K šedesátinám doc. MUDr. Martina Bojara, CSc.
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2007; 70/103(6): 715
Kategorie:
Personalia
V letošním roce oslavil významné životní jubilem Martin Bojar, přednosta neurologické kliniky dospělých 2. lékařské fakulty UK a FN V Motole v Praze. Málokdo z neurologů se tak výrazně zapsal do historie nejen české neurologie, ale i celého českého zdravotnictví jako on. Na neurologické klinice v Motole pracuje od roku 1974. Vývoj kliniky ovlivnil velmi významně ve dvou obdobích. Nejprve jako zdravotnický zástupce přednosty kliniky v letech 1981-1990, a následně od roku 1993 jako přednosta kliniky. Na počátku své lékařské praxe koketoval s psychiatrií. V letech 1972-1974 pracoval v psychiatrické léčebně v Kosmonosech. Myslím, že právě to významným způsobem přispělo k velkému důrazu na psychologický rozměr neurologie a medicíny a vedlo ho k absolvování 5letého výcvikového kurzu v psychoterapii.
Po celý svůj profesní život se věnuje bioetice, právům pacientů a prevenci zneužití medicíny. Komplexnost jeho pohledu na problematiku medicíny a společnosti jej zákonitě přivedla do funkce ministra zdravotnictví, kterou zastával v letech 1990-1992.
S velkým nasazením se vždy věnoval výchově a vzdělávání studentů a mladých lékařů. V pedagogické činnosti pokračoval i ve funkci primáře kliniky, kdy se studenty pracoval často více než někteří učitelé. Svoje představy o výuce pak mohl plně zrealizovat od roku 1994 jako docent neurologie a přednosta neurologické kliniky dospělých 2. lékařské fakulty UK v Praze. Dění na 2. lékařské fakultě významným způsobem ovlivnil jako děkan v letech 1997-2000.
V současné době se jako pedagog podílí na pregraduální i postgraduální výuce. Neméně významná je i jeho přednášková a publikační činnost. Na domácích a zahraničních kongresech a sympoziích přednesl téměř 400 přednášek a odborných sdělení. V domácích odborných časopisech publikoval 67 sdělení, v zahraničí pak 24 sdělení jak z neurologie, tak veřejného zdravotnictví a bioetiky. Je členem redakčních rad několika časopisů, členem 6 odborných společností. Mohl bych pokračovat dalším výčtem všech jeho nadačních a obecně prospěšných aktivit, ze kterých bych chtěl vyzvednout zejména jeho podíl na zavedení léčby gama nožem v České republice.
Zvláště bych chtěl pak zmínit jeho neurologickou anamnézu. Martin Bojar se jako jeden z prvních u nás věnoval problematice multifokálního postižení nervového systému infekčního a parainfekčního původu, zejména pak obrně lícního nervu. Podařilo se mu rozptýlit mýtus, že se jedná o bezvýznamnou chorobu z nachlazení. Ve svých pracích prokázal, že se často jedná o projev rozsáhlejšího zánětlivého postižení nervového systému. Již v 80. letech 20. století kladl důraz na interdisciplinární přístup v diagnostice postižení mozkových nervů, v té době spíše výjimečný. Zhruba ve stejném období si všiml, že u řady neurologických pacientů vychází pozitivita sérologických nálezů proti Borrelia burgdorferi a že tato infekce není pouze vzácným onemocněním, o kterém bylo kazuisticky referováno u nás již dříve. Lymeskou borreliózou se zabýval do hloubky a získané poznatky zúročil jak ve své kandidátské práci „Herpetické viry a multifokální postižení podmíněné infekcí Borrelia burdorferi“, kterou obhájil v roce 1988, tak v habilitační práci „Lymeská borrelióza, postižení NS“, kterou obhájil v roce 1993. Širokou lékařskou veřejnost pak s touto problematikou seznámil v monografii „Lymeská borrelióza, postižení nervového systému“, kterou publikoval v roce 1996. Je spoluautorem mnoha dalších monografií.
Martin Bojar, jako přednosta kliniky, vytvořil podmínky pro rozvoj specializovaných laboratoří a poraden. Podílel se na zavedení mnoha moderních diagnostických a léčebných metodik. Řadě lidí otevřel „cestu do světa“, pomohl jim navázat mezinárodní kontakty, zapojil je do mezinárodních projektů. Za nejvýznamnější však považuji to, že přes veškeré organizační, výukové a společenské aktivity, je vynikajícím klinickým neurologem, věnujícím se plně svým pacientům.
Milý Martine, jménem všech Tvých kolegyň a kolegů, a pevně věřím, že i jménem studentů a pacientů, Ti přeji hodně zdraví, optimizmu a dobré nálady do dalších let.
Quod Felix, Faustum, FortunatumQue Sit!
doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.
za kolektiv neurologické kliniky
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2007 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Obrna lícního nervu
- Poruchy polykání ve vztahu k vertebrogenním dysfunkcím
- Protilátky proti glykokonjugátům v diagnostice autoimunitních neuropatií
- Dercumova choroba (lipomatosis dolorosa) – zriedkavo diagnostikované ochorenie: kazuistika