Vzpomínka 100. výročí narození prof. MUDr. Miloslava Uhra, CSc.
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2014; 79(1): 79-80
Kategorie:
Zprávy
Bývalý přednosta I. gynekologicko-porodnické kliniky MU v Brně se narodil 3. 12. 1913. v Doubravě u Karviné. Maturoval v roce 1932. Studium na brněnské lékařské fakultě ukončil promocí roku 1938. Od 1. 1. 1939 pracoval jako nehonorovaný externí lékař v bývalé Zemské nemocnici na oddělení interním, infekčním, chirurgickém, kožním a bakteriologickém. Počátkem roku 1942 získal místo na chirurgickém oddělení primáře Matise v Novém Městě na Moravě, kde pracoval po celou dobu války až do července 1945. Na chirurgickém oddělení získal značnou erudici, která mu byla velice prospěšná po jeho přechodu na I. gynekologicko-porodnickou kliniku LF MU vedenou prof. Havláskem. V roce 1959 byl pověřen, aby se po prof. Horálkovi ujal jako přednosta vedení II. ženské kliniky v Brně. Tuto funkci zastával až do roku 1965, kdy se vrátil na I. gynekologicko-porodnickou kliniku, aby převzal její vedení po zemřelém prof. Havláskovi.
Na I. a II. ženské klinice měl optimální podmínky k uplatnění své chirurgické zručnosti, klinické erudice a bohatých zkušeností. Využíval také poznatků získaných v roce 1949 na gynekologicko-porodnických klinikách prof. Mocquota a prof. Bécléra v Paříži a na stážích na klinikách v Peczi, Jeně a Moskvě. Pro jeho vlastní erudici i rozhled měl značný význam také jeho jednoroční pobyt v KLDR v Čon-džinu v roce 1956, kde působil jako primář porodnicko-gynekologického oddělení nemocnice Čs. červeného kříže, které přebudoval, a tam i vyučoval studenty a lékaře. Jeho práce byla oceněna udělením Řádu KLDR III. stupně.
Po návratu ze zahraniční expertizy obhájil v roce 1960 kandidátskou disertační práci a byl jmenován docentem. Přednášel na pediatrické větvi LF MU, kde vytvořil koncepci ženského lékařství pro potřebu pediatrického směru. Od roku 1959 zajišťoval výuku mediků všeobecného směru. Od roku 1960 pracoval 18 let ve funkci krajského odborníka Jihomoravského kraje pro obor porodnictví a gynekologie. Byl dlouholetým členem výboru Československé gynekologické a porodnické společnosti, v němž se zaměřil na práci v sekci pro gynekologickou urologii.
Profesor Uher byl člověkem skromným, obětavým a nezištným, který na sebe vždy upozorňoval svým citlivým a neobyčejně lidským přístupem, a to jak k ošetřovaným nemocným a rodičkám, tak i ke spolupracovníkům a studentům. Své bohaté vědomosti doplňoval prof. Uher studiem zahraniční literatury, což mu umožňovala znalost několika cizích jazyků, z nichž francouzština mu byla nejmilejší. Získané poznatky předával rád svým spolupracovníkům i studentům. Jako člen komise pro udělování vědeckých hodností při Univerzitě Komenského v Bratislavě a při Univerzitě Palackého v Olomouci a jako člen výboru ČGPS udržoval kontakt a přátelské vztahy s gynekology u nás i na Slovensku, kde byl velmi oblíben jako spolupracovník i jako společník. Profesor Uher uspořádal tři celostátní gynekologické konference a mnohé odborné problémy řešil v úzké spolupráci s Gynekologickou společností v NDR, která jeho spolupráci ocenila udělením čestného členství.
Obliba profesora Uhra mezi gynekology, ocenění jeho celoživotní práce a jeho trvalá potřeba pracovní gynekologické atmosféry umožnily, že dlouho zůstával v částečném pracovním poměru i po svém odchodu do důchodu.
O tom, jak viděli prof. Uhra spolupracovníci, jsem psal u příležitosti 100. výročí porodnice. Tehdy bylo prof. Uhrovi 75 let:
Vůbec se nedá říct, že je stařík – spíše pro mnohé náš bývalý „starý“. A je vůbec možné, že mu bude v tomto roce 75 let? Stále rovnocenný partner, který mimo svůj malý úvazek pro školství ještě slouží noční služby. Když je třeba, nerozpakuje se ukončit porod kleštěmi nebo sekcí, a když je třeba, operuje a to nejenom gynekologicky. Viděli jsme jej někdy unaveného?
Asi nikdy. Spíše naši mladí se po noční službě plouží chodbami porodnice, ale profesor Uher v bílém kabátku, šedivé vlasy na ježka, pobíhá po chodbách jako myška, aby byl vždy „při tom“. Má vzácný dar přitočit se tam, kde se něco zajímavého děje. A to pak slyšíme :„jo milé brachu, to jsem už jednou viděl, ale tehdy…“ A následuje dobrá rada, která vychází nejen z literárních znalostí, ale i z bohatých klinických zkušeností.
Prof. Uher je člověk veskrze společenský. Rád přisedá tam, kde se rozumně a věcně mluví a má také ke všemu co říci. To mu dovolují jeho znalosti medicínské, literární, umělecké, historické i politické. Také dovede každou situaci patřičně komentovat. Jeho glosy a jeho jadrný slovník neznalého zarazí. Je to náš profesor? Je, a navíc především člověk. Člověk humanista, člověk ve svém jádru nesmírně citlivý, který s velkou znalostí, ale i dávkou správné intuice dovede odhadnout podstatu osobnosti i její vyumělkovanou tvář. Je málo lidí, které jmenuje jejich vlastním jménem. V úzkém kruhu spolupracovníků má téměř každý svoji přezdívku, která trefně vyjadřuje jeho vlastnosti nebo charakter. Jen s málokterými měl profesor v tomto směru potíže.
Je to zajisté genetický kód, který formuje vitální a svéráznou osobnost profesora Uhra. Jak sám říká, je nutno „mít dobrý kořínek“ a ten on určitě má. Pokud jste si zapomněli brýle, tak vám ochotně přečte program celostátní konference nebo jídelní lístek. V brýlích profesora ještě nikdo neviděl. Ve svých 75 letech vidí jako rys. V 65 letech přestal kouřit, to si zlomil nohu. Věří v příznivý účinek medu a ročně konzumuje 10 kg. Také česnek má výborné účinky. Dva stroužky rozmačká do polévky, což je pro něj obřad, který denně sledujeme v naší jídelně. A co hlavně – profesor nikdy nepoznal časovou tíseň. Všude chodí s časovou rezervou, nikdy nikam nespěchal. Jeho pohyb na klinice se nikdy nepodobal úprku štvance, ale měl vždy dostatek času po vizitě posedět a lidsky poklábosit na oddělení kliniky s lékaři a sestřičkami a pokračoval v klidu dál. Také jeho pracovní doba nebyla nikým a ničím omezována. Profesor setrvával na klinice dlouho, a pokud byl vážnější případ, zůstával tam i přes noc. Když nebyl zaneprázdněn vědeckou prací, spisováním nebo jinou činností, objevoval se na pokoji svých nejbližších spolupracovníků a zde se odborně i jinak zasvěceně mluvilo při troše moravského vína. Říkal:„Ty, dej mně zavdat nepatrně,“ a pak v dobré pohodě byla prodiskutována řada záležitostí.
Profesor miloval Vysočinu. V Nedvědicích zdědil chalupu po rodičích. Zde se svou paní a dcerou vytvořili krásné prostředí venkovské chalupy, která byla nabita literaturou z řady oborů, archeologickými nálezy, beletrií, bibliofilskými publikacemi, suvenýry z Koreje, Číny, Francie i uměleckými předměty. Zde profesor trávil volné chvíle víkendů i tradiční srpny svých dovolených. To proto, že rostou houby, jichž je vášnivým sběratelem. V posledních letech se nevyhýbá ani sběru amanity a jiných jedovatých hub, ne však proto, aby svým bližním připravoval poslední praženici, ale provádí výzkumy o účinku toxinů na děložní činnost. V srpnu také proto, že slunce na Vysočině již méně pálí a on si slunce nikdy nepřipouštěl moc k tělu. To raději se toulá stinným lesem a stoupá vysoko až k vesničce Kovářová, odkud má divokou část Vysočiny kolem Svratky jako na dlani. A již zase strmě dolů do zahrady, kde bujná vegetace trav jej nutí k prostocvikům s kosou. Večer unaven jde se duševně procvičit do místní hospody, kde usedá na své místo u stolku s přáteli a hraje s velkým zanícením a uměním mariáš. Většinou však usedá ke knihám, z kterých čerpá poučení jak z oblasti přírodních věd, tak z historie. Pány z Pernštejna zná stejně důvěrně jako Habsburky nebo Francouzskou revoluci.
Tak by se dalo o profesorovi Uhrovi vyprávět dlouho. Vždy by to bylo něco nového, originálního, včetně jeho charakteristického ráčkování, které jsme tak rádi poslouchali.
Jeho onemocnění a posléze brzké úmrtí 20. června 1994 nás všechny velice zarmoutilo. Zemřel ve věku 81 let. Měli jsme jej rádi a budeme stále vzpomínat.
Prof. MUDr. Zdeněk Čupr, DrSc.
emeritní přednosta
I. gynekologicko-porodnické kliniky LF MU a FN Brno
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2014 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Nenádorové epiteliální změny vulvy – lichen sclerosus
- Syndrom úplné androgenní insenzitivity – kazuistika
- Závažné pooperační krvácení po operaci prolapsu pochvy po hysterektomii s užitím systému Total Prolift – kazuistika
- Porovnání technik hysterektomie v souboru jedinců operovaných z indikace transsexualismu femaleto male
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy