Užití cyklofosfamidu v intravenózní pulzníformě u systémových revmatickýchonemocnění, zvláště u systémového lupuserythematodes
Use of Cyclophosphamide by the i.v. Route in Systemic Rheumatic Diseases, inParticular in Systemic Lupus Erythematosus
The author summarizes briefly the basic features of the therapeutic action of the alkylatingsubstance, cyclophosphamide, in autoimmune diseases. On the example of lupus nephritis heinvestigated the development: administration of this substance from the oral continuous form tothe present intermittent intravenous administration, and gives the reasons which eventually led toits introduction as a certain standard. The author evaluates all other attempts to apply thistherapeutic regime not only in systemic lupus erythematosus but also in other diseases of this typesuch as polymyositis/dermatomyositis, diffuse scleroderma, some forms of systemic vasculitis,Behçet’s disease, and finally rare attempts in primary and secondary forms of Sjögren’s syndrome.In all these diseases the procedure proved useful in particular in serious pulmonary complicationsorwhen the central nervous system was affected. All mentioned experience is based on internationalreferences, most frequently from 1990–2001. The author mentions also some important detailsduring administration including contraindications and undesirable toxic effects.
Key words:
cyclophosphamide, i.v. pulsed form, lupus nephritis, systemic rheumatic diseases
Autoři:
C. Dostál
Působiště autorů:
Revmatologický ústav, Praha
Vyšlo v časopise:
Čes. Revmatol., , 2002, No. 3, p. 111-116.
Kategorie:
Články
Souhrn
Autor stručně shrnuje základní rysy léčebného působení alkylační látky, cyklofosfamidu, u autoimunitníchonemocnění. Na příkladu lupusové nefritidy pak sleduje postupný vývoj způsobupodávání této látky od perorální kontinuální formy až k intermitentnímu intravenóznímu v současnédobě a uvádí důvody, které postupně vedly k jejímu zavedení jako určitého standardu. Dále autorhodnotí všechny další pokusy o využití tohoto léčebného režimu nejen u systémového lupus erythematodes,ale též u dalších onemocnění z tohoto okruhu, jako je polymyozitida/dermatomyozitida,difuzní sklerodermie, některé formy systémových vaskulitid, choroby Behçetovy a nakonec ojedinělépokusy u primárních a sekundárních forem Sjögrenova syndromu. U všech těchto onemocněníse tento postup osvědčil zvláště při těžkých komplikacích v lokalizaci plicní či při postižení centrálníhonervového systému. Všechny uváděné zkušenosti jsou doloženy mezinárodními literárnímiprameny nejčastěji z období 1990–2001. Současně jsou vzpomenuty některé důležité podrobnostipři aplikaci včetně kontraindikací a nežádoucích toxických projevů.
Klíčová slova:
cyklofosfamid, intravenózní pulzní forma, lupusová nefritida, systémové revmatickéchoroby
Štítky
Dermatologie Dětská revmatologie RevmatologieČlánek vyšel v časopise
Česká revmatologie
2002 Číslo 3
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Kam se posunula léčba SLE v roce 2024 – aktuální klinická doporučení
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
Nejčtenější v tomto čísle
- Parathormon v léčbě osteoporózy
- Užití cyklofosfamidu v intravenózní pulzníformě u systémových revmatickýchonemocnění, zvláště u systémového lupuserythematodes
- Role cyklooxygenázy-2 v nezánětlivých procesech
- Dlouhodobé sledování ukazatelů kostníhometabolismu u pacientek s osteoporózouléčených kalciem a kolagenními peptidy