AG, van den Berg A, Haralambieva E, et al. Molecular, cytogenetic, and immunophenotypic characterization of follicular lymphoma grade 3B; separate entity or part of the spectrum of diffuse large B-cell lymphoma or follicular lymphoma? Hum Pathol 2006; 37: 528-533.
7. Karin M, Lin A. NfκB at the crossroads of life and death. Nat Immunol 2002; 3: 221-227.
8. Karin M, Cao Y, Greten FR, Li ZW. NFκB in cancer: from innocent bystender to major culprit. Nat Rev Cancer 2002; 2: 301-310.
9. Halsey AT, Yang L, Walker RJ, Hogenesch BJ, Thomas SR. A functional map of NfκB signaling identifies novel modulators and multiple system controls. Genome Biology 2007; 8: R 104.
10. Choi WW, Weisenburger DD, Greiner TC, et al. A new immunostain algorithm classifies diffuse large B-cell lymphoma into molecular subtypes with high accuracy. Clin Cancer Res 2009; 15(17): 94-5502.
11. Davis RE, Brown KD, Siebenlist U, Staudt LM. Constitutive nuclear factor κB activity is required for survival of activated B cell-like diffuse large B cell lymphoma cells. J Exp Med 2001; 194: 1861-1874.
12. Diebold J. World Health Organization Classification Oncology 2001; 23: 101-103.
13. Pittaluga S, Jaffe ES. T-cell/histiocyte-rich large B-cell lymphoma. Haematologica 2010; 95(3): 352-356.
14. Martelli M, Ferreri AJM, Agostinelli C, Di Rocco A, Pfreundschuh M et al. Diffuse Large B-cell Lymphoma. Oncol /Hematol 2013; 87(12): 146-171.
15. Said JW. Aggressive B-cell lymphomas: how many categories do we need? Mod Pathol 2013; 26(Suppl 1): S42-56.
16. Linderoth J, Jerkeman M, Cavallin-Stahl E. Immunohistochemical Exppression of CD23 and CD40 May Indentify Progostically Favorable Subgroups of Diffuse Large B-cell Lymphoma: A Nordic Lymphoma Group Study. Clin Cancer Res 2003; 9: 722-728.
17. Barrans SL, O’Connor SJ, Evans PA, Davies FE, Owen RG et al. Rearrangement of the BCL6 locus at 3q27 is an independent poor prognostic factor in nodal diffuse large B-cell lymphoma. Br J Haematol 2002; 117(2): 322- 332.
18. Colomo L, López-Guillermo A, Perales M, Rives S, Martínez A et al. Clinical impact of the differentiation profile assessed by immunophenotyping in patients with diffuse large B-cell lymphoma. Blood 2003; 101(1): 78-84.
19. Chang CC, McClintock S, Cleveland RP, Trzpuc T, Vesole DH et al. Immunohistochemical expression patterns of germinal center and activation B-cell markers correlate with prognosis in diffuse large B-cell lymphoma. Am J Surg Pathol 2004; 28(4): 464-470.
20. Choi WWL, Weisenburger DD, Greiner TC, Piris MA, Banham AH et al. A New Immunostain Algorithm Classifies Diffuse Large B-cell Lymphoma into Molecular Subtypes with High Accuracy. Clin Cancer Res 2009; 15: 5494- 5502.
21. Rosenwald A, Wright G, Chan WC, Connors JM, Campo E et al. The use of molecular profiling to predict survival after chemotherapy for diffuse large-B-cell lymphoma. Engl J Med 2002; 346(25): 937-1947.
22. Sen R, Baltimore D. Inducibility of κ immunoglobulin enhancer-binding protein Nf-κ B by a posttranslational mechanism. Cell. 1986 Dec 26; 47(6): 921-928.
23. Flodr P, Tichý M, Kubová Z, Papajík T, Krejčí V, et al. Potential Prognostic and Predictive Factors in Diffuse Large B-cell Lymphoma - the role of NFκB. EJC supplements 2008; 6(9): 113- 114.
24. Ghosh S, May MJ, Kopp EB. NF-κB and Rel proteins: evolutionarily conserved mediators of immune responses. Annu Rev Immunol 1998; 16:225 - 260.
25. Gugasyan R, Grumont R, Grossmann M et al. Rel/NF-κB transcription factors: key mediators of B-cell activation. Immunol Rev 2000; 176: 134 - 140.
26. Karin M, Ben-Neriah Y. Phosphorylation meets ubiquitination: the control of NF-κB activity. Annu Rev Immunol 2000; 18: 621 -663.
27. Kucharczak J, Simmons MJ, Fan Y, Gelinas C. To be, or not to be: NF-κB is the answer - role of Rel/NF-κB in the regulation of apoptosis. Oncogene 2003; 22: 8961 - 8982.
28. Wang CY, Guttridge DC, Mayo MW, Baldwin AS Jr. NF-κB induces expression of the Bcl-2 homologue A1/Bfl-1 to preferentially suppress chemotherapy-induced apoptosis. Mol Cell Biol 1999; 19: 5923 - 5929.
29. Wang CY, Mayo MW, Korneluk RG, Goeddel DV, Baldwin AS Jr. NF-κB antiapoptosis: induction of TRAF1 and TRAF2 and c-IAP1 and c-IAP2 to suppress caspase-8 activation. Science 1998; 281: 1680 - 1683.
30. Jin R, De Smaele E, Zazzeroni F et al. Regulation of the gadd45ß promoter by NF-κB. DNA Cell Biol 2002; 21: 491 -503.
31. De Smaele E, Zazzeroni F, Papa S et al. Induction of gadd45h by NF-κB downregulates pro-apoptotic JNK signalling. Nature 2001; 414: 308 - 313.
32. Grumont RJ, Rourke IJ, Gerondakis S. Rel-dependent induction of A1 transcription is required to protect B cells from antigen receptor ligation-induced apoptosis. Genes Dev 1999; 13: 400 - 411.
33. Feuerhake F, Kutok JL, Monti S, Chen W, LaCasce AS et al. NFκB activity, function and target-genesignatures in primary mediastinal large B-cell lymphoma and diffuse large B-cell lymphoma subtypes. Blood 2005; 106: 1392- 1399.
34. Pavan A, Spina M, Canzonieri V, Sansonno S, Toffoli G et al. Recent prognostic factors in diffuse large B-cell lymphoma indicate NF-κB pathway as a target for new therapeutic strategies. Leuk Lymphoma 2008; 49(11): 2048- 2058.
35. Jaffe ES, Harris NL, Stein H, Vardiman JW, eds. Pathology and Genetics of Tumours Haematopoietic and Lymphoid Tissues. World Health Organization Classification of Tumours. Lyon, France: IARC press; 2008.
36. Jazirehi AR, Huerta-Yepez S, Cheng G, Bonavida B. Rituximab (chimeric anti-CD20 monoclonal antibody) inhibits the constitutive nuclear factor-{κ}B signaling pathway in non-Hodgkin’s lymphoma B-cell lines: role in sensitization to chemotherapeutic drug-induced apoptosis. Cancer Res 2005; 65(1): 264- 276.
37. Tinguely M, Hofmann A, Bausch-Fluck D, Moch H, Wollscheid B. Immunophenotyping without antibodies, New perspectives for lymphoma characterization. Pathologe 2008; 29(Suppl 3): 314-316.
38. Muraro E, Martorelli D, Dolcetti R. Successes, failures and new perspectives of idiotypic vaccination for B-cell non-Hodgkin lymphomas. Hum Vaccin Immunother 2013; 9(5): 1078-1083. doi: 10.4161/hv.23970.
39. Pals ST, de Gorter DJJ, Spaargaren M. Lymphoma dissemination: the other face of lymphocyte homing. Blood 2007; 110: 3102-3111.
40. Liapis K, Clear A, Owen A, Coutinho R, Greaves P et al. The microenvironment of AIDS-related diffuse large-B-cell lymphoma provides into the pathophysiology and indicates possible therapeutic strategies.
Blood 2013; 122(3): 424-433. doi: 10.1182/ blood-2013-03-488171.
41. Mociková H. Prognostic significance of absolute lymphocyte count and lymphocyte subsets in lymphomas. Prague Med Rep 2010; 111(1): 5-11.
42. Keane C, Gill D, Vari F, Cross D, Griffiths L et al. CD4(+) tumor infiltrating lymphocytes are prognostic and independent of R-IPI in patients with DLBCL receiving R-CHOP chemo-immunotherapy. Am J Hematol 2013; 88(4): 273-276.
43. Said JW. Aggressive B-cell lymphomas: how many categories do we need? Mod Pathol 2013; 26(Suppl 1): S42-56.
44. Hušek K, Peťovská P, Procházková D. Amplification of 2p13-16 in a case of extranodal large cell diffuse B-cell lymphoma. Cesk Patol 2003; 39(3): 138-142.
45. Kalinová M, Mrhalová M, Krsková L, et al. A complex diagnostic approach in lymphomas: practical aspect in short case reports. Cesk Patol 2014; 50(3): 118-126.
46. Campr V. Personalized medicine in haematooncology - the pathologist’s perspective. Cas Lek Cesk 2010; 149(10): 464-467.
47. Coutinho R, Clear AJ, Owen A, et al. Poor concordance among nine immunohistochemistry classifiers of cell-of-origin from diffuse large B-cell lymphoma: implications for therapeutic
strategies. Clin Cancer Res 2013;19(24):6686-95
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2016 Číslo 1
Nejčtenější v tomto čísle
- Serrated adenomy a karcinomy tlustého střeva
- Morfologie gastroezofageálního refluxu
- Folikulový lymfóm a lymfóm z plášťových buniek v biopsiách orgánov žalúdočno-črevnej oblasti
- Kožná bunková reakcia po popálení medúzou
