Úloha systémového zánětlivého indexu při určování délky hospitalizace u pacientů s hyperemesis gravidarum

Stáhnout PDF English version

Autoři: Ş. Doğru ¹ ; F. Akkuş ¹ ; A. A. Atci ¹ ; M. Gümüş ² ; A. Acar ²
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, Division of Perinatology, Necmettin Erbakan University Medical School of Meram, Konya, Turkey ¹; Department of Obstetrics and Gynecology, Necmettin Erbakan University Medical School of Meram, Konya, Turkey ²
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2023; 88(3): 172-178
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2023172

Souhrn

Cíl: V této studii jsme se zaměřili na zjištění role parametrů periferní krve a indexu systémového zánětu (SII – systemic inflammatory index) v diagnostice hyperemesis gravidarum (HG) a zda mají prediktivní hodnotu při určování délky hospitalizace a rizika rehospitalizaci v případech HG. Materiál a metoda: V retrospektivní studii byly těhotné ženy hospitalizované pro HG (n = 112) a těhotné ženy zcela zdravé (n = 112) přiřazeny ke gestačnímu věku. Byly hodnoceny parametry zánětu periferní krve celé studované skupiny. Byla zaznamenávána délka hospitalizace a počet rehospitalizací pro případy HG. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 224 pacientů, 112 (50 %) v kontrolní skupině a 112 (50 %) ve skupině HG. Byla prokázána pozitivní korelace mezi zvýšenou ketonurií a délkou hospitalizace, parametry periferní krve a SII. Stupeň ketonurie byl shledán jako statisticky nevýznamný pro stanovení rizika rehospitalizace (p = 0,927). Do nemocnice byl přijato zpět 28,57 % (n = 32) případů HG. Při zohlednění délky hospitalizace bylo zjištěno, že SII je statisticky významný u hospitalizací trvajících déle než 2 dny (p = 0,001), ale nikoli u rehospitalizací (p = 0,3). Závěr: SII je významný v diagnostice a určování hospitalizace HG. Je dostačující pro stanovení délky hospitalizace, nikoli však rizika rehospitalizace, která je ukazatelem závažnosti onemocnění.

Klíčová slova:

hospitalizace – hyperemesis gravidarum – zánětlivé markery – systémový zánětlivý index

Zdroje

1. Fejzo MS, Trovik J, Grooten IJ et al. Nausea and vomiting of pregnancy and hyperemesis gravidarum. Nat Rev Dis Primers 2019; 5 (1): 62. doi: 10.1038/s41572-019-0110-3.

2. Dean CR, Shemar M, Ostrowski GA et al. Management of severe pregnancy sickness and hyperemesis gravidarum. BMJ 2018; 363: k5000. doi: 10.1136/bmj.k5000.

3. Austin K, Wilson K, Saha S. Hyperemesisgravidarum. Nutr Clin Pract 2019; 34 (2): 226–241. doi: 10.1002/ncp.10205.

4. Boelig RC, Barton SJ, Saccone G et al. Interventions for treating hyperemesis gravidarum: a Cochrane systematic review and meta-analysis. J Matern Fetal Neonatal Med 2018; 31 (18): 2492–2505. doi: 10.1080/14767058.2017.1342805.

5. Agmon N, Sade S, Pariente G et al. Hyperemesis gravidarum and adverse pregnancy outcomes. Arch Gynecol Obstet 2019; 300 (2): 347–353. doi: 10.1007/s00404-019-05192-y.

6. Tayfur C, Burcu DC, Gulten O et al. Association between platelet to lymphocyte ratio, plateletcrit and the presence and severity of hyperemesis gravidarum. J Obstet Gynaecol Res 2017; 43 (3): 498–504. doi: 10.1111/jog.13228.

7. Aslan MM, Yeler MT, Bıyık İ et al. Hematological parameters to predict the severity of hyperemesis gravidarum and ketonuria. Rev Bras Ginecol Obstet 2022; 44 (5): 458–466. doi: 10.1055/s-0042-1743101.

8. Morris ZH, Azab AN, Harlev S et al. Developing and validating a prognostic index predicting re-hospitalization of patients with Hyperemesis Gravidarum. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2018; 225: 113–117. doi: 10.1016/j.ejogrb.2018.04.028.

9. Nurmi M, Rautava P, Gissler M et al. Readmissions due to hyperemesis gravidarum: a nation-wide Finnish register study. Arch Gynecol Obstet 2022; 306 (5): 1519–1529. doi: 10.1007/s00404-022-06448-w.

10. Tan PC, Jacob R, Quek KF et al. Readmission risk and metabolic, biochemical, haematological and clinical indicators of severity in hyperemesis gravidarum. Aust N Z J Obstet Gynaecolo 2006; 46 (5): 446–450. doi: 10.1111/j.1479-828X.2006.00632.x.

11. Niemeijer MN, Grooten IJ, Vos N et al. Diag- nostic markers for hyperemesis gravidarum: a systematic review and metaanalysis. Am J Obstet Gynecol 2014; 211 (2): 150.e151–150.e115. doi: 10.1016/j.ajog.2014.02.012.

12. Çintesun E, Akar S, Gul A et al. Subclinical inflammation markers in hyperemesis gravidarum and ketonuria: a case-control study. J Lab Physicians 2019; 11 (2): 149–153. doi: 10.4103/JLP.JLP_151_18.

13. Soysal C, Işıkalan MM, Bıyık İ et al. The relationship between inflammation markers and ketonuria in hyperemesis gravidarum. J Obstet Gynaecol Res 2021; 47 (9): 3078–3083. doi: 10.1111/jog.14857.

14. National Guideline Aliance. NICE Evidence Reviews Collection. In: Management of nausea and vomiting in pregnancy: antenatal care. UK: London: National Institute for Health and Care Excellence (NICE) 2021.

15. Kan E, Emektar E, Corbacioglu K et al. Evaluation of relationship between inflammatory markers and hyperemesis gravidarum in patients admitted to emergency department. Am J Emerg Med 2020; 38 (2): 292–295. doi: 10.1016/j.ajem.2019.05.007.

16. Lisman T. Platelet-neutrophil interactions as drivers of inflammatory and thrombotic disease. Cell Tissue Res 2018; 371 (3): 567–576. doi: 10.1007/s00441-017-2727-4.

17. Huang H, Liu Q, Zhu L et al. Prognostic value of preoperative systemic immune-inflammation index in patients with cervical cancer. Sci Rep 2019; 9 (1): 3284. doi: 10.1038/s415 98-019-39150-0.

18. Zhong JH, Huang DH, Chen ZY. Prognostic role of systemic immune-inflammation index in solid tumors: a systematic review and meta-analysis. Oncotarget 2017; 8 (43): 75381–75388. doi: 10.18632/oncotarget.18856.

19. Tanacan A, Uyanik E, Unal C et al. A cut-off value for systemic immune-inflammation index in the prediction of adverse neonatal outcomes in preterm premature rupture of the membranes. J Obstet Gynaecol Res 2020; 46 (8): 1333–1341. doi: 10.1111/jog.14320.

20. Orgul G, Agbal T, Celen S et la. Neuroprotective magnesium sulfate administration increases maternal Neutrophil-to-Lymphocyte Ratio, Platelet-to-Lymphocyte Ratio and Systemic Immune-Inflammation Index. Arch Gynecol Obstet 2021; 303 (6): 1433–1437. doi: 10.1007/s00404-020-05866-y.

21. Hrubaru I, Motoc A, Moise ML et al. The predictive role of maternal biological markers and inflammatory scores NLR, PLR, MLR, SII, and SIRI for the risk of preterm delivery. J Clin Med 2022; 11 (23): 6982. doi: 10.3390/jcm11236982.

22. Dal Y, Akkuş F, Karagün Ş et al. Are serum delta neutrophil index and other inflammatory marker levels different in hyperemesis gravidarum? J Obstet Gynaecol Res 2023; 49 (3): 828–834. doi: 10.1111/jog.15542.