Přehled nejčastějších kožních nežádoucích účinků biologické léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty včetně algoritmu jejich diferenciální diagnostiky – část 2
Autoři:
M. Nováková 1,2
Působiště autorů:
Dermatovenerologická klinika 2. LF UK a FN Bulovka, Praha
1; Dermatovenerologická ambulance, IKEM, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2023; 77(2): 173-177
Kategorie:
IBD: komerčně podpořené sdělení
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease) mohou být spojeny s rozmanitými extraintestinálními projevy postihujícími více orgánových systémů včetně hepatobiliárního traktu, ledvin, kostí, očí, kloubů a kůže. Tyto komplikace mohou způsobit významnou morbiditu a negativně ovlivnit kvalitu života pacientů s IBD. Kožní extraintestinální manifestace jsou z nich nejčastější a často jsou i obtížně diagnostikovatelné a léčitelné a mohou komplikovat průběh základního střevního onemocnění [1,2]. Vyskytují se až u 15 % pacientů s IBD, někdy bývají jedním z prvních příznaků, proto je důležité jim věnovat patřičnou pozornost [2]. V literatuře se setkáváme s nejednotnou klasifikací kožních extraintestinálních manifestací, která komplikuje jejich lepší pochopení a srovnání. V dnešní době je nejčastěji používaná klasifikace na základě patofyziologické asociace mukokutánních projevů s IBD:
1. specifické projevy se stejným histopatologickým nálezem jako Crohnova nemoc;
2. projevy asociované s IBD;
3. reaktivní projevy v důsledku zkřížené antigenicity mezi kůží a střevní sliznicí;
4. projevy v důsledku malabsorpce a malnutrice;
5. projevy vzniklé jako nežádoucí účinek léčby IBD (tab. 1) [1].
V první části článku byly podrobně popsány nejčastější kožní nežádoucí účinky biologické léčby pacientů s IBD, se kterými se lze v klinické praxi setkat. Druhá část článku je zaměřena na algoritmus jejich diferenciální diagnostiky, algoritmus léčby paradoxní psoriázy a je zde uvedena kazuistika pacientky s paradoxní psoriázou indukovanou inhibitory TNFa při léčbě ulcerózní kolitidy.
Kazuistika
Třicetiletá pacientka (ročník 1993) s paradoxní psoriázou indukovanou inhibitory TNFa při léčbě ulcerózní kolitidy byla v péči naší dermatovenerologické kliniky od června 2021 do září 2022.
Anamnéza
Rodinná anamnéza je z dermatologického i gastroenterologického hlediska nevýznamná. V osobní anamnéze pacientky je již výše zmiňovaná ulcerózní kolitida (v péči Gastroenterologické ambulance FN Bulovka). Alergologickým vyšetřením byla potvrzena alergie na jablka a vlašské ořechy, lékové alergie neguje. Gynekologicky je bez obtíží, menstruace pravidelná, 0 porodů, 0 interrupcí. Kouří 2 cigarety denně a alkohol nepije. Podniká v digitálním marketingu, žije s partnerem. V chronické medikaci měla pacientka v době prvního vyšetření na naší klinice infliximab i.v. á 8 týdnů a mesalazin tbl. p. o.
Nynější onemocnění
Pacientce byla diagnostikována ulcerózní kolitida v roce 2017. Zahájená terapie mesalazinem byla účinná, ovšem od začátku roku 2019 měla opakovaně relapsy ulcerózní kolitidy (zpočátku levostranná, později extenzivní kolitida), které vyžadovaly opakovaně kortikoterapii za hospitalizace. Poslední hospitalizace na začátku roku 2020 byla komplikována infekcí covidem-19. Provedená koloskopie byla s nálezem pankolitidy, maximum změn s vředy (Mayo skóre 3) v transverzu a colon descendens. Zavedená kortikoterapie, azathioprin a parenterální výživa vedly ke zlepšení stavu a navození klinické remise. Léčbu azathioprinem netolerovala, vzhledem k nežádoucím účinkům (bolesti v epigastriu, nauzea) byl lék vysazen. S ohledem na nutnost udržení remise byla zahájena biologická léčba infliximabem s výborným účinkem – kompletní remise (endoskopická i klinická). V květnu 2021 se u pacientky objevila solitární erytematoskvamózní ložiska na končetinách, některá krytá krustami (viz algoritmus 1).
Vyvolávajícího faktoru (např. poštípání hmyzem) si nebyla vědoma. Závěr a doporučení z prvního vyšetření na naší dermatovenerologické klinice v červnu 2021 byl – vs. pyodermie, dif. dg. paradoxní psoriáza. Z našeho hlediska nelze vyloučit podíl biologické léčby na vzniku kožních projevů, nicméně vzhledem k solitárním projevům, spontánně regredujícím, není t. č. kontraindikace k další aplikaci infliximabu. V případě progrese či změny charakteru exantému je v plánu provedení probatorní excize a event. změna biologické léčby. Vzhledem k progresi a změně charakteru exantému (plantární projevy) byla v srpnu 2021 provedena probatorní excize, histologické vyšetření a stěr z kožních lézí. V září 2021 vznikly u pacientky nové projevy palmárně, ve kštici, kde byla přítomna i nově se tvořící alopetická ložiska. Z histologického hlediska měl nález charakter psoriaziformní spongiotické dermatitidy. Ve stěru z kůže byl přítomen Staphylococcus epidermidis. Na základě klinicko-patologické korelace byla stanovena diagnóza paradoxní psoriázy, včetně TIAPA (tumor necrosis factor-alpha inhibitor-associated psoriatic alopecia), indukovaná infliximabem. Doporučili jsme switch biologické léčby na ustekinumab, se kterým můžeme očekávat účinek i na paradoxní psoriázu (viz algoritmus 2).
V říjnu 2021 byla po schválení revizním lékařem přes § 16 zahájena biologická léčba ustekinumabem. Současně pacientka docházela na fototerapii (komora + hřeben do kštice, UVB 311 nm, 2–3krát týdně, 20 sezení) a lokálně aplikovala kortikosteroidy (betamethason), analoga vitaminu D3 (kalcipotriol) a keratolytika (kyselina salicylová, urea). Při zavedené terapii došlo postupně k plné regresi kožních projevů (obr. 1–10). Poslední gastroenterologické vyšetření v listopadu 2022 bylo se závěrem trvání remise (endoskopické i biochemické). Pacientka je se zavedenou biologickou léčbou ustekinumabem velmi spokojena, aplikace zvládá bez obtíží, toleruje ji bez nežádoucích účinků.
Závěr
Paradoxní psoriáza se může objevit během léčby inhibitory TNFa u různých chronických, imunitně zprostředkovaných onemocnění, zejména idiopatických střevních zánětů. Paradoxní psoriáza představuje zvláštní typ psoriázy, který se může objevit de novo nebo jako exacerbace již existující psoriázy při biologické léčbě. První případ paradoxní psoriázy indukované inhibitory TNFa byl popsán před více než 15 lety a od té doby, vzhledem k narůstajícímu počtu pacientů léčených biologickou léčbou, jejich počet taktéž přibývá. Paradoxní psoriáza se vyskytuje u 2–5 % pacientů léčených inhibitory TNFa, častěji u žen, s dalšími komorbiditami a léčených adalimumabem. Interval mezi zahájením biologické léčby a vznikem paradoxní psoriázy se může pohybovat od několika dnů až po několik měsíců. Nejčastějšími typy paradoxní psoriázy jsou palmoplantární pustulóza, chronická ložisková, gutátní psoriáza a psoriatická alopecia (TIAPA– tumor necrosis factor-alpha inhibitor-associated psoriatic alopecia) [6]. Psoriatická alopecie se vyskytuje s prevalencí 1,5–5 % a obvykle současně s palmoplantárním postižením. Pro pacienty s IBD je postižení kštice specifické a podporuje myšlenku, že se na rozvoji paradoxní psoriázy kštice mohou podílet odlišené genetické/imunologické faktory [6,7].
Klasická psoriáza a IBD jsou spolu asociovány, prevalence klasické psoriázy u pacientů s IBD je vyšší (6–10 %) ve srovnání s běžnou populací (2 %). Prevalence IBD u pacientů s psoriázou je 1,2 % [6,8]. Paradoxní psoriáza může klinicky připomínat klasickou psoriázu. Jejich vzájemné odlišení může být v některých případech poměrně obtížné i přes odlišný patofyziologický mechanizmus obou jednotek. Klasická psoriáza je autoimunitní onemocnění zprostředkované T-lymfocyty, zatímco paradoxní psoriáza souvisí s nerovnováhou zánětlivých cytokinů (blokáda TNFa) a tato vrozená zánětlivá odpověď je zprostředkována interferonem typu I (IFN) [6,9,10]. Při léčbě paradoxní psoriázy je důležitá mezioborová spolupráce s cílem zachování remise IBD, regrese kožních projevů a zlepšení kvality života pacientů [10,11].
Fotografie: archiv Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Bulovka.
Tento článek vznikl s podporou společnosti Janssen-Cilag s.r.o. EM-128550, datum přípravy: leden 2023.
MU Dr. Michaela Nováková
Dermatovenerologická klinika
2. LF UK a FN Bulovka
Budínova 67/ 2
180 81 Praha 8
michaela.novakova@bulovka.cz
Gastroent Hepatol 2023; 77(2): 173– 177
Zdroje
1. Antonelli E, Bassotti G, Tramontana M et al. Dermatological Manifestations in Inflammatory Bowel Diseases. J Clin Med 2021; 10 (2): 364. doi: 10.3390/jcm10020364.
2. Pagani K, Lukac D, Bhukhan A et al. Cutaneous Manifestations of Inflammatory Bowel Disease: A Basic Overview. Am J Clin Dermatol 2022; 23 (4): 481–497. doi: 10.1007/s40257-022-00689-w.
3. Lambert JLW, De Schepper S, Speeckaert R. Cutaneous Manifestations in Biological-Treated Inflammatory Bowel Disease Patients: A Narrative Review. J Clin Med 2021; 10 (5): 1040. doi: 10.3390/jcm10051040.
4. Malik TF, Aurelio DM. Extraintestinal Manifestations of Inflammatory Bowel Disease. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing 2022.
5. Alvarez-Payares JC, Ramírez-Urrea S, Correa-Parra L et al. Mucocutaneous Manifestations of Inflammatory Bowel Disease. Cureus 2021; 13 (8): e17191. doi: 10.7759/cureus.17191.
6. Bucalo A, Rega F, Zangrilli A et al. Paradoxical Psoriasis Induced by Anti-TNFa Treatment: Evaluation of Disease-Specific Clinical and Genetic Markers. Int J Mol Sci 2020; 21 (21): 7873. doi: 10.3390/ijms21217873.
7. Jeong KM, Seo JY, Kim A et al. Tumor Necrosis Factor-Alpha Inhibitor-Associated Psoriatic Alopecia in a Patient with Ulcerative Colitis: A Case Report and Review of the Literature. Ann Dermatol 2021; 33 (1): 82–85. doi: 10.5021/ad.2021. 33.1.82.
8. Alinaghi F, Tekin HG, Burisch J et al. Global Prevalence and Bidirectional Association Between Psoriasis and Inflammatory Bowel Disease-A Systematic Review and Meta-analysis. J Crohns Colitis 2020; 14 (3): 351–360. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjz152.
9. Mylonas A, Conrad C. Psoriasis: Classical vs. Paradoxical. The Yin-Yang of TNF and Type I Interferon. Front Immunol 2018; 9: 2746. doi: 10.3389/fimmu.2018.02746.
10. Townsend CM, Lovegrove F, Khanna R et al. Review article: paradoxical psoriasis as a consequence of tumour necrosis factor antagonists in patients with inflammatory bowel disease. Aliment Pharmacol Ther 2022; 55 (11): 1379–1388. doi: 10.1111/apt.16883.
11. Hedin CRH, Sonkoly E, Eberhardson M et al. Inflammatory bowel disease and psoriasis: modernizing the multidisciplinary approach. J Intern Med 2021; 290 (2): 257–278. doi: 10.1111/joim.13282.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2023 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Porovnání nízkoobjemového a vysokoobjemového roztoku k přípravě střeva před kolonoskopií u různých podskupin pacientů
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Autoimunitní pankreatitida v dětském věku
- Ultra-spracované potraviny – hrozba pre zdravie pečene
- Neurobiológia chorôb pečene
- Mezinárodní zkušenosti s dietou pro Crohnovu chorobu založenou na vyloučení konkrétních potravin (CDED) s parciální enterální výživou (PEN)