Z pétépáka trestaného komunisty profesorem neurochirurgie a primátorem Plzně
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2022; 161: 263
Kategorie:
Osobní zprávy
Letos v srpnu nás opustil profesor Zdeněk Mraček – výjimečná a příkladná osobnost nejen neurochirurgie, ale celé naší medicíny, za kterou se ještě jednou ohlížíme v následující vzpomínce.
Zdeněk Mraček se narodil 6. ledna 1930 v Plzni, část dětství prožil na Podkarpatské Rusi, kde jeho otec sloužil jako důstojník. Po únoru 1948 byl s rodinou vystěhován z Plzně, akčním výborem Národní fronty vyloučen ze všech škol a na dva týdny uvězněn. Byla to pomsta za pokládání věnce u památníku TGM po smrti Edvarda Beneše. Maturitu mohl složit až po roční práci v pivovaru. Studium medicíny mu v roce 1951 režim náhle přerušil povoláním do armády, kde strávil 26 měsíců – jako nespolehlivý nastoupil ke službě beze zbraně (= k nuceným pracím) v pomocných technických praporech (PTP).
Po promoci (1957) se celý život věnoval neurochirurgii. Nejprve na neurochirurgickém ordinariátu v Plzni a na pozvání profesora Zdeňka Kunce pak v letech 1964–1966 na Neurochirurgické klinice FVL UK a ÚVN v Praze. Poté se vrátil zpět na neurochirurgické oddělení do Plzně, které vedl 29 let až do roku 1995. Ve výuce pokračoval ještě 8 let a Neurochirurgickou kliniku LF UK a FN Plzeň, která vznikla v roce 2015, navštěvoval až do své smrti.
Zdeňka jsem znal 58 let. Kliniku, naší neurochirurgii i mne ovlivnil jako výrazná osobnost a protikomunistickým postojem se stal mým vzorem. Jako neurochirurg byl nepřímo žákem hradeckého profesora Rudolfa Petra díky vedení Quidem Ledinským, u kterého pracoval již jako medik. Hlavně však byl žákem profesora Zdeňka Kunce, který také začínal v Plzni a do ÚVN byl převelen až v roce 1948. Vzhledem k výjimečným Mračkovým schopnostem i charakteru jej Kunc celý život podporoval bez ohledu na jeho politické postoje. Po okupaci 1968 dokonce právě i pro ně.
Zdeněk Mraček byl skvělý klasický neurochirurg – diagnostik, brilantní operatér a výjimečný učitel. Věnoval se celé šíři oboru. Publikoval dvě monografie, 180 původních prací a přednesl přes 500 přednášek. Patřil mezi průkopníky v oblasti cévní neurochirurgie, chirurgie bolesti a hlavně neurotraumatologie. Při zavádění dekompresivní kraniektomie patřil nejen doma, ale i ve světovém měřítku mezi vizionáře.
Teprve po získání svobody v roce 1989 mohl být Zdeněk Mraček oceněn. V rámci rehabilitací byl v roce 1990 habilitován docentem a o 2 roky později jmenován profesorem. V letech 1990–1994 byl předsedou Československé neurochirurgické společnosti ČLS JEP, v roce 1990 se stal jejím čestným členem. Byl poctěn i čestným členstvím v mezinárodních neurochirurgických společností. Zlatou pamětní medaili ČLS JEP obdržel při příležitosti svých devadesátých narozenin roku 2020.
Po sametové revoluci se Zdeněk Mraček stal prvním porevolučním primátorem Plzně zvoleným ve svobodných volbách, ve funkci působil jedno volební období. V roce 2008 mu bylo uděleno čestné občanství města Plzně kde také v 92 letech 17. srpna 2022 zemřel.
Při Mračkově pohřbu jsme vzpomínali s jeho manželkou, lékařkou Evou, rozenou Marcelliovou, na jejich nezapomenutelnou svatbu v roce 1970, která se uskutečnila v kostele v Plzni. Bylo to po okupaci 1968 a svatba se stala protestem proti nastupující zločinné normalizaci. Z Neurochirurgické kliniky ÚVN jsme vypravili na svatbu celý autobus, my důstojníci v uniformách. Při církevním obřadu profesor Kunc ve své uniformě generála pronesl ke všem svatebčanům řeč dokonce z kazatelny.
Na úmrtním oznámení profesora Mračka je Enniusův citát: „Když o mně hovoříte a myslíte na mne, žiji přece dál…“ Také proto jsme se spolu se stávajícím přednostou Neurochirurgické kliniky LF UK a FN Plzeň rozhodli alespoň krátce přiblížit Mračkovu osobnost čtenářům Časopisu lékařů českých. Právě dnes by měla i v medicíně sloužit jako příklad občanské statečnosti. Mračkova neurochirurgická škola v Plzni žije nejen v jeho synovi Janovi, ale i v řadě mezinárodních pokračovatelů.
prof. MUDr. Eduard Zvěřina, DrSc., FCMA
doc. MUDr. Vladimír Přibáň, Ph.D.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Bolest na hrudi z pohledu pneumologa
- Současné možnosti intervenční léčby těžkého emfyzému plic
- Chronický kašel
- Výzvy telemedicíny v Česku perspektivou expertů