#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

SOUČASNÉ POŽADAVKY EDITORŮ NA ODBORNÝ TEXT V REHABILITACI


Authors: T. Osladil 1;  V. Tošnerová 1,2
Authors‘ workplace: Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové přednostka doc. MUDr. V. Tošnerová, CSc. 1;  Lékařská fakulta UK v Hradci Králové děkan prof. MUDr. V. Palička, CSc., dr. h. c. 2
Published in: Rehabil. fyz. Lék., 17, 2010, No. 1, pp. 35-37.
Category: Comprehensive Reports

Overview

Nároky editorů na kvalitu odborného textu jsou stále vyšší. Důvodem je vysoká konkurence jak mezi odbornými periodiky, tak i mezi autory. Podle sdělení editorů při panelové diskusi na 5. světovém kongresu Mezinárodní společnosti fyzikální a rehabilitační medicíny (ISPRM) v červnu 2009 v Istanbulu, je autorům vraceno kolem 85 % článků zaslaných k posouzení do redakce. V nepřijatých textech se většinou vyskytují podobné chyby. Tento příspěvek shrnuje základní požadavky editorů na odborný článek v rehabilitaci a popisuje nejčastější chyby, kvůli kterým rukopisy nejsou přijaté ke zveřejnění. Dedikace: Výzkumný záměr MZO 00179906.

Klíčová slova:
rehabilitace, publikace, fyzioterapie, odborný článek, studie

ÚVOD

Praxe založená na důkazech je v posledních dvaceti letech jedním z hlavních témat v medicíně, včetně oboru rehabilitační a fyzikální medicíny. Široce diskutované jsou postupy při získávání těchto důkazů, tedy především při provádění a publikování vědeckých studií. Tomuto tématu se věnoval diskusní panel s editory nejvýznamnějších časopisů z oblasti rehabilitace na 5. světovém kongresu ISPRM (Mezinárodní společnosti fyzikální a rehabilitační medicíny), který proběhl v červnu 2009 v Istanbulu. Rehabilitace a fyzikální medicína potřebuje stejně jako další lékařské obory silné vědecké zázemí. Výsledky výzkumu se i v rehabilitaci posuzují stejně jako v jiných oborech především podle publikovaných textů v odborných časopisech buď recenzovanyých, nebo s impakt faktorem. Pro přijetí článku k publikaci je potřeba splnit řadu podmínek týkajících se především metodiky výzkumu a zpracování dat.

Nároky editorů na odborný text jsou stále vyšší. Důvodem je jednak vysoká konkurence mezi odbornými periodiky – kvalitní texty jsou zárukou citovanosti a zvyšování impakt faktoru – a potom vysoká konkurence mezi autory, kteří jsou dnešním systémem hodnocení vědecké činnosti nuceni publikovat a vytváří se tak velký přetlak textů. Podle sdělení editorů je vráceno zpět autorům kolem 85 % textů zaslaných k posouzení do redakce (3). V nepřijatých textech se většinou vyskytují podobné chyby. Ty nejpodstatnější jsou popisovány v tomto článku.

Co je možné publikovat

Základním odborným textem je původní článek (Original Article). Variantou původního článku je technická zpráva (Technical Report) zabývající se metodikou, nebo krátké sdělení (Short Communication), což jsou studie nesplňující kritéria původního článku. Jedná se nejčastěji o předběžné experimenty omezené velikostí vzorku, nebo dobou trvání, nebo články popisující nové hypotézy. Ostatní texty v odborném tisku píší autoři, kteří jsou k tomu editorem vyzváni. Může jít o úvodníky (Editorials), komentáře (Commentaries) zabývající se konkrétními články v širším kontextu, diskuse (Debates) mezi odborníky s různými názory na danou problematiku nebo recenze či přehledové články (Review Articles) komplexně analyzující nějaké konkrétní téma. Zveřejněny mohou být rovněž dopisy redakci (Letters to the Editor) na základě výběru editora, s výhradou úpravy textu. Jako žhavé téma (Hot Topic) je uveden editorem vybraný článek, který řeší problém velkého vědeckého významu. Texty k publikaci se mohou v jednotlivých časopisech lišit (1). 

Požadavky na odborný text

Odborný text je posuzován ve čtyřech hlavních oblastech. Jako první se posuzuje téma studie, respektive výzkumná otázka. Poté se hodnotí design studie. Následuje posouzení celkové prezentace studie a nálezů a následně interpretace nálezů.

Téma

Zajímavé téma je klíčovým požadavkem pro přijetí textu k publikaci. Každý recenzent při posuzování textu v databázích vyhledá, co bylo k danému tématu již publikováno. Nejčastějším důvodem pro odmítnutí publikace je zjištění, že text nepřináší nic nového, jedná se jen o jinak popsané, ale již známé a publikované skutečnosti. Druhou nejčastější výhradou je, že výzkumná otázka je zanedbatelná, téma je okrajové, má malý klinický význam a může zajímat jen velmi omezený okruh čtenářů (4). Často jsou totiž autoři silně ovlivněni místem svého působení a důležitost své výzkumné otázky předem neposuzují v širším kontextu, například očima amerického čtenáře.

Design

Výzkumné otázce by měl odpovídat design a protokol studie. Správně zvolený design má zajistit především vědeckou správnost výsledků a reprodukovatelnost studie. Nejčastější chybou u odmítnutých studií je špatně zvolený experimentální design, nebo neurčitý či nedostatečný popis metod. Další výhrady se týkají špatně zvolených metod, především proto, že nemají dostatečnou přesnost. Řada studií opomíjí spolupůsobící faktory, které mohou mít vliv na výsledek, nemají žádnou či mají nesprávnou kontrolu, chybí jim hypotéza. Závažnou výhradou je rovněž malá velikost vzorku. Někteří recenzenti vyžadují, aby součástí studie byla i analýza síly testu, která stanoví, jak velký vzorek je potřeba, aby výsledky byly průkazné. Důvodem nepřijetí textu je často také nevhodně použitá statistika nebo nevhodně vybrané statistické metody (tab. 1).

Table 1. 10 nejčastějších důvodů pro odmítnutí rukopisu (5).
10 nejčastějších důvodů pro odmítnutí rukopisu (5).

Celková prezentace

Nejčastější publikací jsou původní články, které mají kvůli přehlednosti svoji strukturu. Průvodní dopis zahrnuje prohlášení, že článek je originálním dílem autorů, dosud nebyl nikde zveřejněn písemně ani ústně a během posuzování textu nebude nabídnut jinému vydavateli. Titulní strana obsahuje kromě názvu  článku jména, adresy, telefonické a e-mailové kontakty všech autorů a vymezení podílu autorů na studii. Následuje stručný strukturovaný abstrakt. Úvod by měl krátce vyzdvihnout význam studie a hlavně zodpovědět na otázku, proč vlastně autoři studii uskutečnili. Materiály (nebo pacienti) a metody by měly být velmi podrobně rozepsány. Autorům studií z oboru rehabilitace je vytýkáno, že např. cvičební postupy nejsou detailně popsány, včetně cvičebních poloh, doby cvičení, počtu opakování jednotlivých cviků, přestávky na odpočinek nebo specifikace supervizora. Následují stručné nekomentované výsledky, včetně tabulekgrafů, diskuse zahrnující nejnovější přehled literatury, poděkováníliteratura sestavená podle požadavků redakce.

Ačkoliv jsou požadavky na strukturu odborného článku součástí pokynů pro autory, nejčastější kritika editorů, týkající celkové prezentace, směřuje právě ke špatné organizaci textu. Nepřijímány jsou texty, které vykazují stylistické a jazykové chyby – špatnou gramatikou, syntax nebo pravopis – což se týká většinou autorů, kteří mají jiný mateřský jazyk, než v němž je text publikován. Horší znalost jazyka vede často k nejasnému vyjádření a k používání nevhodných výrazů. (2). Výhodou pro autory proto je spolupráce s rodilým mluvčím, nejlépe odborníkem na danou problematiku, který provede jazykovou korekturu. Dále jsou vráceny texty příliš dlouhé, upovídané a nadměrně sebepropagační, častou chybou je také špatně napsaný abstrakt.

Interpretace nálezů

Úsilí věnované přípravě a provádění studie vrcholí při interpretaci zjištěných nálezů v diskusi a závěrech článku. Zde se projeví nadání autorů nejen v oblasti syntézy a dedukce, ale i ve schopnosti formulace. Závěry musejí být dostatečně zajímavé, ale zároveň naprosto korektní. Recenzenti vracejí rukopisy zejména v případech, kdy závěry nejsou podpořeny v předchozím textu a kdy jsou v rozporu nebo v nepoměru k výsledkům, nebo když jsou zjištění přehnaně vyhodnocena jako důležitá. Samotné výsledky mohou být rozporuplné a v diskusi tento rozpor může být opomenut, nebo nedostatečně vysvětlen. Častá výhrada se týká faktu, že dosažené výsledky nejsou podloženy použitým designem studie. Autorům je rovněž vytýkáno, že nekriticky přijímají statistické výsledky a opomíjejí alternativní hypotézy. Samostatným důvodem pro nepřijetí rukopisu je také nedostatečně zpracovaná diskuse (5).

Další požadavky

Běžným požadavkem je dnes elektronická registrace autorů a zasílání textů, tabulek a grafů přes internet. Formát dat je vždy uveden v pokynech autorům a je potřeba jej přesně dodržet. Součástí článku by mělo být prohlášení autorů o konfliktu zájmů a vyjádření ohledně finančního krytí nákladů studie. Autoři se souhlasem s uveřejněním své studie se rovněž částečně nebo úplně vzdávají svých autorských práv k textu, obrázkům či grafům, záleží na podmínkách vydavatele. Také lze stanovit, zda se práva váží jen k tištěné nebo zároveň také k internetové publikaci. Nezbytnou součástí každé studie je v dnešní době text deklarující dodržení všech příslušných etických norem při studii, souhlas etické komise a souhlas dobrovolníka s účastí na studii (tzv. informovaný souhlas). 

ZÁVĚR

Přísné požadavky editorů na odborný text kladou vysoké nároky na autory studií. Je to sice jednoznačným přínosem pro čtenáře, nastavená pravidla však zvýhodňují velké vědecké týmy z velkých zemí, v jejichž možnostech je provádění studií s velkými skupinami dobrovolníků. Protože je však vědecká aktivita i v České republice posuzována především podle publikací a texty uveřejňované v impaktovaných časopisech jsou hodnoceny výrazně lépe než v recenzovaných (přitom v ČR impaktovaný časopis v oboru rehabilitace a fyzikální medicíny nevychází), nezbývá než se do zahraničních periodik snažit vstupovat především se zajímavými tématy nebo ve spolupráci se zahraničními partnery.

Výzkumný záměr MZO 00179906.

Mgr. Tomáš Osladil

Rehabilitační klinika FN

Sokolská 581

500 05  Hradec Králové


Sources

1. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation Instructions for authors. Http://www.archives-pmr.org/authorinfo. Dec. 2009.

2. BORDAGE, G.: Reasons reviewers reject and accept manuscripts: the strengths and weaknesses in medical education reports. Acad. Med., 76, 2001, 9, s. 889-896.

3. Diskusní panel s editory na 5. světovém kongresu Mezinárodní společnosti fyzikální a rehabilitační medicíny (ISPRM). Istanbul, červen 2009.

4. McCONNELL, CH.: Getting your ideas into print. The Health Care Manager, 23, 2004, 4, s. 355-367.

5. PIERSON, D.: The top 10 reasons why manuscropts are not accepted for publication. Resp. Care, 49, 2004, 10, s. 1246-1252.

Labels
Physiotherapist, university degree Rehabilitation Sports medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#