Co je považováno za erotické v neverbální komunikaci
Authors:
L. Janáčková
Authors‘ workplace:
Oddělení somatopsychiky VFN
Published in:
Urol List 2010; 8(4): 48-49
Overview
Článek se zabývá některými projevy sexuálního chování a neverbální komunikace u žen i mužů z hlediska evoluční psychologie.
KLÍČOVÁ SLOVA:
neverbální komunikace - evoluční psychologie - atraktivita - vábící milostné signály
Při flirtování se svobodní muži a ženy obvykle setkávají na místech vhodných k seznámení (bary, parky, korza). Zde je hlavním úkolem ženy být viděna, hlavním úkolem mužů je zpozorovat ji a vyvinout akci [1]. Na tomto základě vznikne jako první oční kontakt. Pokud je oční kontakt vzájemně udržen a eventuálně doprovázen úsměvem, je vlastně předehrou přiblížení. Otevření konverzace pak může být úplně banální, například otázkou, kolik je hodin. Důležitý zde není obsah sdělení, ale vokální podbarvení, tón hlasu. V případě, že dialog pokračuje, rytmus řeči postupně akceleruje, je doprovázen prohloubením dýchání, zvýšením hlasitosti a naléhavosti, a to nezávisle na (ne)důležitosti obsahu. Pokud přitom oba účastníci sedí, nastavují se tak, aby byli tváří v tvář, a posunují se blíže k sobě. Přitom si jazykem navlhčují rty. Jakoby pro větší pohodlí si odkládají či vyhrnují části oděvu, odhalují si kůži hlavně kolem krku a na ramenou. Mění polohu paží a nohou a jejich gesta jsou rozmáchlejší, a tak se občas dotknou toho druhého. Bez toho, aby si to uvědomovali, zrcadlí vzájemně svá gesta a postupně se jejich těla synchronizují v anticipaci recipročních pohybů při líbání, předehře a souloži. Tyto procesy jsou přitom vegetativně doprovázené zvýšením tepu, zrychleným dýcháním a pocením.
Podle Weisse [1] probíhá podobné flirtování ve zkrácené podobě i mezi milenci či mezi manželi, u nich však vede rychleji k tělesnému kontaktu a k souloži. Úspěšný průběh sexuální interakce je zajištěn realizací jednotlivých sbližovacích fází v chování obou partnerů. Tato realizace je podmíněna vzájemnou synchronizací chování obou.
Při výběru stabilního partnera se muži a ženy liší především v tom, jaký význam přikládají faktoru věku. Zatímco pro muže je při výběru dlouhodobé partnerky věk ženy nejdůležitější charakteristikou (preferují ženy mladší, fertilní, ale zatím bezdětné), u ženského výběru nehraje věk potenciálního partnera takovou roli [2]. Tento rozdíl je způsoben podle evolučních psychologů především skutečností, že zatímco plodné období žen je omezeno na relativně krátkou dobu od dosažení tělesné dospělosti do klimakteria, u mužů se plodnost ani ve vyšším věku podstatně nesnižuje (nejméně do 60 let). U lidí navíc vyšší věk může znamenat i vyšší postavení v sociální hierarchii, a z toho odvozený výhodnější přístup ke zdrojům.
Nejdůležitějšími se pro výběr dlouhodobého partnera zdají kromě genetických a zdravotních charakteristik signály svědčící o jeho přístupu ke zdrojům [3]. Podle výzkumu v různých kulturách přikládaly ženy největší důležitost budoucímu nebo aktuálnímu finančnímu zajištění partnerů a jejich společenskému postavení či moci (a to přesto, že muži skórující vysoko v těchto parametrech jsou častěji něvěrní a častěji se i rozvádějí). Pro muže z této ženské sexuální strategie plyne, že když společenské postavení může zlepšit jeho přístup k potravě či k pohlavnímu styku, pak má pro něho smysl usilovat o postavení samotné, stejně jako má smysl získávat peníze, i když se jich nenajíte. I když vyššího postavení a majetku dosahují muži zpravidla až ve vyšším věku, mladí muži mohou také signalizovat svůj tzv. RHP, tedy Resource Holding Potential (potenciál přístupu ke zdrojům). Tento potenciál může zahrnovat různé indikátory, jakými jsou například rodinné zázemí, vzdělání, profese, inteligence a aspirace.
Vzhledem k tomu, že lidé patří k živočišným druhům s extrémně vysokou rodičovskou investicí, musí navíc muži ženám, které se snaží získat pro dlouhodobé partnerství, signalizovat ne pouze to, že mají přístup k zdrojům, ale i ochotu se o ně podělit. Dokazují tím, že v budoucnu budou ochotni investovat čas, city, peníze a energii do partnerky a do jejích potomků.
Předstírání oddanosti a lásky k dětem obecně zvyšuje mužskou atraktivitu. Přirozený výběr proto zvýhodňuje muže, kteří dovedou předstírat svou vytrvalou oddanost. Ze stejného důvodu je rovněž výhodné, když muži projevují (předstírají) i lásku k dětem.
Vzhled muže je rozhodující při krátkodobých vztazích. Pokud žena nehledá dlouhodobé partnerství, tedy muže, který bude v budoucnu investovat své zdroje do ní a do jejích potomků, je vzhled muže důležitějším faktorem výběru. V této souvislosti se pak stávají nejvýznamnějšími ty vzhledové charakteristiky muže, které souvisejí s testosteronovými ukazateli a s ukazateli dobré imunity [4]. Mezi tyto indikátory patří především tělesná symetrie (která souvisí i s dobrou fertilitou a s nepřítomností genetických anomálií), muskulatura, WHR (waist-hip ratio, tedy poměr pasu a boků) kolem 0,9. Kromě těchto ukazatelů jsou testosteronově závislé i hustší a tmavší vousy, výška postavy, její "trojúhelníkový" tvar. Navíc je testosteron zjevně alespoň částečně dependentní na sociální dominanci.
V konečné fázi rozhoduje chování mužů. Ženy jsou u mužů citlivé i na kreativní vlastnosti, jako je tomu například u hudebníků, vědců či politických vůdců. Soutěživost mužů v boji o reprodukční přístup k ženám se může podle psychologů projevit v různých formách a preference žen jsou naštěstí v této oblasti různé. Zatímco pro některé budou sexuálně atraktivní skutečně pouze kulturisté, jiné preferují například romantické básníky.
DESET NEVERBÁLNÍCH KOMUNIKAČNÍCH KROKŮ K DŮVĚRNOSTI
Studijní práce identifikovaly deset stupňů vedoucích od prvních pokusů o sblížení až k pohlavnímu spojení:
- prohlížení těla
- sledování očí
- ruka se dotýká ruky
- ruka se dotýká ramene
- paže objímá pas
- ústa se dotýkají úst
- ruka hladí hlavu
- ruka laská tělo
- ústa laskají tělo
- ruka hladí genitál
Ženy mají širší repertoár vábících neverbálních milostných signálů než muži [5]. Mezi nejčastější neverbální signály vábení žen, které jsou považovány za nejpřitažlivější, můžeme zařadit například:
- vlající vlasy – prudké otočení hlavou na jednu stranu přehodí vlasy přes rameno, nebo je odhodí do obličeje
- pootevřené rty – kosmetika nebo sliny použité pro navlhčení rtů zvyšují intenzitu výzvy
- pohled po očku – pohlédnout na muže částečně přivřenými víčky, odvrátit pohled sklopením očí v okamžiku, kdy si muž pohledu povšiml a opětovné vrácení se pohledem
- hra s předmětem válcového tvaru např. tužkou, cigaretou apod. je muži v kontextu dešifrována jako zájem
- odhalení zápěstí – pomalé odhalení zápěstí a vystavení dlaně pohledu muže např. při čechrání vlasů apod.
- úprava vlasů s následným pohozením hlavou zdůrazní ňadra a podpaží s vysoce erotickým významem
- rozevřené nohy stojící či sedící ženy jsou často dešifrovány jako sexuální výzva
- opakované přehazování nohy přes nohu je též signálem přitažlivosti
Mezi mužské neverbální signály, které ženy hodnotí jako přitažlivé, patří všeobecně sebevědomé vystupování a gesta prozrazující sebejistotu. Za sexuálně přitažlivá bývají někdy považována gesta jemně upozorňující na oblast genitálů např. kovbojský postoj, kdy jsou jeden nebo oba palce zaháknuté za opasek s prsty směřujícími dolů tak, že rámují slabiny. Dále např. lehké hlazení vnější plochy stehen či široký posed na židli apod.
PhDr. Dr.Phil. Laura Janáčková, CSc.
Oddělení somatopsychiky VFN
Na Bojišti 1
128 00 Praha 2
janackova.laura@vfn.cz
Sources
1. Weiss P. Evolučně biologické modely sexuální preference. Sexuológia 2004; 4: 14–18.
2. Buss DM. Sex differences in human mate preferences: Evolutionary hypotheses tested in 37 cultures (with commentary and rejoinder). Behavioral and Brain Sciences 1989; 12: 1–49.
3. Schmidt DP, Alcalay L, Allensworth M et al. Are men universally more dismissing than women? Gender differences in romantic attachment across 62 cultural regions. Personal Relationships 2003; 10: 309–333.
4. Schmitt DP, Alcalay L, Allensworth M et al. Patterns and universals of adult romantic attachment across 62 cultural regions: Are models of self and of other pancultural constructs? Journal of Cross-Cultural Psychology 2004; 35: 367–402.
5. Janáčková L. Praktická komunikace pro každý den. Grada, Praha 2009.
Labels
Paediatric urologist UrologyArticle was published in
Urological Journal
2010 Issue 4
Most read in this issue
- Co je považováno za erotické v neverbální komunikaci
- Léčba lokoregionálního onemocnění karcinomu penisu
- Moderní endokrinologické vyšetření infertilního muže
- Substituční terapie testosteronem po léčbě karcinomu prostaty: nové koncepty v současné urologické praxi