Vývoj anesteziologických postupů u dětí nejnižších hmotnostních skupin v letech 1998–2003*
Development in anaesthetic technique in the extremely low weight infant, 1998–2003
Objective:
Analysis of anaesthetic techniques in the extremely low weight infants, 1998–2003. Establishing the optimum general anaesthetic technique.
Design:
Retrospective observational study.
Setting:
Dept. of Anaesthesia and Intensive Care, University Hospital, Prague, Dept. of Paediatric Surgery, University Hospital, Prague.
Materials and Methods:
Using the medical documentation of 118 paediatric patients (135 surgical procedures) weighing less than 2,500 g on the day of surgery, we recorded the basic demographic data, surgical diagnoses and methods of general anaesthesia and/or neuromuscular blockade. Incidence of invasive anaesthetic procedures and the duration of surgical procedures were compared. The resulting values were entered into tables, completed with percentages when necessary and/or expressed as range of the highest/lowest values and average values.
Results:
While in the first year of the monitored period (1998) opioid-based anaesthesia supplemented with isoflurane dominated (48 %); in 2003 inhalational anaesthesia using sevoflurane supplemented with sufentanil was used in 90.3 % cases. Vecuronium was replaced by atracurium/cis-atracurium for neuromuscular blockade. The most frequent surgical diagnoses were oesophageal atresia with tracheo-oesofageal fistula, ileus, atresia of duodenum and abdominal wall closure defects. During 1998–2003 the number of invasive anaesthetic procedures increased (central venous catheter 20–38 %, arterial cannula 4–48 %, epidural catheter 8–33 %).
Conclusion:
General anaesthesia with sevoflurane supplemented with sufentanil and cis-atracurium is the method of choice in the anaesthetic management of the newborns indicated for major surgical procedures. It may be complemented with epidural analgesia, invasive arterial pressure monitoring and central venous catheterisation.
Key words:
general anaesthesia – anaesthesia of newborn – sevoflurane – opioid in anaesthesia of newborn – neuromuscular blocking drugs in anaesthesia of newborn
Autoři:
V. Mixa 1; K. Cvachovec 1; J. Kalousová 2; M. Rygl 2
Působiště autorů:
Klinika anestezie a resuscitace UK, 2. lékařské fakulty a IPVZ Praha, FN Motol, Praha
1; Klinika dětské chirurgie UK, 2. lékařské fakulty, FN Motol, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 16, 2005, č. 5, s. 229-234
Kategorie:
Anesteziologie - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Analýza anesteziologických postupů dětí nejnižších hmotnostních skupin užívaných v letech 1998 až 2003. Stanovení optimálního postupu celkové anestezie.
Typ studie:
Retrospektivní observační studie.
Název a sídlo pracoviště:
Klinika anestezie a resuscitace UK, 2. lékařské fakulty a IPVZ Praha, FN Motol, Praha; Klinika dětské chirurgie UK, 2. lékařské fakulty, FN Motol, Praha.
Materiál a metodika:
Z dokumentace pacientů (118 dětí), kteří v den operace (135 výkonů) dosáhli hmotnosti do 2 500g byla zaznamenána základní demografická data, operační diagnózy, způsob vedení celkové anestezie a svalové relaxace. Byla porovnána incidence invazivních metod zajištění pacientů a délka operačních výkonů. Výsledné hodnoty byly shromážděny v tabulkách, podle potřeby doplněny o percentuální hodnoty nebo vyjádřeny v rozmezí nejvyšší a nejnižší hodnoty a v průměrné hodnotě.
Výsledky:
V prvním roce sledovaného období (1998) dominovala opioidová anestezie doplněná isofluranem (48 %), v roce 2003 se v 90,5 % vyskytovala inhalační anestezie sevofluranem doplněná sufentanilem. Svalová relaxace vekuroniem je v současné době vystřídána atrakuriem a cisatrakuriem. Z operačních diagnóz se nejčastěji vyskytují atrézie jícnu s tracheoezofageální píštělí, ileus, atrézie duodena a poruchy uzávěru břišní stěny. Ve srovnání s obdobím 1998–2003 významně přibývá metod invazivního zajištění pacientů (centrální žilní katétr 20–38 %, arteriální kanyla 4–48 %, epidurální katétr 8–33 %).
Závěr:
Celková anestezie sevofluranem doplněná sufentanilem a cisatrakuriem je metodou volby v péči o novorozence indikované k náročnénu chirurgickému výkonu. Je možno ji doplnit o epidurální analgezii, invazivní monitorování systémového tlaku a centrální žilní katétr.
Klíčová slova:
celková anestezie – anestezie novorozence – sevofluran – opiáty v anestezii novorozence – svalová relaxancia v anestezii novorozence
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2005 Číslo 5
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Kurare – netradiční způsoby podání
- Kurare – některá historická fakta
- Vývoj anesteziologických postupů u dětí nejnižších hmotnostních skupin v letech 1998–2003*
- Některé prognostické ukazatele u geriatrických pacientů v resuscitační péči