XI. OLOMOUCKÉ ONKOLOGICKÉ DNY

ABSTRAKTA

Účinnost chemoterapie a možnosti její predikce při léčbě karcinomů ústní dutiny

Bulik O.

Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie

LF MU a FN, Brno

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Cílem práce je vyhodnotit účinnost neoadjuvantní chemoterapie při léčbě karcinomů ústní dutiny.

V období let 2000 – 2004 bylo na Klinice ústní, čelistní a obličejové chirurgie a na oddělení klinické onkologie FN Brno léčeno 122 pacientů pro spinocelulární karcinom ústní dutiny, z toho u 45 pacientů byla aplikována chemoterapie. Chemoterapie je součástí protinádorové komplexní terapie zejména u pokročilých stadií nádorové nemoci. Neoadjuvantní chemoterapie byla zařazena do léčebného schématu dle standardních doporučených protokolů pro léčbu karcinomů hlavy a krku. Nejčastěji byla použita kombinace cytostatik cisplatina s 5-fluorouracilem, celkem u 17 pacientů. Druhým nejčastěji použitým cytostatikem byl taxoter, který byl aplikován u 20 pacientů. U tohoto souboru jsme vyhodnotili i tříleté přežití pacientů. Pro objektivnější vyhodnocení účinnosti neoadjuvantní chemoterapie jsme soubor doplnili o pacienty z let 2005–2007, u kterých byla hodnocena pouze léčebná odpověď na chemoterapii bez vyhodnocení dlouhodobého přežití. Kompletní remise byla dosažena u 14 % pacientů, u kterých byl aplikován v rámci neoadjuvantní chemoterapie taxoter nebo CDDP/FU. Parciální remise byla dosažena u 36 % pacientů. U všech pacientů s kompletní remisi jsme zaznamenali tříleté přežití.

Přednáška podává podrobnější analýzu souboru pacientů s karcinomem ústní dutiny. Neoadjuvantní chemoterapie je důležitou součástí komplexní protinádorové terapie spolu s chirurgií a radioterapií. Vzhledem k rozdílné účinnosti chemoterapie je pro racionalizaci léčby důležité určení senzitivity nádoru na konkrétní cytostatika před zahájením léčby. V současném období vyhodnocujeme metodiky, které by nám umožnily výběr účinného cytostatika.

Problematika lymfangiomů - naše zkušenosti

Kozák J., Hubáček M., Urban K., Tichý M., Gharaibehová R.

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Autoři uvádějí své 10leté zkušenosti s léčením lymfangiomů cervikofaciální oblasti.

Léčili 26 pacientů - 13 mužů a 13 žen. 24 pacientů bylo operováno, a to většinou opakovaně. Lymfangiomy, i když patří mezi benigní mesenchymové nádory, znamenají pro postižené pacienty celoživotní problém. U některých vzniká i anomální postavení čelistí, které je indikací k chirurgické korekci. V uváděném souboru se jednalo o 3 pacienty. U jedné pacientky došlo k vymizení obtíží po nasazení antikoncepce a proběhlém těhotenství.

Neobvyklá porucha erupce špičáku

Krejčí P., Špidlen M., Geierová M., Novotný J.

Klinika zubního lékařství LF UP a FN, Olomouc

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Prevalence retence horního špičáku v evropské a severoamerické populaci je 1% až 3%. Nejčastější etiologické faktory jsou stěsnání v čelisti, vývojová dislokace horního špičáku na palatinální stranu a erupční překážky v podobě přespočetných zubů nebo odontomů. Retinované špičáky jsou častou příčinou resorpce sousedních zubů a dentální vak může podlehnout cystické degeneraci. Onkologické příčiny jsou u dětí výjimečné. Klinický, radiologický a histologický obraz poruchy erupce špičáku s resorpcí korunky u 14letého chlapce způsobený odontogenním fibromem.

Historie, současnost a perspektivy chemoterapie u nádorů hlavy a krku

Macháček J.

Onkologická klinika LF UP a FN, Olomouc

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Opravdový rozvoj chemoterapie (CHT) se datuje do 60. let 20. století.Výběr cytostatik nebyl velký, vedlejší toxicita značná, používání jen u pokročilých, jinak neléčitelných nádorů. Základním problémem CHT je dodnes malá selektivita vůči zdravým tkáním, i když citlivost jednotlivých nádorů je různá. Nádory H/K obecně patří k nádorům, kde účinek je evidentní a CHT představuje významnou doplňkovou léčbu. Kombinuje se s operací, radioterapií, s bioterapií. Příprava cytostatik k aplikaci vyžaduje velkou pozornost jak z hlediska bezpečnosti práce, tak odborně medicínského (výběr a kombinace léků, stanovení dávek a režimu). Faktory rozhodující o efektu CHT jsou druh a rozsah nádoru, míra citlivosti či rezistence, dávkování a načasování. Zmíněny jsou nové objevy v buněčném složení nádorů, možnosti genomiky a proteinomiky. Tam a do bioterapie se kladou naděje, neboť se zdá, že CHT současnosti dosáhla svého vrcholu.

Průběh hojení patologických kostních dutin po augmentaci

Machálka M., Liberda O., Čáslava T., Peřina V.

Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie,

LF MU a FN, Brno

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Patologické kostní dutiny v čelistech souvisejí s výskytem kostních cyst a tumorů. U rozsáhlé kostní dutiny po cystektomii se může pooperační hematom při dehiscenci sutury sliznice zánětem rozpadnout. Dutina cysty se pak spojená s ústní dutinou hojí komplikovaně a dlouhodobě. Je snahou vyplňovat dutiny materiálem, který nejen zmenší její objem, ale také stimuluje novotvorbu kosti. Z materiálů, které sledujeme v rámci výzkumné aktivity, jde o lidskou lyofilizovanou kostní drť (3 díly), která je smíchána s venózní krví nemocného v  kombinaci s přidáním hydrodroxyapatitu nebo trikalciumfosfátu (1 díl).

U nemocných rozdělených do sledovaných skupin podle typu augmentačního materiálu a u kontrolní skupiny pravidelně vyhodnocujeme stav kostního hojení a případné jiné komplikace.

Předběžné výsledky u 23 nemocných s vyplněním kostních dutin po cystách (20) a kostních benigních tumorech (3) ukazují na nekomplikované hojení u případů aplikace směsi lyofilizované kostní drti s trikalciumfosfátem a venózní krví, bez přidání antibiotik.

Možnosti využití laserové terapie u orálních prekanceróz – leukoplakií

Pink R.¹, Pazdera J.¹, Justová E.¹, Zálešák B.², Molitor J.²

¹Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie

LF UP a FN, Olomouc

²Oddělení plastické chirurgie FN, Olomouc

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Autoři prezentují zkušenosti s využitím CO₂ laseru při ošetření souboru 13 pacientů léčených pro histologicky verifikované slizniční leukoplakie ústní dutiny (velikost léze ≥ 1 cm²). Před výkonem pacienti podstoupili léčebnou kúru vitaminy A a E po dobu šesti týdnů (v případě regrese léze výkon nebyl proveden a pacienti byli sledováni). Vlastní výkony byly provedeny ambulantně v lokální anestezii a režimu nastavení přístroje (výkon 1,5–3,0 W, síla paprsků 1,0–3,0, kontinuální nebo přerušovaný režim). Rozsah excize byl veden do oblasti submukózy s bezpečnostním lemem 5 mm. Po výkonu si pacienti vyplachovali ústní dutinu antiseptikem (Listerin). Následovala běžná pooperační dispenzarizace, v případě recidivy leukoplakie (2 pacienti) následovalo histologické vyšetření tkáně, které bylo porovnáno s primárním nálezem. V jednom případě se jednalo o recidivu v podobě verukózní leukoplaie s dysplazií, která byla ošetřena chirurgicky elekrokauterem.

Výhodou laserové terapie orálních prekanceróz je zejména možnost selektivního odstranění epiteliální léze, dokonalé hojení bez jizev a funkčních poruch. Hlavní nevýhodou zůstává omezená možnost histopatologického vyšetření.

Efekt chirurgickej liečby BLL

Poruban D., Longauerová I., Galbavý Š.

Oddelenie oro-maxilofaciálnej chirurgie, Stomatologická klinika LF UK a OÚSA, Bratislava

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Autori sumarizujú základné údaje o BLL a prezentovanom súbore 38 operovaných pacientoch. Zameriavajú sa na dlhodobý výsledok 45 parotidektómií v danom súbore pacientov z hľadiska funkcie n. VII a dlhodobých vedľajších efektov chirurgickej liečby. Výsledky dokumentujú klinickým pozorováním a fotodokumentáciou.

Súčasné možnosti terapie malígnych nádorov pier

Stanko P., Švidraň J., Mračna J., Poruban D., Záhorec J.

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Autori uvádzajú svoje vyše 25-ročné skúsenosti s liečebnými postupmi pri riešení malígnych nádorov dolnej a hornej pery. Hodnotia súbor 762 pacientov (673 mužov, 89 žien) hlavne s epidermoidným karcinómom (96,8 %) a bazaliómom CA (2,4 %), ktorí boli operovaní na viacerých západoslovenských klinických pracoviskách. Vyzdvihujú výhody a limity jednotlivých chirurgických metód. Analyzujú indikácie liečby žiarením a jej technické možnosti, vrátane brachyterapie. Chemoterapiu dávajú na zváženie v prípadoch paliatívnej liečby. V závere uvádzajú niekoľko zaujímavých kazuistík.

Monitorování biologických vlastností orofaryngeálních karcinomů ve vztahu k radio- a chemoterapii

Šimek J.¹, Pazdera J.¹, Ehrmann J.²

¹Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie

LF UP a FN, Olomouc

²Ústav patologické anatomie LF UP, Olomouc

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Autoři se zabývají možností predikce nádorové choroby a její pravděpodobnou odpovědí na jednotlivé terapeutické modality v léčbě onkologických onemocnění.

Prezentovali jsme retrospektivní studii skupiny 24 pacientů s diagnózou spinocelulárního karcinomu orofaryngu s primárně inoperabilním tumorem. Pacienti byli léčeni neoadjuvantní intraarteriální chemoterapií a následně chirurgicky se zajišťovací radioterapií v období let 1983- 2000. Porovnávali jsme celkovou délku přežití pacientů a hladinu intracelulárních markerů Ku-70 a STAT (P)-3. U pacientů s léčebným neúspěchem se hladiny Ku-70 po expozici chemoterapeutiku zvyšovaly, zatímco ve skupině vyléčených naopak. Stejně tak absolutní rozdíl hodnot markeru STAT (P)-3 před a po léčbě u pacientů s terapeutickým neúspěchem stoupal. Kvantitativní závislost je předmětem prospektivní studie.

Osteonekrózy sánky

Štilla J., Statelová D., Janíčková M., Mikušková K.

Klinika stomatológie a maxilofaciálnej chirurgie JLF UK a MFN, Martin

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Osteonekróza čeľuste a sánky patrí medzi menej časté komplikácie onkologickej liečby. V minulosti sa vyskytovala takmer výlučne u pacientov po externej rádioterapii. Od roku 2003 sa opisuje nová forma osteonekrózy - osteochemonekróza - spojená s užívaním prípravkov obsahujúcich bisfosfonáty. Toto ochorenie má v celosvetovom rozsahu vzrastajúci trend. Autori uvádzajú skúsenosti s liečbou osteonekrózy sánky v rokoch 2001 až 2007. Od roku 2001 zaznamenali vyššiu incidenciu osteonekróz (22) ako v predchádzajúcich rokoch 1991–2000 (7). Od roku 2005 sa v súbore vyskytli aj osteochemonekrózy a ich počet výrazne prevyšoval počet osteorádionekróz, čo autorov podnietilo k realizácii preventívnych opatrení tohto ochorenia. Liečbou voľby bola kombinovaná antibiotická terapia so sekvestrotómiou, horizontálnou resekciou sánky, v ťažších prípadoch so segmentovou resekciou. U všetkých pacientov bola liečba úspešná.

Ackermanov tumor

Zajko J., Hirjak D., Beňo, M., Poruban D.

Abstrakt, XI. olomoucké onkologické dny

(7. - 8. 2. 2008)

Ackermanov tumor, alebo verukózny karcinóm, je vzácny variant dobre diferencovaného skvamocelulárneho karcinómu. Má niekedy unikátnu charakteristiku. Prvýkrát bol opísaný Lauren Vedder Ackermanom v roku 1948, ako prípad výskytu tejto diagnózy v ústnej dutine. Odtiaľ pochádza názov Ackermanov tumor. Lézia mala charakteristický morfologický vzhľad, papilomatóznu štruktúru, belavú farbu, špecifické klinické správanie, ktoré bolo rozdielne od epidermoidného karcinómu. Napriek extenzívnemu procesu má dobrú liečebnú prognózu. Autori opisujú dva prípady výskytu verukózneho karcinómu v ústnej dutine. Nami postavené pracovné diagnózy nekorelovali s výslednou histopatologickou diagnózou, kde i patológ mal problémy s konečným vyjadrením. Snahou je upozorniť  na možný výskyt tejto diagnózy i v lokalite ústnej dutiny.

Připravil prof. MUDr. Jindřich Pazdera, CSc.