Kouření u žen s chronickým vaginálním diskomfortem není spojeno se sníženým výskytem Lactobacillus spp. ale podporuje nadměrný růst bakterií Mobiluncus a Gardnerella spp. – sekundární analýza dat z klinické studie zahrnující mikrobiální analýzu

Stáhnout PDF English version

Autoři: Tužil J. ^1,2; Filková B. ¹; Malina J. ³; Kerestes J. ⁴; Doležal T. ^1,5
Působiště autorů: Value Outcomes Ltd., Prague, Czech Republic ¹; First Medical Faculty, Charles University, Prague, Czech Republic ²; Aeskulab k. s., Prague, Czech Republic ³; Nature Laboratories, Ltd., Husinec, Czech Republic ⁴; Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2021; 86(1): 22-29
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg202122

Souhrn

Východiska: Kouření je považováno za rizikový faktor vzniku bakteriální vaginózy. V současnosti však není známo, které parametry vaginálního prostředí jsou ovlivněny a jak kouření spouští bakteriální vaginózu.

Cíl studie: Primárním cílem je odhadnout velikost efektu kouření na vaginální pH a Nugentovo skóre u pacientek s chronickým vulvovaginálním diskomfortem před vznikem epizody manifestní vaginózy. Sekundárním cílem je prozkoumat vliv kouření na jednotlivé mikroskopické parametry vaginálního prostředí a na subjektivně reportované příznaky vaginálního diskomfortu.

Metodika: Kouření reportované pacientkami bylo testováno jako prediktor pomocí multivariantní logistické a ordinální logistické regresní analýzy na souboru dat z první návštěvy randomizované studie NCT04171947, která zařazovala pacientky s přechodným vaginálním prostředím. Pro ověření primární hypotézy (poměr šancí OR na vaginální pH > 4,5 a Nugentovo skóre > 3 u kuřáků) byla uplatněna hladina významnosti á = 5 %. Pro exploratorní analýzu vlivu kouření na parametry vaginálního prostředí byla uplatněna á očištěna dle Bonferoniho.

Výsledek: V průřezovém vzorku 250 žen po očištění o vliv dalších rizikových faktorů, že mělo kouření, má dopad na Nugentovo skóre (OR = 3,3 (1,3–8,5), p = 0,011), přičemž pH nebylo ovlivněno (OR = 1,2 (0,5–2,8), p = 0,698). Kouření bylo spojeno s prevalencí klíčových buněk (p < 0,000), bakterií Gardnerella spp. (p = 0,001) a Mobiluncus spp. (p = 0,001), zatímco zastoupení bakterií Lactobacillus zůstalo nedotčeno (p = 0,049). Závěr: Z pozorování lze odvodit, že na rozdíl od obvyklých předpokladů není vaginální Lactobacillus přímo ovlivňován kouřením, které spíše vytváří specifické příznivé podmínky a podporuje růst bakterií Gardnerella spp. a Mobiluncus spp. Vzhledem k tomu, že další parametry zůstaly nedotčeny, lze předpokládat, že kouření vede k vaginální dysbióze vytvořením příznivých podmínek speciálně pro tyto dva oportunní patogeny.

Klíčová slova:

bakteriální vaginóza – kouření – Nugentovo skóre – vaginální pH – vaginální flora – Lactobacillus – Gardenrella – Mobiluncus – lidský mikrobiom

Zdroje

1. Donders GG. Definition and classification of abnormal vaginal flora. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2007; 21 (3): 355–373. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2007.01.002.

2. Bautista CT, Wurapa E, Sateren WB et al. Bacterial vaginosis: a synthesis of the literature on etiology, prevalence, risk factors, and relationship with chlamydia and gonorrhea infections. Mil Med Res 2016; 3 (1): 4. doi: 10.1186/s40779- 016-0074-5.

3. Fredricks DN, Fiedler TL, Marrazzo JM. Molecular identification of bacteria associated with bacterial vaginosis. N Engl J Med 2005; 353 (18): 1899–1911. doi: 10.1056/NEJMoa043802.

4. Ravel J, Gajer P, Abdo Z et al. Vaginal micro- biome of reproductive-age women. Proc Natl Acad Sci USA 2011; 108 (Suppl 1): 4680–4687. doi: 10.1073/pnas.1002611107.

5. Greenbaum S, Greenbaum G, Moran-Gilad J et al. Ecological dynamics of the vaginal microbiome in relation to health and disease. Am J Obstet Gynecol 2019; 220 (4): 324–335. doi: 10.1016/j.ajog.2018.11.1089.

6. Paavonen J, Brunham RC. Bacterial vaginosis and desquamative inflammatory vaginitis. N Engl J Med 2018; 379 (23): 2246–2254. doi: 10.1056/NEJMra1808418.

7. Brotman RM, Ravel J, Cone RA et al. Rapid fluctuation of the vaginal microbiota measured by Gram stain analysis. Sex Transm Infect 2010; 86 (4): 297–302. doi: 10.1136/sti.2009.040592.

8. Leitich H, Kiss H. Asymptomatic bacterial vagiosis and intermediate flora as risk factors for adverse pregnancy outcome. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2007; 21 (3): 375–390. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2006.12.005.

9. Hillier SL, Krohn MA, Nugent RP et al. Characteristics of three vaginal flora patterns assessed by gram stain among pregnant women. Vaginal infections and prematurity study group. Am J Obstet Gynecol 1992; 166 (3): 938–944. doi: 10.1016/0002-9378 (92) 91368-k.

10. Peebles K, Velloza J, Balkus JE et al. High global burden and costs of bacterial vaginosis: a systematic review and meta-analysis. Sex Transm Dis 2019; 46 (5): 304–311. doi: 10.1097/OLQ. 0000000000000972.

11. Bilardi JE, Walker S, Temple-Smith M et al. The burden of bacterial vaginosis: women’s experience of the physical, emotional, sexual and social impact of living with recurrent bacterial vaginosis. PLoS One 2013; 8 (9): e74378. doi: 10.1371/journal.pone.0074378.

12. Perslev K, Msemo OA, Minja DT et al. Marked reduction in fertility among African women with urogenital infections: a prospective cohort study. PLoS One 2019; 14 (1): e0210421. doi: 10.1371/journal.pone.0210421.

13. Swidsinski A, Verstraelen H, Loening-Baucke V et al. Presence of a polymicrobial endometrial biofilm in patients with bacterial vaginosis. PLoS One 2013; 8 (1): e53997. doi: 10.1371/journal.pone.0053997.

14. Suehiro TT, Malaguti N, Damke E et al. Association of human papillomavirus and bacterial vaginosis with increased risk of high-grade squamous intraepithelial cervical lesions. Int J Gynecol Cancer 2019; ijgc–2018–000076. doi: 10.1136/ijgc-2018-000076.

15. Kaida A, Dietrich JJ, Laher F et al. A high burden of asymptomatic genital tract infections undermines the syndromic management approach among adolescents and young adults in South Africa: implications for HIV prevention efforts. BMC Infectious Diseases 2018. [online]. Available from: https: //bmcinfectdis.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12879-018-3380-6.

16. McKinnon LR, Achilles S, Bradshaw CS et al. The evolving facets of bacterial vaginosis: implications for HIV transmission. AIDS Research and Human Retroviruses 2019. [online]. Available from: https: //www.liebertpub.com/doi/10.1089/AID.2018.0304.

17. Muzny CA, Kardas P. A narrative review of current challenges in the diagnosis and management of bacterial vaginosis. Sex Transm Dis 2020; 47 (7): 441–446. doi: 10.1097/OLQ.00 00000000001178.

18. Xiao B, Niu X, Han N et al. Predictive value of the composition of the vaginal microbiota in bacterial vaginosis, a dynamic study to identify recurrence-related flora. Sci Rep 2016; 6 (1): 26674. doi: 10.1038/srep26674.

19. Chen Y, Bruning E, Rubino J et al. Role of female intimate hygiene in vulvovaginal health: global hygiene practices and product usage. Womens Health (Lond) 2017; 13 (3): 58–67. doi: 10.1177/1745505717731011.

20. Hellberg D, Nilsson S, Mårdh PA. Bacterial vaginosis and smoking. Int J STD AIDS 2000; 11 (9): 603–606. doi: 10.1258/0956462001916461.

21. Alnaif B, Drutz HP. The association of smoking with vaginal flora, urinary tract infection, pelvic floor prolapse, and post-void residual volumes. J Low Genit Tract Dis 2001; 5 (1): 7–11. doi: 10.1046/j.1526-0976.2001.51002.x.

22. Nugent RP, Krohn MA, Hillier SL. Reliability of diagnosing bacterial vaginosis is improved by a standardized method of gram stain interpretation. J Clin Microbiol 1991; 29 (2): 297–301. doi: 10.1128/JCM.29.2.297-301.1991.

23. Bradshaw CS, Walker SM, Vodstrcil LA et al. The influence of behaviors and relationships on the vaginal microbiota of women and their female partners: the WOW Health Study. J Infect Dis 2014; 209 (10): 1562–1572. doi: 10.1093/infdis/jit664.

24. Tuzil J, Filkova B, Jircikova J et al. Tea extract vaginal ovule for intermediate flora: randomized blinded vehicle-controlled multicenter pilot clinical trial with microbiome analysis. J Biol Act Prod Nat 2020; 10 (5): 357–372. doi: 10.1080/22311866.2020.1839557.

25. von Elm E, Altman DG, Egger M et al. The strengthening the reporting of observational studies in epidemiology (STROBE) statement: guidelines for reporting observational studies. J Clin Epidemiol 2008; 61 (4): 344–349. doi: 10.1016/j.jclinepi.2007.11.008.

26. Huang C, Shi G. Smoking and microbiome in oral, airway, gut and some systemic diseases. J Transl Med 2019; 17 (1): 225. doi: 10.1186/ s12967-019-1971-7.

27. Brotman RM, He X, Gajer P et al. Association between cigarette smoking and the vaginal microbiota: a pilot study. BMC Infect Dis 2014; 14: 471. doi: 10.1186/1471-2334-14- 471.

28. Zhou X, Brown CJ, Abdo Z et al. Differences in the composition of vaginal microbial communities found in healthy Caucasian and black women. ISME J 2007; 1 (2): 121–133. doi: 10.1038/ismej.2007.12.

29. Nelson TM, Borgogna JC, Michalek RD et al. Cigarette smoking is associated with an altered vaginal tract metabolomic profile. Sci Rep 2018; 8 (1): 852. doi: 10.1038/s41598-017-14943-3.