Za profesorem Vladimírem Benckem

Dne 1. října 2022 nás navždy opustil prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc., dlouholetý člen ČLS JEP a bývalý přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Díky své obsáhlé vědecké činnosti i pedagogické práci patřil k našim nejvýznamnějším a i v cizině respektovaným odborníkům a stál při vypracování koncepce oborů hygiena a epidemiologie ČR.

Vladimír Bencko se narodil 6. ledna 1938 v Rimavské Sobotě. Studium medicíny započal v Brně roku 1955 a ukončil na Lékařské fakultě hygienické UK v roce 1961. Působil na Okresní hygienické stanici v Popradě, odkud přešel na Katedru hygieny obecné a komunální Lékařské fakulty hygienické UK. Interní vědeckou aspiranturu pod vedením profesora Karla Symona ukončil obhajobou kandidátské disertační práce v roce 1967. V letech 1967–1972 působil jako vědecký pracovník Ústavu hygieny Institutu hygieny a epidemiologie. Odborným asistentem Katedry hygieny obecné a komunální Lékařské fakulty hygienické UK se stal v roce 1973. V roce 1975 atestoval z hygieny a epidemiologie a z hygieny všeobecné a komunální. V letech 1986–1990 působil jako samostatný vědecký pracovník Ústavu tropického zdravotnictví ILF s úkolem vybudovat oddělení hygieny tropů pod vedením profesora Vladimíra Šerého. Doktorskou disertační práci „Hygienicko-toxikologická problematika arzénu v souvislosti se spalováním uhlí s mimořádným obsahem této noxy“ obhájil v roce 1980, habilitován byl na 1. lékařské fakultě UK v roce 1991 a profesorem hygieny byl jmenován v roce 1993. Na základě konkurzu se 1. listopadu 1990 stal přednostou Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK – v této funkci působil do roku 2009 a poté zde pracoval až do konce svého života.

Byl poradcem Světové zdravotnické organizace, poradcem předsedy Federálního výboru pro životní prostředí, působil jako konzultant Committe for Challenges to Modern Society (CCMS) při NATO, byl členem předsednictva vědecké rady ministra zdravotnictví, českým zástupcem ve stálém výboru European Medical Research Councils při European Science Foundation se sídlem ve Štrasburku a členem FPF7 Experts Management Module Evropské komise. Byl také zakládajícím členem Central and Eastern European Chapter of International Society for Environmental Epidemiology, členem Society for Environmental Geochemistry and Health, a čestným předsedou Společnosti pro nemocniční epidemiologii a hygienu ČLS JEP. Působil jako místopředseda redakční rady mezinárodního časopisu Central European Journal of Public Health, byl editorem časopisů Occupational Hygiene, International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health, členem redakční rady The Annals of Agricultural and Environmental Medicine a redakční rady European Journal of Inflammation.

Hlavními předměty jeho odborného zájmu byly biologické monitorování a hodnocení zdravotních rizik expozice člověka toxickým kovům a polyhalogenovaným uhlovodíkům, nepříznivé účinky znečištění prostředí endokrinními modulátory na zdraví člověka a epidemiologie zhoubných novotvarů. Jeho oblíbeným tématem byl arzén se všemi komplexními vlivy na zdraví především v rámci hygieny prostředí. Byl řešitelem nebo spoluřešitelem řady výzkumných projektů s podporou českých grantových agentur a Evropské komise, International Agency for Research on Cancer při WHO v Lyonu a National Cancer Institute v Bethesdě.

Pravidelně publikoval i v Časopisu lékařů českých – v posledních letech mimo jiné příspěvky „Principy medicíny založené na důkazu: od postulátů Roberta Kocha po současnou EBM“ (ČLČ 2021; 160: 93–96) a „Psychosomatické a psychosociální aspekty percepce zdravotních rizik z životního i pracovního prostředí“ (ČLČ 2020; 159: 192–195).

Akademická a vědecká obec ztratila zakladatele a nestora československé hygieny, polyhistora, oblíbeného pedagoga a mezinárodně uznávaného odborníka v široce pojímané problematice vztahu zdraví a prostředí.

redakce