U pacientů se séropozitivní revmatoidní artritidou byl zjištěn častější výskyt periodontitidy
Americká studie s 287 pacienty s revmatoidní artritidou (RA) prokázala nezávislý vztah mezi periodontitidou a aktivitou choroby. Podle výsledků se zdá, že autoreaktivitu u RA ovlivňuje i přítomnost Porphyromonas gingivalis.
Do studie bylo kromě pacientů s RA zařazeno i 330 pacientů s osteoartritidou jako kontroly. Všichni pacienti podstoupili standardizované vyšetření na periodontitidu, byly u nich stanoveny protilátky proti P. gingivalis a přítomnost této anaerobní bakterie v subgingiválním plaku. Vztah mezi periodontitidou a RA byl hodnocen pomocí multivariantní regresní analýzy.
Výsledky ukázaly významně častější výskyt periodontitidy u pacientů s RA (ve 35 %) než u kontrol (ve 26 %), p = 0,022. Přítomnost periodontitidy byla spojena s větším počtem oteklých kloubů, větší aktivitou choroby dle DAS28 (Disease Activity Score in 28 Joints), vyšší hodnotou celkového Sharpova skóre radiograficky hodnoceného poškození a přítomností protilátek proti cyklickému citrulinovanému peptidu (CCP-2) a revmatoidního faktoru (RF). Souvislost mezi periodontitidou a séropozitivní RA byla nezávislá na všech hodnocených kovariantách. Mezi skupinami nebyl zjištěn rozdíl z hlediska hladiny protilátek proti P. gingivalis ani přítomnosti tohoto mikroorganismu v subgingiválním plaku. Hladina protilátek proti P. gingivalis ale významně korelovala s přítomností RF (p < 0,001) i protilátek proti CCP-2 (p = 0,011).
Autoři této práce publikované v květnu 2014 prokázali souvislost mezi periodontitidou a séropozitivní RA.
(zza)
Zdroj: Mikuls T. R., Payne J. B., Yu F., et al. Periodontitis and Porphyromonas gingivalis in Patients With Rheumatoid Arthritis. Arthritis Rheumatol. 2014 May; 66 (5): 1090–100; doi: 10.1002/art.38348.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.