Frekvence a načasování jídel a změny v body mass indexu: analýza dat z Adventist Health Study-2

Overview

Cíl:
Cílem naší studie je zkoumat vztah mezi frekvencí a načasováním jídel a změnami v BMI ve studii Adventist Health Study-2 (AHS-2), která představuje relativně zdravou populaci v Severní Americe.

Metodika:
Byla provedena longitudinální analýza s použitím dat od 48 673 jedinců s průměrnou dobou sledování 7,43 ± 1,24 let. Jako nezávislé proměnné jsme použili počet jídel za den, délku nočního půstu, konzumaci snídaně a načasování největšího jídla za den (snídaně 5–11 hod, oběd 12–16 hod nebo večeře 17–23 hod). Primárním výstupem byla změna body mass indexu (BMI) za rok. Lineární regresní analýzy byly adjustovány na všechny důležité demografické faktory a faktory životního stylu.

Výsledky:
Konzumace 1 a 2 jídel denně byla spojena s poklesem BMI (-0,04; 95% CI -0,06 do -0,03 a -0,02; 95% CI -0,03 do -0,01 kg/m² za rok, v daném pořadí). Na druhou stranu, jezení 3 nebo více jídel denně bylo spojeno se zvýšením BMI s lineárním vztahem (p < 0,001). BMI těch, kteří vynechávali snídani, se zvýšil (0,029; 95% CI 0,021–0,037 kg/m² za rok; p = 0,002) ve srovnání s žádnou změnou BMI u těch, kteří snídani konzumovali (-0,0002; 95% CI -0,005 do + 0,004 kg/m² za rok). Ti, jejichž největší jídlo za den byla snídaně, neměli žádnou významnou změnu v BMI (-0,002 95% CI -0,008 do +0,004 kg/m² za rok). Naopak, největší večeře byla spojena s největším nárůstem BMI (0,034; 95% CI 0,029–0,040 kg/m² za rok).

Závěr:
Naše výsledky naznačují, že jíst méně často, konzumovat snídani a jíst největší jídlo v dopoledních hodinách mohou být účinná preventivní opatření proti přibírání na hmotnosti.

Klíčová slova:
body mass index (BMI) – frekvence a načasování jídel – regulace tělesné hmotnosti – snídaně

Úvod

Frekvence a načasování jídel jsou důležitými aspekty výživy, s významným dopadem na lidské zdraví. Nadměrný příjem energie zvyšuje riziko obezity a chronických onemocnění a je nejčastější příčinou invalidity a úmrtí v západních zemích [1]. Jíst častěji menší porce jídla se často doporučuje jako strategie pro snížení hmotnosti. Má se za to, že tento přístup vede ke snížení hladu, a tím ke snížení energetického příjmu a tělesné hmotnosti. Nicméně, široce rozšířený názor, že jíst častěji je lepší pro kontrolu váhy než jíst méně častá větší jídla, není tak dobře vědecky prokázán, jak se mnozí domnívají. Některé observační studie ukázaly, že lidé, kteří konzumují více svačin, měli menší pravděpodobnost, že budou obézní [2], ale jiné velké prospektivní studie ukázaly, že častá konzumace svačin může vést k váhovému přírůstku [3,4], zvýšení abdominálního a jaterního tuku [5] a zvýšenému riziku diabetu 2. typu [6,7] nejen kvůli vyššímu energetickému příjmu zvláště z přidaných jednoduchých cukrů [8], ale také díky zvýšeným jídelním stimulům [9], hladu a touze jíst [10].

Na druhou stranu, snížená frekvence jídel může zabránit rozvoji obezity a chronických onemocnění, a prodloužit život u laboratorních zvířat [11,12]. Myši v rámci časově omezeného krmení konzumovaly srovnatelné množství kalorií z potravy s vysokým obsahem tuku jako ty myši, které měly přístup k potravě ad libitum, ale přesto byly částečně proti rozvoji obezity a diabetu chráněny [13,14]. Intermitentní hladovění vede u myší k delšímu rozpětí života a pozitivně ovlivňuje glukózovou toleranci, inzulinovou senzitivitu a výskyt diabetu 2. typu [11,12,15–18].

K dispozici jsou v literatuře také důkazy o důležitosti načasování jídel v regulaci tělesné hmotnosti u lidí: některé studie naznačují, že jezení jídla později ve večerních hodinách může negativně ovlivnit úspěch redukční terapie [19,20]. Na druhou stranu bylo pozorováno, že pravidelná konzumace snídaně může mít protektivní účinky proti nabírání na hmotnosti [21,22], částečně proto, že vede ke snížení absolutního energetického příjmu během dne [23]. Na základě dat, která máme k dispozici, zahrnují americká nutriční doporučení z roku 2010 také specifické doporučení pro konzumaci snídaně [24].

V této studii se snažíme zkoumat vztah mezi frekvencí a načasováním jídel a změnami v body mass indexu (BMI) v rámci Adventist Health Study-2 (AHS-2), poměrně zdravé populace ve Spojených státech a Kanadě, pomocí longitudinální analýzy. Naše hypotéza byla, že zvýšená frekvence jídel, spolu s kratší dobou nočního půstu, budou pozitivně spojeny se zvýšením BMI, a podobně, že vynechávání snídaně a konzumace největšího jídla ve večerních hodinách budou pozitivně spojeny se zvýšením BMI.

Metody

Design studie a výběr jedinců

Byla provedena longitudinální analýza dat ze studie AHS-2. Nábor a metody výběru účastníků studie byly popsány dříve [25]. Krátce: dospělí členové (ve věku 30 a více let) Církve Adventistů sedmého dne v celých Spojených státech a Kanadě byli zařazováni a vyplnili na začátku 50stránkový dotazník, který zahrnoval anamnézu, stravovací návyky, fyzickou aktivitu a demografické informace. Každé 2 roky potom vyplňovali další dotazníky při hospitalizaci (Hospital History Form – HHF), v němž byly zaznamenány všechny hospitalizace, závažné zdravotní události a některé faktory životního stylu a demografické faktory.

Přibližně 27 % účastníků studie tvoří jedinci negroidní rasy a zbývající účastníci jsou převážně kavkazoidní/europoidní rasy. Studijní protokol byl schválen Etickou komisí Loma Linda University a všichni účastníci studie poskytli písemný souhlas s účastí ve studii.

Použili jsme následující vylučovací kritéria: věk ≤ 30 let, neplatné odpovědi nebo nevyplněné stránky či části dotazníku, chybějící hodnoty pro hlavní nezávislé proměnné, BMI mimo fyziologické rozmezí (< 14 kg/m² nebo > 60 kg/m²) na začátku a při 4. hospitalizaci HHF, změna BMI > 100 kg/m², méně než 4 hod spánku nebo více než 9 hod denně.

Dietní příjem

Dietní příjem byl hodnocen pomocí samostatně vyplněného frekvenčního dotazníku, který obsahoval také podrobný dotaz na frekvenci a načasování jídel. Validita údajů z frekvenčního dotazníku byla ověřena pomocí několika 24hodinových jídelníčků, které byly zjišťovány telefonicky [26]. Účastníci studie byli rovněž požádáni, aby uvedli přesné časy největšího a nejmenšího jídla, časy všech ostatních jídel a svačin konzumovaných za celý den.

Nezávislé proměnné

Počet všech jídel a svačin dohromady, délka nočního půstu (perioda mezi posledním a prvním jídlem požívaným další den), konzumace snídaně (ano/ne) a načasování největšího jídla (snídaně, oběd nebo večeře) byly použity jako naše nezávislé proměnné. Snídaně byla definována jako jídlo konzumované mezi 5. a 11. hodinou, oběd mezi 12. a 16. hodinou a večeře mezi 17. a 23. hodinou.

Primární výstup

Primárním výstupem byla změna BMI za rok. BMI byl spočítán z údajů hmotnosti a výšky uvedených v dotazníku na začátku léčby a v každém 2letém dotazníku.

Životní styl a sociodemografické faktory

Sociodemografické faktory a faktory životního stylu v dotazníku zahrnovaly věk, pohlaví, etnický původ, vzdělávání, kouření, konzumaci alkoholu, cvičení, sledování televize, délku spánku a dobu strávenou sedavým způsobem.

Statistická analýza

Všechna data byla vložena do databáze SAS/STAT a analyzována pomocí SAS 9.4 pro Windows (SAS Institute Inc., Cary, NC, USA). Lineární regresní analýzy byly adjustovány na věk, pohlaví, rasu, vzdělání, výchozí BMI, kouření cigaret, konzumaci alkoholu, hodiny sledování televize za den, celkový příjem energie a vlákniny, užívání statinů a antihypertenziv. 

Výsledky

Počáteční charakteristika studijní populace je uvedena v tab. 1. Analyzovali jsme data od 48 673 jedinců a průměrná doba sledování byla 7,43 (± 1,24) roku.

Jezení 1 nebo 2 jídel denně bylo spojeno s poklesem BMI (-0,04; 95% CI -0,06 do -0,03 a -0,02; 95% CI -0,03 do -0,01 kg/m² za rok, dle pořadí). Účastníci, kteří jedli 3 jídla denně, na sobě pozorovali mírný vzestup BMI (+0,01; 95% CI +0,007 do +0,02 kg/m² za rok). Pozorovali jsme lineární vztah mezi počtem jídel zkonzumovaných za den a změnami BMI: čím více jídel denně, tím větším nárůst BMI (p < 0,001; graf 1a).

Obdobně BMI lidí s dlouhým nočním půstem (18–24 hod) se snížil (-0,018; 95% CI -0,024 do -0,011 kg/m² za rok) v protikladu k těm, kteří měli krátkou dobu nočního půstu (7–11 hod), jejichž BMI se zvýšil (+0,032; 95% CI +0,027 do +0,037 kg/m² za rok; p < 0,001; graf 1b).

Vynechávání snídaně bylo spojeno se vzestupem BMI (+0,029; 95% CI +0,021 do +0,037 kg/m² za rok; p = 0,002), zatímco jezení snídaně bylo BMI neutrální (-0,0002; 95% CI -0,005 to +0,004 kg/m² za rok; graf 1c).

Ti, kteří konzumovali své největší jídlo za den k snídani (mezi 5.–11. hod), neměli žádnou významnou změnu BMI (-0,002; 95% CI -0,008 do +0,004 kg/m² za rok). Jezení největšího jídla za den v čase oběda (12–16 hod) bylo spojeno s mírným vzestupem BMI (+0,010; 95% CI +0,005 do +0,015 kg/m² za rok). Největší jídlo k večeři (17–23 hod) bylo spojeno s největším nárůstem BMI (+0,034; 95% CI +0,029 do +0,040 kg/m² za rok; p < 0,001; graf 1d).

Diskuse

Hlavní pozorování

Tato studie zkoumala vztah mezi frekvencí a načasováním jídel a změnami v BMI v rámci studie AHS-2 prostřednictvím longitudinální analýzy. V souladu s našimi hypotézami jsme ukázali, že konzumace 1 nebo 2 jídel denně byla spojena s poklesem BMI. Naopak, u účastníků konzumujících 3 nebo více jídel denně došlo k nárůstu BMI: čím více jídel a svačin denně, tím větší bylo zvýšení BMI. Obdobně BMI lidí s dlouhým nočním půstem (18–24 hod) se snížil, na rozdíl od zvýšení BMI u jedinců s krátkým nočním půstem (7–11 hod). Vynechávání snídaně bylo spojeno s nárůstem BMI ve srovnání s konzumací snídaně. Konzumace největšího jídla formou snídaně byla BMI neutrální, zatímco největší jídlo v době oběda bylo spojeno s mírným nárůstem BMI a konzumenti největší večeře zažili největší nárůst BMI.

Pozorování ve vztahu k ostatnímu výzkumu

Naše zjištění, že pro udržení BMI jíst méně často je lepší, je v souladu s předchozími velkými prospektivními studiemi prokazujícími, že časté jezení vede k přibývání na hmotnosti [3,4] hlavně díky zvýšené konzumaci nezdravých potravin [27] a větším obtížím kontrolovat energetickou rovnováhu [28]. Nicméně naše pozorování, že dokonce i konzumace 3 jídel denně (bez svačin) byla spojena s mírným zvýšením BMI, může být trochu překvapivé.

Jako první jsme pozorovali spojitost mezi dlouhým nočním půstem a snížením BMI u lidí. Toto zjištění podporuje myšlenku méně častých jídel a může být jedním z hlavních mechanizmů zodpovědných za jeho blahodárné účinky na BMI. Naše výsledky jsou v silném souladu se studiemi na zvířecích modelech, které prokázaly ochranný účinek intermitentního hladovění proti rozvoji obezity [11,12]. Naše studie tím pádem poskytuje jedinečný a podrobnější pohled na téma frekvence jídel.

Naše zjištění týkající se příznivého vlivu konzumace snídaně jsou v souladu s předchozími studiemi, které ukazují, že pravidelná snídaně má protektivní účinky proti přibývání na hmotnosti [21,22]. Naopak bylo prokázáno, že lidé, kteří vynechávají snídani, mají vyšší BMI a zvýšené riziko obezity a chronických chorob spojených s obezitou [22,29,30].

Naše studie jako první ukazuje data načasování největšího jídla za den. Několik studií naznačuje, že konzumace velkého jídla v dopoledních hodinách může být účinnou strategií hubnutí [31,32].

Potenciální mechanizmy

Ačkoliv přesné mechanizmy spojující frekvenci a načasování jídel a regulaci tělesné hmotnosti nejsou známy, svou roli pravděpodobně hrají hormony sytosti, jako je např. leptin a ghrelin [48]. Cirkadiánní změny v hladinách těchto hormonů může ovlivnit energetickou rovnováhu [49]. Navíc frekvence a načasování jídel může ovlivnit cirkadiánní systém [44]. Bylo prokázáno jak na experimentálních modelech, tak u lidí, že jak hladovění, tak postprandiální stav mění míru transkripce a cirkadiánní fázi periferních hodinových genů (clock genes), které mají vztah k metabolizmu a energetické rovnováze [33,34].

Experimentální data ukazují, že snížená frekvence jídel (a intermitentní hladovění) může zabránit rozvoji obezity z důvodu nižšího oxidačního poškození a vyšší odolnost vůči stresu [11,12], a zlepšené utilizace živin a výdeje energie [13,14].

Konzumace snídaně má vliv na chuť k jídlu a metabolizmus a ovlivňuje dlouhodobou energetickou bilanci, regulaci tělesné hmotnosti a metabolické riziko [30,35]. Dalším důležitým mechanizmem by mohlo být zvýšení termogeneze při fyzické aktivitě po konzumaci snídaně, které bylo popsáno dříve [36].

Naopak jídlo ve večerních hodinách vede ke snížení klidového výdeje energie, snížení oxidace sacharidů nalačno, ke snížení glukózové tolerance, k oploštění denního profilu kortizolu a snížení tepelného účinku potravin [37], což jsou všechno mechanizmy, které mohou přispívat k největšímu nárůstu BMI u těch, kteří v naší studii konzumovali největší jídlo ve formě večeře.

Přednosti a omezení

Tato studie má řadu předností: design dlouhodobé prospektivní studie s velkým počtem účastníků a vysoké míry jejich účasti při následných sledováních. Populace byla různorodá z hlediska věku, pohlaví, rasy, geografické polohy a socioekonomického statutu, což zvyšuje relevanci našich zjištění pro severoamerickou populaci. Použili jsme standardizovaný a validní dotazník ke zjišťování stravovacích návyků a rozsáhlé množství faktorů životního stylu.

Jedinečnost naší práce spočívá ve zjišťování načasování jídel, což nám umožnilo zhodnotit mimo jiné i vliv délky nočního půstu a načasování největšího jídla.

Potenciální slabé stránky zahrnují určitou úroveň hlášení bias při vyplňování dotazníků – jak u dietních faktorů, tak také u jiných údajů souvisejících s životním stylem. Stejně jako u všech observačních studií je třeba opatrnosti při vyvozování příčinných souvislostí z našich výsledků. I když byly provedeny příslušné adjustace na faktory, které by výsledky mohly zkreslit, stále existuje možnost určitého nekontrolovaného zkreslujícího faktoru. Proto je možné, že méně časté jídlo, konzumace snídaně a největšího jídla v dopoledních hodinách jsou jakýmsi vyjádřením pro celkové zlepšení výživy a životního stylu.

Závěr

Naše studie zkoumala vztah mezi frekvencí a načasováním jídel a změnami v BMI v rámci studie AHS-2 a jako první poskytuje data o načasování jídel. Prokázali jsme, že požívání 3 nebo více jídel denně bylo spojeno se zvýšením BMI s lineární závislostí. Naopak u těch, kteří konzumovali 1 nebo 2 jídla denně, došlo ke snížení BMI. BMI lidí s dlouhým nočním půstem se snížil, na rozdíl od zvýšení BMI u účastníků s krátkým nočním půstem. Vynechávání snídaně bylo spojeno s nárůstem BMI ve srovnání s konzumací snídaně. Ti, kteří jedli největší jídlo k snídani, neměli žádnou významnou změnu v BMI. Naopak, večeře jako největší jídlo dne byla spojena s největším nárůstem BMI.

Naše výsledky naznačují, že méně časté jídlo (a žádné svačiny), konzumace snídaně a jezení největšího jídla v dopoledních hodinách mohou být účinnými preventivními nástroji proti přibývání na hmotnosti. Nové preventivní a léčebné strategie by měly zahrnovat nejen obsah energie a živin, ale také frekvenci a načasování jídel. Je třeba dalších velkých a dlouhodobých studií, než bude možné dát jasná doporučení.

Vážený pane profesore,

při příležitosti Vašeho životního jubilea jsem speciálně pro Vás připravila analýzu dat od více než 48 000 osob z velké epidemiologické studie Adventist Health Study-2, s průměrnou dobou sledování více než 7 let. V tomto článku si kladu otázku, zda frekvence a načasování jídel má vliv na změny BMI účastníků studie. Výsledky jsem pro Vás připravila formou absolutních změn BMI za rok. Doufám, že se Vám článek bude líbit, a přeji Vám mnoho zdraví, úspěchů a spokojenosti do dalších let.

MUDr. Hana Kahleová, Ph.D. 

hana.kahleova@ikem.cz

Centrum diabetologie IKEM, Praha

www.ikem.cz

Doručeno do redakce 21. 7. 2016

Přijato po recenzi 19. 8. 2016