Co je považováno za erotické v neverbální komunikaci

Článek se zabývá některými projevy sexuálního chování a neverbální komunikace u žen i mužů z hlediska evoluční psychologie.

KLÍČOVÁ SLOVA:
neverbální komunikace - evoluční psychologie - atraktivita - vábící milostné signály

Při flirtování se svobodní muži a ženy obvykle setkávají na místech vhodných k seznámení (bary, parky, korza). Zde je hlavním úkolem ženy být viděna, hlavním úkolem mužů je zpozorovat ji a vyvinout akci [1]. Na tomto základě vznikne jako první oční kontakt. Pokud je oční kontakt vzájemně udržen a eventuálně doprová­zen úsměvem, je vlastně předehrou přiblížení. Otevření konverzace pak může být úplně banální, například otázkou, kolik je hodin. Důležitý zde není obsah sdělení, ale vokální podbarvení, tón hlasu. V případě, že dialog pokračuje, rytmus řeči postupně akceleruje, je doprovázen prohloubením dýchání, zvýšením hlasitosti a naléhavosti, a to nezávisle na (ne)důležitosti obsahu. Pokud přitom oba účastníci sedí, nasta­vují se tak, aby byli tváří v tvář, a posunují se blíže k sobě. Přitom si jazykem navlhčují rty. Jakoby pro větší pohodlí si odkládají či vyhrnují části oděvu, odhalují si kůži hlavně kolem krku a na ramenou. Mění polohu paží a nohou a jejich gesta jsou rozmáchlejší, a tak se občas dotknou toho druhého. Bez toho, aby si to uvědomovali, zrcadlí vzájemně svá gesta a postupně se jejich těla synchronizují v anticipaci recipročních pohybů při líbání, předehře a sou­loži. Tyto procesy jsou přitom vegetativně doprovázené zvýšením tepu, zrychleným dýcháním a pocením.

Podle Weisse [1] probíhá podobné flirtování ve zkrácené podobě i mezi milenci či mezi manželi, u nich však vede rychleji k tělesnému kontaktu a k souloži. Úspěšný průběh sexuální interakce je zajištěn rea­lizací jednotlivých sbližovacích fází v cho­vání obou partnerů. Tato realizace je podmíněna vzájemnou synchronizací chování obou.

Při výběru stabilního partnera se muži a ženy liší především v tom, jaký význam přikládají faktoru věku. Zatímco pro muže je při výběru dlouhodobé partnerky věk ženy nejdůležitější charakteristikou (prefe­rují ženy mladší, fertilní, ale zatím bez­dětné), u ženského výběru nehraje věk po­tenciálního partnera takovou roli [2]. Tento rozdíl je způsoben podle evolučních psychologů především skutečností, že zatímco plodné období žen je omezeno na relativně krátkou dobu od dosažení tělesné dospělosti do klimakteria, u mužů se plodnost ani ve vyšším věku podstatně ne­snižuje (nejméně do 60 let). U lidí navíc vyšší věk může znamenat i vyšší postavení v sociální hierarchii, a z toho odvozený výhodnější přístup ke zdrojům.

Nejdůležitějšími se pro výběr dlouho­dobého partnera zdají kromě genetických a zdravotních charakteristik signály svěd­čící o jeho přístupu ke zdrojům [3]. Podle výzkumu v různých kulturách přikládaly ženy největší důležitost budoucímu nebo aktuálnímu finančnímu zajištění partnerů a jejich společenskému postavení či moci (a to přesto, že muži skórující vysoko v těchto parametrech jsou častěji něvěrní a častěji se i rozvádějí). Pro muže z této ženské sexuální strategie plyne, že když společenské postavení může zlepšit jeho přístup k potravě či k pohlavnímu styku, pak má pro něho smysl usilovat o po­sta­vení samotné, stejně jako má smysl získávat peníze, i když se jich nenajíte. I když vyššího postavení a majetku dosahují muži zpravidla až ve vyšším věku, mladí muži mohou také signalizovat svůj tzv. RHP, tedy Resource Holding Potential (potenciál přístupu ke zdrojům). Tento po­tenciál může zahrnovat různé indikátory, jakými jsou například rodinné zázemí, vzdělání, profese, inteligence a aspirace.

Vzhledem k tomu, že lidé patří k živo­čišným druhům s extrémně vysokou rodi­čov­skou investicí, musí navíc muži ženám, které se snaží získat pro dlouhodobé partnerství, signalizovat ne pouze to, že mají přístup k zdrojům, ale i ochotu se o ně podělit. Dokazují tím, že v budoucnu budou ochotni investovat čas, city, peníze a energii do partnerky a do jejích potomků.

Předstírání oddanosti a lásky k dětem obecně zvyšuje mužskou atraktivitu. Přiro­zený výběr proto zvýhodňuje muže, kteří do­vedou předstírat svou vytrvalou odda­nost. Ze stejného důvodu je rovněž výhodné, když muži projevují (předstírají) i lásku k dětem.

Vzhled muže je rozhodující při krátko­dobých vztazích. Pokud žena nehledá dlouhodobé partnerství, tedy muže, který bude v budoucnu investovat své zdroje do ní a do jejích potomků, je vzhled muže důležitějším faktorem výběru. V této souvislosti se pak stávají nejvýznamnějšími ty vzhledové charakteristiky muže, které souvisejí s testosteronovými ukazateli a s uka­zateli dobré imunity [4]. Mezi tyto indiká­tory patří především tělesná symetrie (která souvisí i s dobrou fertilitou a s nepřítomností genetických anomálií), muskulatura, WHR (waist-hip ratio, tedy poměr pasu a boků) kolem 0,9. Kromě těchto ukazatelů jsou testosteronově závislé i hustší a tmavší vousy, výška postavy, její "troj­úhel­níkový" tvar. Navíc je testosteron zjevně alespoň částečně dependentní na sociální dominanci.

V konečné fázi rozhoduje chování mužů. Ženy jsou u mužů citlivé i na krea­tivní vlastnosti, jako je tomu například u hudebníků, vědců či politických vůdců. Soutěživost mužů v boji o reprodukční přístup k ženám se může podle psychologů projevit v různých formách a pre­ference žen jsou naštěstí v této oblasti různé. Zatímco pro některé budou se­xuálně atraktivní skutečně pouze kultu­risté, jiné preferují například romantické básníky.

DESET NEVERBÁLNÍCH KOMUNIKAČNÍCH KROKŮ K DŮVĚRNOSTI

Studijní práce identifikovaly deset stupňů vedoucích od prvních pokusů o sblížení až k pohlavnímu spojení:

1. prohlížení těla
2. sledování očí
3. ruka se dotýká ruky
4. ruka se dotýká ramene
5. paže objímá pas
6. ústa se dotýkají úst
7. ruka hladí hlavu
8. ruka laská tělo
9. ústa laskají tělo
10. ruka hladí genitál

Ženy mají širší repertoár vábících ne­ver­bálních milostných signálů než muži [5]. Mezi nejčastější neverbální signály vábení žen, které jsou považovány za nejpřitažlivější, můžeme zařadit například:

• vlající vlasy – prudké otočení hlavou na jednu stranu přehodí vlasy přes rameno, nebo je odhodí do obličeje
• pootevřené rty – kosmetika nebo sliny po­užité pro navlhčení rtů zvyšují inten­zitu výzvy
• pohled po očku – pohlédnout na muže částečně přivřenými víčky, odvrátit po­hled sklopením očí v okamžiku, kdy si muž pohledu povšiml a opětovné vrácení se pohledem
• hra s předmětem válcového tvaru např. tužkou, cigaretou apod. je muži v kontextu dešifrována jako zájem
• odhalení zápěstí – pomalé odhalení zá­pěstí a vystavení dlaně pohledu muže např. při čechrání vlasů apod.
• úprava vlasů s následným pohozením hlavou zdůrazní ňadra a podpaží s vy­soce erotickým významem
• rozevřené nohy stojící či sedící ženy jsou často dešifrovány jako sexuální výzva
• opakované přehazování nohy přes nohu je též signálem přitažlivosti

Mezi mužské neverbální signály, které ženy hodnotí jako přitažlivé, patří všeobecně sebevědomé vystupování a gesta pro­zra­zující sebejistotu. Za sexuálně přitažlivá bývají někdy považována gesta jemně upozorňující na oblast genitálů např. kovboj­ský postoj, kdy jsou jeden nebo oba palce zaháknuté za opasek s prsty směřujícími dolů tak, že rámují slabiny. Dále např. lehké hlazení vnější plochy stehen či široký posed na židli apod. 

PhDr. Dr.Phil. Laura Janáčková, CSc.

Oddělení somatopsychiky VFN

Na Bojišti 1

128 00 Praha 2

janackova.laura@vfn.cz