Stupeň závislosti z různých aspektů – věková struktura, finanční výdaje, počty posuzovaných

Overview

Sdělení se zabývá problematikou posuzování stupně závislosti z různého pohledu. V úvodu je definován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, je popsán legislativní rámec posuzování stupně závislosti se zohledněním dvou věkových kategorií do 18 let a nad 18 let s užitím odlišných posudkových kritérií. V další části je řešeno věkové složení žadatelů a posouzených, sdělení obsahuje i srovnání počtu příjemců dávek v přehledných tabulkách, nelze opomenout i významný finanční dopad vyplácených dávek, tímto aspektem se článek rovněž zabývá. V závěru autorka upozorňuje na nezbytnost této dávky a současně na potřebu důsledné kontroly využití příspěvku a kontrolu prováděné péče.

Klíčová slova:

stupeň závislosti – příspěvek na péči – ekonomický dopad – demografické rozložení – legislativa – posudková kritéria

ÚVOD

Posuzování stupně závislosti (dále SZ) je v kompetenci posudkového lékaře Lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení. Od stanoveného stupně závislosti se odvíjí výše přiznané finanční dávky, příspěvek na péči (dále PnP), poskytovaný posuzované osobě. Posuzující lékař musí vycházet z podkladů, které dostatečně objektivizují zdravotní stav žadatele, jeho sociální situaci, schopnost zvládat či nezvládat úkony z oblasti sebepéče, které jsou zahrnuty v základních životních potřebách. Lékař hodnotí funkční dopad dlouhodobého onemocnění, které může posuzovanou osobu omezit ve schopnostech zvládat péči o sebe sama, ve schopnostech provádět jednotlivé úkony obsažené v základních životních potřebách v přijatelném standardu, nebo omezení schopnosti zhodnotit potřebu některých úkonů nebo zkontrolovat kvalitu jejich provedení. K tomu slouží lékaři posudková kritéria, obsažená v platné legislativě, informace ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu žadatele, výsledek sociálního šetření, případně osobní přešetření posuzované osoby. Posudkový lékař také vychází z vlastních zkušeností a praxe. Příspěvek na péči se přiznává ve čtyřech stupních podle stanoveného stupně závislosti dle tíže postižení a z toho vyplývající nutnosti poskytování péče druhou osobou.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC

Posuzování SZ a následná výplata PnP jsou vymezeny zákonem č. 108/2006, Sb., v platném znění. Základní podmínkou možného přiznání stupně závislosti je stanovení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále DNZS). Jedná se o první krok v posudkové rozvaze, při posouzení, zda se jedná či nejedná o DNZS, vychází posudkový lékař z legislativně vymezené definice zakotvené v ustanovení § 3 písm. c) výše jmenovaného zákona, následujícího zněni:

„DNZS je zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb“. Jak vyplývá z definice, musí být splněny dvě podmínky, a to dlouhodobost (i s případným předpokladem) a nepříznivost. Co se pod těmito pojmy rozumí? Podmínka dlouhodobosti je v zákoně zakotvena z důvodu účelnosti vynaložených dávek, které jsou určeny pro osoby s dlouhodobě, případně trvale omezenou možností zvládání základních životních potřeb, tedy osob s významně a dlouhodobě omezenou schopností péče o vlastní osobu a dalších schopností s tímto souvisejících. Příspěvek na péči není určen osobám, které tuto schopnost ztratily dočasně na krátkou dobu, např. vlivem akutního onemocnění. Je třeba zdůraznit, že dlouhodobostí se rozumí nejen stav trvající jeden rok a více, ale i situace, kdy je předpoklad, že aktuální zdravotní stav bude ve své tíži trvat rok i déle, a je tedy předpoklad ročního i déletrvajícího omezení schopností zvládání základních životních potřeb. Tím se dostáváme k druhé podmínce, a tou je nepříznivost, tedy nestačí, že onemocnění trvá nebo je předpoklad trvání jednoho roku a déle, ale ve své tíži funkčního dopadu na posuzovaného pacienta musí být tak závažné, tedy nepříznivé, že ho závažně omezuje v základních životních potřebách.

Pro posuzování zákon rozlišuje dvě věkové kategorie: do 18 let věku a nad 18 let věku, stejným způsobem je také stanovena legislativní podmínka přiznání PnP a stejně je i nastaveno posudkové hodnocení a metodika. Při hodnocení osob do 18 let vychází posudkový lékař z ustanovení § 10 zákona č. 108/2006, Sb., v platném znění, kdy při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby posuzuje současně mimořádnost péče. Tím se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku. Je nezbytné si uvědomit, že se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Porovnává se rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat dítěti se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravému dítěti téhož věku. Důvodem uvedeného postupu je zohlednění věku posuzovaného dítěte a jeho aktuální dokončená úroveň stupně psychomotorického vývoje. U osob nad 18 let je podle ustanovení § 9 odst. 5, zákona 108/2006, Sb., v platném znění, hodnocena potřeba pomoci či dohledu a jejich příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Není tedy možné uznat neschopnost zvládat základní životní potřebu jenom na základě toho, že posuzovaná osoba ji nevykonává z vlastní vůle, nebo proto, že ji nikdy nevykonávala, nebo proto, že ji vždy v rámci rodiny vykonával někdo jiný (např. vaření). Nezvládnutí základní životní potřeby z důvodu nezbytné dopomoci či dohledu je vždy vázáno na omezení funkčních schopností vyplývající z DNZS [5].

DEMOGRAFICKÝ RÁMEC

Česká společnost stárne. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2013 v České republice (ČR) v přepočtu na 1 000 osob 1 826 osob nad 65 let, z toho 752 mužů a 1074 žen, v roce 2016 jich bylo celkem 1 989, z toho 830 mužů a 1 159 žen [2]. Pokud bychom porovnávali absolutní počet obyvatel, tak k 31. 12. 2016 bylo v ČR celkem 10 578 820 obyvatel, z toho 5 200 687 mužů a 5 378 133 žen. Až do věkové kategorie 56 let převažují muži, od 57. roku věku je početní převaha žen, velmi zřetelnou se stává od věkové kategorie 59 let, a např. ve věkové kategorii 90 let bylo k 31. 12. 2016 4 159 mužů a 11 125 žen.

Naplní-li se předpoklady projekce, začne počet obyvatel ČR v blízké budoucnosti klesat. Přestože populace početně ztrácela již v letech 1995–2002, od roku 2003 opět roste. Ze současných 10,516 mil. (k 1. 1. 2013) se má počet obyvatel podle střední varianty zvýšit k 1. 1. 2018 na 10,536 mil. a podle vysoké varianty by měl vzrůst k 1. 1. 2027 až na 10,664 mil. Do poloviny století pak klesne na 9,087 až 10,457 mil. osob. Významně se změní věková struktura. V průběhu první poloviny 21. století se podle všech variant demografického vývoje zastoupení 65- a víceletých osob zhruba zdvojnásobí z dnešní jedné šestiny na jednu třetinu. Jejich počet by měl kulminovat na konci 50. let ve střední variantě na úrovni 3,2 mil. osob oproti současným 1,8 mil. Věková kategorie seniorů tak bude jedinou částí populace, která početně poroste. Významně totiž ubude osob ve věku 15–64 let i dětí do 15 let. Podle střední varianty vývoje by měl podíl obyvatel ve věku 15–64 let klesnout ze 68,4 % na 55,3 %, podíl dětí ze 14,8 % na 12,2 %. Průměrný věk obyvatel ČR se tak zvýší ze 41,3 let na 50,0 let. Index stáří poroste, vyvrcholí k 1. 1. 2063, kdy na sto dětí podle očekávání připadne 277 seniorů (dnes 113 seniorů). Stav, kdy seniorů bude 2,5krát více než dětí, by měl trvat celou druhou polovinu století [3].

EKONOMICKÉ DOPADY

Novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, od 1. 8. 2016 stanovuje níže uvedené částky:

Pro osoby do 18 let věku činí výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc:

• 3 300 Kč, jedná-li se o I. stupeň (lehká závislost);
• 6 600 Kč, jedná-li se o II. stupeň (středně těžká závislost);
• 9 900 Kč, jedná-li se o III. stupeň (těžká závislost);
• 13 200 Kč, jedná-li se o IV. stupeň (úplná závislost).
• Pro osoby starší 18 let věku činí výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc:
• 880 Kč, jedná-li se o I. stupeň (lehká závislost);
• 4 400 Kč, jedná-li se o II. stupeň (středně těžká závislost);
• 8 800 Kč, jedná-li se o III. stupeň (těžká závislost);
• 13 200 Kč, jedná-li se o IV. stupeň (úplná závislost) [5].

Jak ukazuje graf 1, je patrný každoroční nárůst výdajů na příspěvek na péči pro postižené a seniory. V roce 2007, kdy se dávka zavedla, činily 14,6 miliardy, v roce 2010 19,6 mld., v roce 2014 překročily výdaje přes 20 mld. korun, konkrétně 20,4 mld. korun, což činilo proti roku 2013 nárůst zhruba o 860 milionů. V roce 2015 byl zaznamenán další nárůst na cca 21,2 mld. korun a v roce 2016 již 23 mld. korun. Rok 2017 ještě není uveden ve statistických datech [4].

POČTY PŘÍJEMCŮ DÁVEK

Zvyšování výdajů souvisí také se zvyšováním počtu příjemců dávek. Na konci roku 2014 pobíralo příspěvek 331 000 lidí. Proti roku 2007 jich bylo o 75 000 víc. Při srovnání počtu příjemců podle věkových skupin, jak ukazuje tabulka 1, je jednoznačně nejpočetnější skupinou věková kategorie 65+, tento výsledek jistě nikoho nepřekvapí, uváděná čísla pouze statisticky dokládají teoretický předpoklad maximální potřeby péče pro osoby nad 65 let věku [1, 2].

Při srovnání počtu posouzených podle přiznaného stupně závislosti včetně neuznání žádného stupně závislosti z celkového počtu žádostí zjistíme, že struktura rozložení přiznaných stupňů závislosti se výrazněji nemění, poměrné zastoupení je srovnatelné pro uváděné roky 2015, 2016, 2017 (tab. 2).

Když porovnáme počet všech projednaných žádostí a počet žádostí, které byly hodnoceny kladně ve smyslu přiznání minimálně prvního stupně závislosti, zjistíme, že pro rok 2010 je zřetelný vyšší počet přiznaných dávek k celkovému počtu projednaných žádostí. Současně je také patrné, že absolutní počet všech žádostí za rok 2010 byl výrazně nižší než v následujících letech, přičemž absolutní počet přiznaných žádostí je srovnatelný s následujícími roky, z toho vyplývá, že nedošlo k zásadnímu poklesu absolutního počtu přiznaných dávek, ale celkovému navýšení počtu žádostí, z nichž některé nevedly k přiznání žádného stupně závislosti, a tudíž se změnil poměr kladně posouzených žádostí k celkovému počtu projednaných (tab. 3).

ZÁVĚR

Z výše uvedených údajů vyplývá následující: výdaje na příspěvek na péči mají vzrůstající tendenci, ale ta souvisí také s narůstajícím počtem příjemců této dávky. Smysl přiznávání příspěvku na péči spočívá zejména v tom, že je umožněno osobám s omezenou soběstačností a sníženou schopností zvládat péči o vlastní osobu zůstat v domácím prostředí a za vyplácený příspěvek si „nakoupit“ služby, které jim zajistí dopomoc či dohled při zvládání základních životních potřeb. Je ale také nezbytná následná kontrola účelnosti využívání příspěvku a zejména kontrola skutečné kvality a míry poskytované péče, která by měla korespondovat s vynaloženými financemi a měla by ve svém výsledku vést ke zlepšení kvality života osob s funkčním omezením v oblasti sebeobsluhy a péče o vlastní osobu.

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Radmila Pastorková

OSSZ Olomouc

tř. Kosmonautů 1151/6C

779 00 Olomouc

e-mail: radmila.pastorkova@cssz.cz