Časná aplikace vysokofrekvenční oscilační ventilace snižuje mortalitupediatrického ARDS
Early HFO Application Decreases Mortality of Pediatric Acute Respiratory Distress Syndrome
Objective:
To evaluate the effect of the duration of conventional mechanical ventilation prior to high-frequency oscillation on the effectivity of HFOand patient survival.Study design: Retrospective analysis of the set of patients.Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care; ECMO Center University Children’s Hospital Brno.Patients: 26 patients > 1 month of age with severe hypoxemic respiratory failure and ARDS. Mean age was 44.4 months (three adult patients – 17,19 and 24 years), mean weight 13.8 kilograms, maximum weight 70 kilograms, 17 boys, 9 girls. 15 patients died. 84,6% per cent of patients sufferedfrom basic medical disease, mean admission PRISM score was 22. Nine patients met ECMO criter ia. In two of them ECMO was not necessary, in 5ECMO was contraindicated, two patients were treated with ECMO. Four patients ventilated in H FO mode were also treated with NO, in two of thempartial liquid ventilation was also implemented.Methods: Patients were ventilated in PCV or PRVC modes with limited peak inspiratory pressures and permissive hypercapnia. Tracheal gasinsufflation was instituted if paCO2 > 10.0 kPa and/or pH < 7.20. HFO was started if there was a need for FiO2 > 0,6 and Paw > 15 cmH2O to maintainperipheral blood saturation > 90% or due to persistent hypercapnia and/or acidosis with C MV with TGI. HFO was designed as „High Volume Strategy“to recruit the alveoli and keep the optimal lung volume. Before switching back to CMV, following criteria had to be met: Paw 15–20 cmH2O, FiO2 90%, FiO2 < 0.4 Paw < 15 cmH2O, normal pH with respiratory rate (RR) < 30/min and PIP < 35 cmH2O. Patientswere divided into two groups with respect to the duration of CMV prior to HFO: early application (CMV pre-HFO Ł 24 hours; 17 patients) and theapplication (CMV pre-HFO > 24 hours; 9 patients). Following data were collected for each group separately: demographic data (gender, age, weight,admission PRISM score), duration of ventilation (CMV prior to HFO, HFO, CMV after HFO and total duration of ventilation), acid-base status (pH,paO2, paCO2) and indexes – AaDO2, oxygenation index and hypoxemia score (paO2/FiO2).Results: Severity of respiratory failure was comparable in both groups (paO2/FiO2 76.9 vs 75.9 mmHg; OI 31.2 vs. 36; AaDO2 56.3 vs 55 kPa).There are no statistically significant differences in the followed parameters during the observational period. There were no differences in mean age,weight, PRISM score, duration of HFO, duration of CMV after HFO and total duration of mechanical ventilation. We found a statistically significantdifferences in mortality – in the group with early application 58.8% of patients survived, in spite of 12.5% in the group with late application of HFO.Overall survival rate was 42 per cent (11/26 patients).Conclusion: The duration of mechanical ventilation prior to HFO possess a significant ef fect upon the effectivity of HFO and patient survival. IfHFO is implemented early (CMV prior to HFO Ł 24 hours), survival rate is much higher compared to late implementation of HFO (CMV prior toHFO > 24 hours) – 58.8% and 12.5%, respectively.
Key words:
high frequency oscillation (HFO) – early application – late application – respiratory failure – mortality – children
Autoři:
M. Fedora; M. Klimovič; M. Šeda; P. Dominik; R. Nekvasil
Působiště autorů:
ARO a ECMO centrum Fakultní dětské nemocnice Brno, přednosta ARO prim. MUDr. Michal Klimovič, vedoucí ECMO centra doc. MUDr. Roman Nekvasil
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2000, č. 1, s. 31-36
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl práce:
Určit vliv délky konvenční mechanické ventilace použité před vysokofrekvenční oscilací (HFO) na účinnost HFO a přežití pacienta.Typ studie: Retrospektivní analýza souboru.Místo: ARO a ECMO centrum Fakultní dětské nemocnice Brno.Pacienti: 26 pacientů starších 1 měsíce věku se závažným hypoxemickým respiračním selháním a ARDS. Průměrný věk 44,4 měsíce (tři dospělí –17, 19 a 24 let), průměrná hmotnost 13,8 kg (nejvyšší hmotnost byla 70 kg), 17 chlapců, 9 dívek. Zemřelo 15 pacientů, 84,6 % pacientů mělo základníonemocnění interní povahy, průměrné příjmové PRISM skóre 22. Devět pacientů splňovalo ECMO kritéria, u 2 z nich nebylo ECMO nutné, u dalších5 pacientů bylo ECMO kontraindikováno, dva pacienti byli na ECMO napojeni. Čtyřem pacientům byl během HFO aplikován iNO, u 2 z nich bylanavíc použita částečná liquidní ventilace.Metoda: Pacienti byli napojeni na PCV nebo PRVC režim s limitovaným vrcholovým tlakem a permisivní hyperkapnií. Při paCO2 > 10,0 kPa anebopH < 7,20 byla zavedena kontinuální tracheální insuflace plynu. Při nutnosti použít FiO 2 > 0,6 a Paw > 15 cmH2O pro saturaci periferní krve minimálně90 % nebo při přetrvávající hyperkapnii anebo acidóze při CMV s TGI byli pacienti přepojeni na HFO. Strategií HFO byla „High Volume Strategy“– recruitment alveolů a dosažení optimálního plicního objemu. Pro přepojení zpět na CMV musel pacient splňovat následující kritéria: Paw 15 – 20cmH2O, FiO2 < 0,6, bez air-leak anebo zlepšení rtg. nálezu, bez desaturace při odsávání dýchacích cest. Pacient byl považován za odpojeného přisplnění těchto kritérií: saturace > 90%, FiO2 < 0,4, Paw < 15 cmH2O, normální pH při počtu dechů (RR) < 30/min a PIP < 35 cmH2O. Pacienti bylirozděleni na 2 skupiny podle délky CMV před HFO: časná aplikace (CMV pre-HFO Ł 24 hod, 17 pacientů) a pozdní aplikace (CMV pr-HFO > 24hod, 9 pacientů). Sledovány byly: demografické údaje (pohlaví, věk, hmotnost, příjmové PRISM skóre), délka ventilace (CMV před HFO, HFO, CMVpo HFO a celková doba ventilace), acidobazická rovnováha (pH, paO2, paCO2) a indexy – AaDO2, oxygenační index a hypoxemia skóre (paO2/FiO2)pro obě skupiny zvlášť.Výsledky: Obě skupiny pacientů měly srovnatelnou závažnost respiračního selhání (paO2/FiO2 76,9 vs 75,9 mmHg, OI 31,2 vs 36, AaDO2 56,3 vs55 kPa). Průběh sledovaných parametrů nevykazuje významné statistické rozdíly. Obě skupiny se nelišily průměrným věkem, hmotností, PRISM skóre,délkou HFO, délkou CMV po HFO i celkovou délkou mechanické ventilace. Statisticky významné rozdíly jsme nalezli v mortalitě – přežilo 58,8 %pacientů ve skupině časné aplikace na rozdíl od 12,5 % pacientů, u kterých byla HFO aplikována pozdě. Přežití v rámci celého souboru bylo 42 %(11/26 pacientů).Závěr: Délka konvenční mechanické ventilace použité před HFO má zásadní vliv na účinnost HFO a přežití pacienta. Při časném použití HFO(CMV před HFO Ł 24 hod) je přežití pacientů výrazně vyšší než u pozdního použití HFO (CMV před HFO > 24 hod) – 58,8 % vs 12,5 %.
Klíčová slova:
HFO – časná aplikace – pozdní aplikace – respirační selhání – mortalita – děti
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2000 Číslo 1
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Technické principy aplikace oxidu dusnatého
- Oxid dusnatý – NO (historie, biochemie, fyziologie a patofyziologie)
- Oxid dusnatý a předpoklady klinické aplikace
- Postavení vysokofrekvenční oscilační ventilace v léčbě ARDS u dětí