Proč bychom neměli podávat ondansetron pacientům léčeným pro migrénu nebo s anamnézou migrény?
Autoři:
Černý Vladimír
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 24, 2013, č. 1, s. 49
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání - Kapitoly z klinické fyziologie
Serotonin představuje jeden z významných neurotransmiterů v lidském těle, k jeho sysntéze je potřeba aminokyselina tryptofan. Účinky serotoninu zahrnují kardiovaskulární, respirační a gastrointestinální systém. Dominantním účinkem na cévní systém je vazokonstrikce, a proto všechna farmaka založená na blokádě serotoninu působí vazodilataci. V oblasti gastrointestinálního traktu se vyskytují převážně receptory pro serotonin typ 3 (5-HT3), které hrají klíčovou roli při vzniku zvracení. Vyplavení serotoninu z tzv. enterochromafinních buněk zažívacího traktu stimuluje aferentní vagová vlákna prostřednictvím 5-HT3 receptorů, stimulace vagu vede k aktivaci centra pro zvracení v mozkovém kmeni. Antagonisté serotoninu tak mechanismem blokády uvolnění serotoninu snižují pocit nauzey a redukují zvracení, vedlejším efektem je vazodilatace.
Efekt všech v současnosti používaných antagonistů serotoninu (ondansetron, granisetron, dolasetron) je zprostředkován přes blokádu 5-HT3 receptorů, mezi farmaky není zásadní rozdíl z hlediska účinnosti i vedlejších účinků. Četnost vedlejších účinků je relativně nízká (u cca 10 % pacientů), nejčastěji udávaný vedlejší příznak je bolest hlavy, zejména u pacientů s anamnézou migrény. Léčba migrény je založena především na blokádě vazodilatace a agonisté serotoninu se v této indikaci dnes používají často. Použití antagonistů serotoninu u pacientů s migrénou může blokovat efekt terapie, a neměly by být proto používány v prevenci či léčbě pooperační nauzey a zvracení. U pacientů s anamnézou migrény bychom měli používat látky z jiných farmakologických skupin.
Adresa pro korespondenci:
Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Sokolská tř. 581, 500 05 Hradec Králové
Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine,
Dalhousie University, Halifax, Nova Scotia, Canada
Zdroje
1. Lichtor, J. L. Nausea and vomiting after surgery: it is not just postoperative. Curr. Opin. Anaesthesiol., 2012, Oct 19. [Epubahead of print] PubMed PMID: 23075768.
2. Apfel, C. C., Heidrich, F. M., Jukar-Rao, S., Jalota, L.,Hornuss, C., Whelan, R. P., Zhang, K., Cakmakkaya, O. S. Evidence-based analysis of risk factors for postoperative nausea and vomiting. Br. J. Anaesth., 2012 Nov;109, 5, p. 742–753. doi: 10.1093/bja/aes276. Epub 2012 Oct 3. PubMed PMID: 23035051.
3. Jokinen, J., Smith, A. F., Roewer, N., Eberhart, L. H.,Kranke, P. Management of Postoperative Nausea and Vomiting: How to Deal with Refractory PONV. Anesthesiol. Clin., 2012, 3, p. 481–493, doi: 10.1016/j.anclin.2012.07.003. Epub 2012 Aug 14. PubMed PMID: 22989590.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2013 Číslo 1
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Farmakodynamika, mechanismus přenosu signálu
- Fyzikální principy ultrazvuku
- Současné možnosti anestezie pro karotickou angiochirurgii
- Vliv kombinace pronační polohy a vysokofrekvenční oscilační ventilace na výměnu krevních plynů u experimentálního modelu syndromu akutní respirační tísně