Heuréka!
Autoři:
M. Bortlík
Působiště autorů:
Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2024; 78(1): 5-6
Kategorie:
Editorial
Vážení čtenáři časopisu Gastroenterologie a hepatologie,
otevíráte další číslo našeho časopisu, jehož hlavním tématem jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Najdete v něm čtyři články zaměřené na IBD, které se věnují čtyřem různým otázkám. Po delším čekání vychází první část doporučení Pracovní skupiny pro IBD věnovaná diagnostice Crohnovy choroby [1]. Původní představu o souhrnné práci zaměřené na diagnostiku i léčbu tohoto onemocnění jsme kvůli rozsahu textu korigovali a rozhodli jsme se pro jeho rozdělení na dvě části. V oblasti diagnostiky sice nenajdete tolik novinek jako v části terapeutické, připravované do některého z následujících čísel, přesto věříme, že tento souhrn diagnostických postupů bude užitečnou pomůckou ve vaší klinické praxi.
Jedním z nejčastějších metabolických důsledků IBD a zejména Crohnovy choroby je nefrolitiáza. Jde o komplikaci potenciálně významnou, ohrožující pacienta závažnou infekcí a v krajním případě i selháním ledvin. Tématu nefrolitiázy je věnována původní práce dr. Navrátila, jejímž cílem bylo ověřit tezi, že zánětlivé postižení terminálního ilea má pro pacienta stejné metabolické důsledky jako jeho předchozí resekce [2]. Jako ukazatel rizika si autor vybral močovou exkreci magnezia, které je jedním z hlavních inhibitorů tvorby močových kamenů. V prospektivní studii zahrnující více než 100 pacientů a zdravých kontrol ukázal, že snížení močové exkrece magnezia je u pacientů s ileocékální formou Crohnovy choroby významné pouze po resekci této části střeva; samotné zánětlivé postižení ilea ke statisticky významnému snížení hořčíku v moči nevedlo. Práce je dalším příspěvkem do diskuze o prevenci metabolických komplikací Crohnovy choroby, jimž je v praxi věnována stále nedostatečná pozornost.
Další původní práce tohoto čísla se zabývá aktuální otázkou využití subkutánních forem biologik původně podávaných intravenózně [3]. Subkutánní infliximab je v Evropě používán od roku 2021 a jeho výhody jsou dobře známy. Nižší imunogenicita spojená s výhodnějším farmakokinetickým profilem léku, zvýšení komfortu léčby pro pacienty a snížení zátěže center ve srovnání s intravenózní formou léčby patří k nejvýznamnějším benefitům. Bratislavští kolegové ve své retrospektivní analýze ověřili účinnost a bezpečnost subkutánní léčby infliximabem po přechodu z léčby intravenózní. V souladu s většinou dalších prací potvrdili, že tato změna je pro pacienty s Crohnovou chorobou i ulcerózní kolitidou bezpečná a nezvyšuje riziko ztráty účinku ani výskyt nežádoucích reakcí. Velmi dobře si po přechodu na subkutánní formu vedli i pacienti s intenzifikovaným režimem intravenózní léčby – většina z nich dále profitovala ze standardního dávkování subkutánního infliximabu. Jde o výsledek zdánlivě překvapivý, zejména v kontextu jiných prací [4]. Detailnější pohled ovšem ukazuje, že žádný z pacientů neměl v době intravenózní léčby nejvyšší možnou intenzifikaci, tj. dávku 10 mg/ kg v intervalu 4 týdnů. Právě tato skupina je podle zmíněné studie REMSWITCH významně ohrožena relapsem po přechodu na standardní dávku subkutánního infliximabu.
Zvídavé čtenáře bych rád upozornil i na lékový profil věnovaný „selektivnímu“ blokátoru interleukinu 23 (anti-IL 23) mirikizumabu [5]. V článku prof. Lukáše najdete nejen obvyklé údaje o klinických studiích s tímto novým biologikem, ale také zajímavý pohled na současný výzkum v oblasti patogeneze IBD. Vývoj nových léčiv pro ulcerózní kolitidu i Crohnovu chorobu vychází v současnosti z detailních poznatků o patogenezi obou nemocí, ale také k poznání těchto procesů významně přispívá. I přes dramatický pokrok laboratorních metod využívajících špičkové počítačové vybavení stále platí, že teoretické předpoklady vyžadují ověření v podmínkách pečlivě vedeného klinického zkoušení. Výsledkem tohoto procesu pak může být i zjištění, že jeden z nejčastějších a pacienty s UC nejvíce sužujících symptomů – totiž střevní urgence – je běžně opomíjen nejen v klinických studiích, ale i v každodenní klinické praxi.
Věřím, že při čtení tohoto čísla najdete řadu příležitostí k oslavnému výkřiku: „Heuréka!“
Vše dobré vám přeje
Martin Bortlík
koeditor sekce IBD
MBortlik@seznam.cz
Zdroje
1. Bortlík M, Ďuricová D, Drastich P et al. Doporučení Pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty pro diagnostiku Crohnovy choroby. Gastroent Hepatol 2024; 78(1): 13–18. doi: 10.48095/ ccgh202413.
2. Navrátil V, Kunovský L, Pipek B. Snížená hladina magnezia v moči po ileokolické resekci u pacientů s Crohnovou chorobou. Gastroent Hepatol 2024; 78(1): 19–26. doi: 10.48095/ ccgh202419.
3. Gojdičová A, Šturdík I, Tóth J et al. Efficacy and safety of switching from intravenous to subcutaneous CTP-13 treatment in IBD patients – a one-year retrospective study from large Slovak IBD centre. Gastroent Hepatol 2024; 78(1): 31–36. doi: 10.48095/ ccgh202 431.
4. Buisson A, Nachury M, Reymond M et al. Effectiveness of Switching From Intravenous to Subcutaneous Infliximab in Patients With Inflammatory Bowel Diseases: the REMSWITCH Study. Clin Gastroenterol Hepatol 2023; 21(9): 2338–2346. doi: 10.1016/ j.cgh.2022.08.011.
5. Lukáš M. Mirikizumab – první protilátka anti-IL23 p19 v terapii ulcerózní kolitidy. Gastroent Hepatol 2024; 78(1): 27–30. doi: 10.48095/ ccgh202427.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2024 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
Nejčtenější v tomto čísle
- Mirikizumab – první protilátka anti-IL12 p19 v terapii ulcerózní kolitidy
- Hidradenitis suppurativa, črevný mikrobióm a SIBO – komplexný prehľad problematiky
- Idiopatický hypereozinofilní syndrom s postižením zažívacího traktu
- Metotrexát – znovuobjevený lék u Crohnovy nemoci