Mění se při Parkinsonově nemoci tloušťka cévnatky?

Stáhnout PDF English version

Autoři: Ç. Öktem ¹; E. Ö. Öktem ²; A. Kurt ¹; R. Kilic ³
Působiště autorů: Department of Ophthalmology, Alaaddin Keykubat University Alanya Education and Research Hospital, Antalya, Turkey ¹; Department of Neurology, Alaaddin Keykubat University Alanya Education and Research Hospital, Antalya, Turkey ²; Department of Ophthalmology, Ahi Evran University Education and Research Hospital Kirsehir, Turkey ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(6): 677-681
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019677

Souhrn

Cíl: Stanovit tloušťku cévnatky u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) v porovnání se zdravými jedinci a vyhodnotit vztah mezi trváním onemocnění a tloušťkou cévnatky.

Materiály a metody: Studovaná skupina zahrnula 24 pravých očí 24 pacientů s PN a kontrolní skupina zahrnula 25 pravých očí 25 zdravých jedinců. Tloušťka cévnatky byla v obou skupinách měřena optickou koherentní tomografií ve spektrální doméně (SD-OCT) v 6 bodech: ve středu fovea centralis a 500µm intervalech temporálně (3 body) a nazálně (2 body) od středu fovea centralis. Skupiny byly porovnány podle hodnot tloušťky cévnatky a byly provedeny skupinové analýzy. Dále byla hodnocena korelace mezi trváním PN a tloušťkou cévnatky.

Výsledky: Střední věk 24 pacientů s PN (14 mužů) byl 67,5 ± 12,8 let a průměrný věk 25 zdravých jedinců (13 mužů) byl 66,1 ± 9,7 let. Mezi skupinami nebyly s ohledem na věk nebo pohlaví žádné významné rozdíly (p = 0,59 a p = 0,768). U pacientů s PN byly pozorovány významně vyšší hodnoty tloušťky cévnatky subfoveálně (p = 0,04), 500 µm nazálně (p = 0,03) a 500, 1 000 a 1 500 µm temporálně od středu fovea centralis (p = 0,02, p = 0,02, resp. p = 0,02, ). Mezi trváním PN a tloušťkou cévnatky nebyla shledána žádná korelace (p > 0,05).

Závěr: Tloušťka cévnatky může být u pacientů s PN vyšší v porovnání se zdravými jedinci. Pro potvrzení našich výsledků a zhodnocení souvisejících patofyziologických mechanismů jsou však zapotřebí další studie.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

tloušťka cévnatky – optická koherentní tomografie

Zdroje

1. Moschos MM, Chatziralli IP. Evaluation of choroidal and retinal thickness changes in Parkinson‘s disease using spectral domain optical coherence tomography. Semin Ophthalmol 2018; 33(4): 494– 497. doi: 10.1080/ 08820538.2017.1307423.

2. Archibald NK, Clarke MP, Mosimann UP et al. The retina in Parkinson‘s disease. Brain 2009; 132(Pt 5): 1128– 1145. doi: 10.1093/ brain/ awp068.

3. Aaker GD, Myung JS, Ehrlich JR et al. Detection of retinal changes in Parkinson’s disease with spectral-domain optical coherence tomography. Clin Ophthalmol 2010; 4: 1427– 1432. doi: 10.2147/ OPTH.S15136.

4. Archibald NK, Clarke MP, Mosimann UP et al. Retinal thickness in Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2011; 17(6): 431– 436. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2011.03.004.

5. Moschos M, Tagaris G, Markopoulos I et al. Morphologic changes and functional retinal impairment in patients with Parkinson disease without visual loss. Eur J Ophthalmol 2011; 21(1): 24– 29. doi: 10.5301/ EJO.2010.1318.

6. Inzelberg R, Ramirez JA, Nisipeanu P et al. Retinal nerve fiber layer thinning in Parkinson disease. Vision Res 2004; 44(24): 2793– 2797. doi: 10.1016/ j.visres.2004.06.009.

7. Weil RS, Schrag AE, Warren JD et al. Visual dysfunction in Parkinson‘s disease. Brain 2016; 139(11): 2827– 2843. doi: 10.1093/ brain/ aww175.

8. London A, Benhar I, Schwartz M. The retina as a window to the brain-from eye research to CNS disorders. Nat Rev Neurol 2013; 9(1): 44– 53. doi: 10.1038/ nrneurol.2012.227.

9. Eraslan M, Cerman E, Yildiz Balci S et al. The choroid and lamina cribrosa is affected in patients with Parkinson‘s disease: enhanced depth imaging optical coherence tomography study. Acta Ophthalmol 2016; 94(1): e68– e75. doi: 10.1111/ aos.12809.

10. Garcia-Martin E, Pablo LE, Bambo MP et al. Comparison of peripapillary choroidal thickness between healthy subjects and patients with Parkinson‘s disease. PLoS One 2017; 12(5): e0177163. doi: 10.1371/ journal.pone.0177163.

11. Satue M, Obis J, Alarcia R et al. Retinal and choroidal changes in patients with Parkinson‘s disease detected by swept-source optical coherence tomography. Curr Eye Res 2018; 43(1): 109– 115. doi: 10.1080/ 02713683. 2017.1370116.

12. Zengin MÖ, Karahan E, Özyurtlu F et al. The effect of blood pressure regulation on choroidal thickness. Ret Vit 2014; 22(3): 213– 216.

13. Erol MK, Coban DT, Ceran BB et al. Enhanced depth imaging optical coherence tomography and fundus autofluorescence findings in bilateral choroidal osteoma: a case report Arq Bras Oftalmol 2013; 76(3): 189– 191. doi: 10.1590/ S0004-27492013000300012.

14. Reichman H. Clinical criteria for the diagnosis of Parkinson’s disease. Neurodegener Dis 2010; 7(5): 284– 290. doi: 10.1159/ 000314478.

15. Chakraborty R, Read SA, Collins MJ. Diurnal variations in axial length, choroidal thickness, intraocular pressure, and ocular biometrics. Invest Ophthalmol Vis Sci 2011; 52(8): 5121– 5129. doi: 10.1167/ iovs.11-7364.

16. Bodis-Wollner I. Retinopathy in Parkinson disease. J Neural Transm (Vienna) 2009; 116(11): 1493– 1501. doi: 10.1007/ s00702-009-0292-z.

17. Velseboer DC, de Haan RJ, Wieling W et al. Prevalence of orthostatic hypotension in Parkinson‘s disease: a systematic review and meta-analysis. Parkinsonism Relat Disord 2011; 17(10): 724– 729. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2011.04.016.

18. Senard JM, Brefel-Courbon C, Rascol O et al. Orthostatic hypotension in patients with Parkinson‘s disease: pathophysiology and management. Drugs Aging 2001; 18(7): 495– 505. doi: 10.2165/ 00002512-200118070-00003.

19. Schwartz RS, Halliday GM, Cordato DJ et al. Small-vessel disease in patients with Parkinson‘s disease: a clinicopathological study. Mov Disord 2012; 27(12): 1506– 1512. doi: 10.1002/ mds.25112.