Význam vitaminu D – nové poznatky, které svědčí o jeho úloze v medicíně
Authors:
V. Zamrazil 1,2
Authors‘ workplace:
Endokrinologický ústav Praha, ředitelka RNDr. Běla Bendlová, CSc.
1; Subkatedra endokrinologie IPVZ Praha, vedoucí pracoviště prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.
2
Published in:
Vnitř Lék 2012; 58(5): 379-380
Category:
Appendix: Vitamin D
Připadl mi čestný úkol napsat několik úvodních poznámek do časopisu Vnitřní lékařství o významu vitaminu D ve zdraví i nemoci. K jednotlivým úlohám vitaminu D v různých oblastech medicíny se vyjadřují experti, kteří se problematice soustavně dlouhodobě věnují.
Z všeobecného hlediska jsou důležitá následující fakta související s vitaminem D:
- Jedná se o látku, která je po chemické stránce blízká steroidním hormonům, a nepřekvapuje proto, že se její účinky realizují na úrovni jaderných receptorů, které jsou příbuzné s receptory pro steroidní hormony, hormony štítné žlázy a další látky.
- Organizmus získává vitamin D dvěma způsoby:
- upravuje prekurzory získané potravou do funkčně aktivní formy. Z tohoto aspektu se vitamin D jeví jako skutečný vitamin získávaný z potravy;
- organizmus je schopen vitamin D vyrábět v kůži při jejím ozáření ultrafialovými paprsky. Z tohoto aspektu se látka jeví jako hormon a tuto koncepci podporuje i výše popsaná vazba na nukleární receptory.
Vyplývá z toho samozřejmě i praktický důsledek o možnostech získávání aktivního vitaminu D z potravy a významu tvorby v kůži. Obojí je spojeno s určitými klinickými problémy. Vitamin D je rozpustný v tuku, takže v potravě jsou jeho zdrojem potraviny s vysokým obsahem tuku, což není ideální z hlediska prevence kardiovaskulárních chorob.
Kontroverzní je i druhý způsob získávání vitaminu D v kůži. V současné době dochází k výraznému nárůstu výskytu kožních nádorů včetně melanomů. To se vysvětluje zvýšeným ozařováním kůže jednak změnami oblečení a popularitou opalování, jednak zvýšeným průnikem paprsků různého spektra na povrch Země při oslabování ozonové vrstvy. Na druhou stranu průnik ultrafialových paprsků na povrch Země výrazně ovlivňuje jednak zeměpisná šíře – s tím asi nic nenaděláme – jednak znečištění atmosféry. Bylo prokázáno, že průnik ultrafialových paprsků např. v Praze je prakticky nulový po většinu roku.
Zajištění dostatečného přívodu vitaminu D je tedy stále problematické. Přitom doporučený denní přívod vitaminu D neustále stoupá. V současné době se doporučuje 800–1 200 jednotek/den. Je pravděpodobné, že zajištění optimální saturace vitaminem D bude v budoucnosti stále více závislé na obohacování přirozených zdrojů potravy nebo přímo na podávání čistého vitaminu ve formě perorální nebo intramuskulární. Obavy z předávkování se v současné době nepovažují za odůvodněné, bezpečná denní dávka optimální hodnoty vysoce překračuje.
Jak vyplývá z dalších sdělení, význam nedostatku vitaminu D v klinické medicíně neustále roste a indikace optimální saturace neustále stoupá. Již dávno neplatí, že vitamin D je jen účinný lék rachitidy, které lze zabránit jeho podáváním v kojeneckém a dětském věku. Ukazuje se, že nedostatek vitaminu D nepříznivě ovlivňuje prakticky všechny chorobné děje v lidském organizmu. Hypovitaminóza D nepříznivě působí na vznik a průběh aterosklerózy a jejích komplikací, průběh řady maligních onemocnění lze příznivě ovlivnit (jejich seznam bude pravděpodobně dále narůstat) a v současné době stále přibývají doklady o nepříznivém vlivu nedostatku vitaminu D na imunitu. Je zajímavé, že dostatečné zásobení vitaminem D příznivě ovlivňuje imunitní systém prakticky při všech chorobách imunity, v poslední době se zaměřuje pozornost zejména na autoimunitní procesy. V současné době vzbuzuje obavy pandemie diabetu. Nedostatek vitaminu D jistě není příčinou tohoto děje, ale existují doklady o tom, že optimální zásobení vitaminem D příznivě působí na průběh diabetu i výskyt jeho komplikací. Vitamin D je nezbytný v léčbě osteoporózy, jeho nedostatek pravděpodobně působí nepříznivě na fertilitu, málo je dosud známo o působení na činnost CNS.
Při současně narůstajícím počtu nálezů, které svědčí o významu vitaminu D v klinické medicíně, je nezbytné věnovat tomuto vitaminu – hormonu zvýšenou pozornost. Zbývá řada otázek, o kterých víme, že je bude nutné v nejbližší době řešit, a jistě existuje řada problémů, které si dosud neuvědomujeme a které jsou pravděpodobně stejně významné jako ty, o kterých víme.
V budoucnosti bude nesporně nutné upřesnit optimální dávkování vitaminu D nejen obecně, ale i v různých populačních skupinách podle věku, pohlaví, rasy, průměrného slunečního ozáření regionu atd. a u různých chorob. Je to úkol komplikovaný. Plně však zapadá do současné snahy o racionální individuálně zaměřenou prevenci i léčbu závažných chorob (princip prediktivní, preventivní a personalizované medicíny).
Práce soustředěné v tomto čísle časopisu Vnitřní lékařství by měly přispět k lepší informovanosti lékařů i dalších zdravotnických pracovníků, která v budoucnosti přispěje ke zkvalitnění použití vitaminu D v klinické medicíně.
prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.
www.endo.cz
e-mail: vzamrazil@endo.cz
Doručeno do redakce: 30. 9. 2011
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicineArticle was published in
Internal Medicine
2012 Issue 5
Most read in this issue
- Metabolizmus vitaminu D
- Vitamin D a neurologická onemocnění
- Oční víčka se žlutými granulomy a kašel – periokulární xantogranulom dospělých spojený s astmatem. Popis případu a přehled klinických forem juvenilního xantogranulomu a terapie
- Skórovací systémy hodnotící prognózu komunitních pneumonií