Využití fytoestrogenů v gynekologii
Authors:
Iva Bělehradová; Zuzana Hodická
Authors‘ workplace:
Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
Published in:
Prakt Gyn 2012; 16(1): 13-15
Category:
Gynecology and Obstetrics
Overview
Fytoestrogeny jsou látky obsažené v rostlinách, svým chemickým složením se blíží molekule estrogenu, což jim umožňuje vazbu na estrogenové receptory obsažené v různých tkáních organizmu. V gynekologii můžeme fytoestrogenové preparáty používat zejména při zmírňování potíží žen v perimenopauze a v menopauze. Dále je můžeme využít jako možnou terapeutickou volbu u dívek s nutností úpravy menstruačního cyklu nebo na zmírnění projevů premenstruačního syndromu. Fytoestrogenové preparáty se nyní stále více uplatňují v kosmetickém průmyslu, kde se využívá jejich příznivých účinků na kůži, růst prsů, dále na zlepšení kvality vlasů a nehtů. Na trhu se stále objevují nové preparáty a probíhají studie objasňující konkrétní účinky fytoestrogenů.
Klíčová slova:
fytoestrogeny – klimakterium – osteoporóza – menstruační cyklus
Úvod
Fytoestrogeny (FE) jsou látky rostlinného původu, které se chemickou strukturou podobají steroidním hormonům a v těle se navazují na estrogenní receptory. FE se chovají podobně jako tzv. selektivní estrogenní modulátory (SERM) [1]. Afinita FE k estrogenním receptorům je oproti endogenním estrogenům nižší, ovšem je tkáňově specifická. Právě díky této vlastnosti jsou FE mnohdy užívány jako alternativa k hormonální substituční terapii estrogeny. Zájem o klinická zkoumání těchto vlastností fytoestrogenů vzbudily poznatky, které ukazují, že ženy žijící v asijských zemích trpí klimakterickým obtížemi oproti ženám v Evropě či Severní Americe méně. Tyto rozdíly se zdůvodňují skladbou stravy – asijská strava je vysoce bohatá na FE. FE mohou dále ovlivňovat vznik rakoviny, osteoporózu, kardiovaskulární systém, hladinu cholesterolu v krvi, zkoumá se vliv na plodnost žen a vliv dlouhodobého užívání při obtížích spojených s menopauzou [1]. V rostlinách FE také vykazují vlastnosti antioxidační, antiparazitární, antivirové a fungistatické [2].
FE lze rozdělit do 4 skupin:
- izoflavonoidy (genistein, dadzein, equol)
- kumestany (kumestrol)
- ligniny (enterolakton)
- stilbeny (stilben, resveratrol)
S endogenními estrogeny mají společné fenolové jádro. V rostlinách jsou obsaženy jako konjugované glykozidy, ve fermentované potravě jsou ve formě aglykolů. Stejně jako přirozené estrogeny se vstřebávají do organizmu ve střevě, podléhají enterohepatálnímu oběhu a konjugují se s kyselinou glukuronovou a sírovou. Z těla jsou vylučovány v konjugované formě do moči a žluči [3].
Zdroje fytoestrogenů
Nejvíce zastoupenou skupinou fytoestrogenů jsou izoflavony, které jsou nejvíce obsaženy v luštěninách (např. hrách, čočka, fazole), v sóji, bobech, vojtěšce a jeteli. Kumestany mají silnější estrogenní účinky a jsou obsaženy v mladých luštěninách a červeném jeteli. Dále je bohatým zdrojem FE rýže, mrkev, různá semena, brokolice, žampiony, česnek, káva, čaj [3].
Účinek na estrogenní receptory
FE se v jádře cílových buněk váží na estrogenní receptor a regulují zde expresi genů. Estrogenní receptor existuje ve dvou izoformách (alfa a beta). V tkáních organizmu je zastoupení těchto izoforem různé. Afinita FE je asi 5krát vyšší k beta-estrogenním receptorům [2]. Tento typ receptorů je především zastoupen v kostní tkáni, plicích, prostatě, močovém měchýři, kůži a mozku. Proto mohou FE spolu s estrogeny ovlivňovat metabolizmus kůže, kostní tkáně či změny nálady, deprese, spánek nebo jiné příznaky z nedostatku estrogenů. FE působí jako agonisté estrogenů, ovšem ve vysokých dávkách mohou mít účinky antagonistické a při deficitu estrogenů působí jako slabé estrogeny. Tkáně s alfa-estrogenními receptory, tedy mléčná žláza a děloha, FE téměř ovlivňovány nejsou [1].
FE a ovlivnění perimenopauzálních a postmenopauzálních obtíží
Menopauza je trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární funkce ovarií [4]. V tomto období tedy klesá produkce ovariálních hormonů a objevují se známky deficitu estrogenů. Období klimakteria většinou nastupuje u ženy mezi 45. a 55. rokem věku. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu průměrnému věku dožití, který se pohybuje okolo 83 let, prožije mnoho žen až třetinu svého života v období peri- a postmenopauzy [1,2]. Toto období je provázeno vazomotorickými a psychickými obtížemi, hrozící osteopenií až osteoporózou, zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění až zhoršením kognitivních schopností. Menopauzální symptomy jsou poměrně dobře ovlivnitelné pomocí hormonální substituční terapie samotnými estrogeny, eventuálně ve spojení s gestageny. Právě zmiňovaný rozdíl ve výskytu menopauzálních symptomů v asijské populaci, která má stravu s vysokým podílem FE díky bohatému zastoupení sóji, vedl k rozšíření nabídky fytoestrogenových přípravků na trhu. Přestože výsledky různých studií prokazatelně nepotvrzují účinky FE, jsou tyto přípravky alternativní možností pro ženy, které hormonální substituční terapii užívat nechtějí nebo nemohou. S tím souvisí kontraindikace podání estrogenní substituční terapie: tromboembolická nemoc, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, diabetes mellitus se závažnými orgánovými komplikacemi, dekompenzovaná hypertenze, aktivní jaterní onemocnění, prokázaná cholelitiáza, karcinom prsu, nepravidelné krvácení z dělohy z neznámé příčiny[2].
Metabolizmus kostní tkáně
V období postmenopauzy převládá v kostním metabolizmu osteoresorpce nad osteosyntézou a snižuje se využitelnost vápníku. Dochází tedy k postupné demineralizaci kosti a vzniká osteopenie a postmenopauzální osteoporóza. Osteoporózou v ČR trpí každá třetí žena starší 55 let [2]. FE na kostní metabolizmus působí příznivě nejen svojí estrogenní účinností, ale i zvýšením přístupnosti vitaminu D, stimulací příjmu vápníku a zvýšením proliferace a diferenciace osteoblastů.
Kardiovaskulární choroby
Dlouhodobý nedostatek estrogenů je spojen s vyšším rizikem aterosklerózy a nárůstem kardiovaskulárních chorob, především ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Izoflavonoidy příznivě ovlivňují některá rizika spojená s těmito onemocněními. Mají schopnost snižovat celkovou hladinu cholesterolu v krvi. Pozitivně upravují poměr LDL- a HDL-cholesterolu a také pomáhají snižovat hladinu triacylglycerolů v krevní plazmě [3]. S úpravou těchto parametrů souvisí zvýšení průchodnosti a pružnosti cév a následkem toho omezený výskyt kardiovaskulárních chorob.
Obezita a diabetes mellitus
Některé studie prokazují, že izoflavonoidy mohou působit inhibičně na zmnožení tukové tkáně. Jejich zvýšený příjem umocňuje příznivý účinek cvičení na tělesnou hmotnost a BMI. Pokusy na zvířatech naznačují antidiabetický účinek FE [1].
FE a karcinom prsu
Epidemiologické průzkumy ukazují protektivní vliv složení stravy na incidenci a progresi hormonálně dependentních nádorů (prsou, endometria, prostaty) [1]. Nižší výskyt těchto nádorů v asijské populaci podtrhuje význam poměru izoflavonoidů obsažených ve stravě pro onkogenezi. Pří podávání FE byly sledovány účinky na hormonálně dependentní tkáně a užívání nevedlo u sledovaných žen k mastodynii a ani nebyl prokázán vyšší výskyt neoplazií [2]. Dále nebylo u žen v menopauze pozorováno nepravidelné krvácení či změny na děložní sliznici v průběhu i dlouhodobého podávání izoflavonoidů [2].
Ovlivnění kognitivních funkcí
Estrogeny jsou považovány za jeden z protektivních faktorů demence. FE mají vliv na zlepšení některých kognitivních funkcí, např. učení, krátkodobé paměti a pozornosti [2]. Ovlivňují aktivaci senzomotorických funkcí. Při dlouhodobém užívání se předpokládá prevence vzniku Alzheimerovy choroby, případně oddálení manifestace klimakterických příznaků, mezi něž patří změny nálady, anxieta, únavnost, ztráta libida.
FE a kůže
Estrogeny zlepšují přísun tuků do kůže, zabraňují jejímu vysychání, zvyšují tvorbu kolagenních a elastických vláken. S jejich poklesem dochází v klimakteriu k vysychání a zblednutí kůže, ztenčuje se kožní vrstva, a tím dochází k vyššímu dráždění nervových zakončení v kůži a její větší citlivosti. Mohou se objevovat pigmentové skvrny, rozšiřují se cévy a vznikají křečové žíly. Izoflavony zlepšují prokrvení a nárůst tloušťky kůže, dále pozitivně ovlivňují hydrataci pokožky tvorbou hyaluronové kyseliny a zvyšují tvorbu elastických a kolagenních vláken [2]. V důsledku toho zlepšují tonus pleti, zlepšují pevnost nehtů a vlasů. Na trhu se objevují preparáty s velmi vysokou koncentrací fytoestrogenů, které se vyznačují také působením na růst prsů, čehož se využívá zejména v kosmetickém průmyslu. Jedná se zejména o přípravek Full Potential Bust Créme, který obsahuje fytoestrogeny z výtažku z kořene byliny Pueraria mirifica.
Závěr
Izoflavonoidy jednoznačně vykazují steroidní hormonální aktivitu a zároveň účinkují preventivně na vznik nádorového bujení inhibicí neovaskularizace a proliferace nádorových buněk a účinně modifikují rizika vzniku karcinomu [1,2]. Koncentráty sójových izoflavonoidů jsou užívány v terapii hyperlipidemií, hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, při premenstruačním syndromu a klimakterických symptomech, v prevenci osteoporózy, kardiovaskulárních chorob a vzniku karcinomů prsu, endometria, prostaty, štítné žlázy, ke snížení sekrece proteinů močí, snížení bolesti svalů po fyzické námaze a pro zlepšení paměti. U národů tradičně konzumujících stravu bohatou na FE epidemiologické studie prokázaly významné snížení estrogen-dependentních nádorů, osteoporózy i kardiovaskulárních chorob. Tyto poznatky o působení FE jsou příslibem dalšího využití těchto preparátů v humánní medicíně a zároveň přinášejí velké množství otázek, které by měly vést k dalšímu zkoumání účinku FE.
FE zůstávají alternativní terapií ke klasické medikamentózní léčbě. V této souvislosti nelze zapomínat na aktivní přístup k terapii od samotných pacientek, snahu o úpravu životosprávy, změnu životního stylu, více pohybu a odstraňování rizikových faktorů, jako je například kouření. Na trhu se nyní objevuje množství preparátů obsahujících FE, které se využívají nejen ke zmírnění a zlepšení potíží žen v období menopauzy nebo na úpravu menstruačního cyklu, ale stále více tyto preparáty pronikají do oblasti kosmetické, kde se využívá jejich pozitivního účinku na kůži, vlasy a nehty.
Doručeno do redakce: 2. 5. 2012
Přijato po recenzi: 10. 5. 2012
MUDr. Iva Bělehradová
e-mail: ivabelehradova@seznam.cz
Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
www.fnbrno.cz
Sources
1. Stárka L. Fytoestrogenní přípravky v peri- a postmenopauze. Interní Med 2011; 13(7–8): 300–304.
2. Vrzáňová M, Heresová J. Fytoestrogeny. Interní medicína pro praktické lékaře 2004; 1: 19–20.
3. Minářová J. Fytoestrogeny – metabolismus a potencionální vliv na zdraví člověka. Brno: Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta 2006–2007: 7–27.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Practical Gynecology
2012 Issue 1
Most read in this issue
- Mechanizmus implantace embrya
- Paravaginální hematom: kazuistika
- Podání transfer-faktoru (IMUNOR) u žen s chronickým vulvovaginálním diskomfortem: výsledky klinické studie
- Menstruační migréna (migréna bez aury): diagnostika a možnosti hormonální léčby