Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2013

Overview

V roce 2013 bylo v České republice u 876 pracovníků hlášeno celkem 1042 profesionálních onemocnění, z toho bylo 983 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 23,6 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (299, tj. 28,7 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (172, tj. 16,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (278, tj. 28,3 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (127, tj. 12,9 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2013 také dominoval syndrom karpálního tunelu (42, tj. 71,2 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

V článku předkládáme čtenářům hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2013.

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ

V roce 2013 bylo u 876 pracovníků (545 mužů a 331 žen) diagnostikováno celkem 1042 profesionálních onemocnění, z toho bylo 983 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 23,6 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2013 (tab. 1).

U 139 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji (71 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Ve srovnání s rokem 2012 (1) klesl v roce 2013 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 57, tj. o 5,2 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla o jeden případ na 100 000 pojištěnců v civilním sektoru, což je nevýznamné.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2013 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 517, tj. 49,6 % případů (tab. 2). Nárůst o 32 případů proti roku 2012 byl zaznamenán u kožních nemocí z povolání (kapitola IV). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených onemocnění klesly, přičemž největší pokles (o 66 případů) byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory (kapitola II). V rámci kapitole VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) nebylo v roce 2013 diagnostikováno žádné profesionální onemocnění.

Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 299, tj. 28,7 % případů. Nárůst počtu případů proti roku 2012 byl zaznamenán v pěti krajích, největší v kraji Královéhradeckém (o 16 případů). V dalších krajích počet hlášených případů klesl. Největší pokles byl pozorován v kraji Plzeňském (o 20 případů). U jednoho pracovníka vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 14 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (tab. 2).

V roce 2013 nejčastěji vznikala profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05 až 09 – celkem 172, tj. 16,5 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 115 případů), odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ_NACE C25 – celkem 114 případů) a odvětví „výroba motorových vozidel“ (CZ_NACE C29 – celkem 113 případů). V dalších 41 odvětvích bylo profesionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–72 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (104 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (95 případů, z toho scabies 57krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 13krát, intoxikace zplodinami hoření 4krát, nemoci z přetěžování končetin 3krát (z toho syndrom karpálního tunelu jednou a impingement syndrom 2krát).

Při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků vznikala převážně onemocnění z vibrací a z přetěžování končetin (44 a 29 případů) a profesionální dermatózy (31 případů).

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (63 případů), alergická onemocnění plic (celkem 20 případů, z toho u 15 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů) a profesionální dermatózy (19 případů).

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2013 chemické látky způsobily sedm akutních intoxikací (4krát podráždění dýchacích cest a plic ze zplodin hoření, 2krát ze směsi chemických látek a jednou z výparů hydroxidu sodného), jednu chronickou intoxikaci (chronickou laryngitidu po 20leté expozici louhům) a jedno nádorové onemocnění. Jednalo se o nádor plic, který byl diagnostikován u 71leté laborantky, která pracovala v letech 1958–1998 s bischlormetyleterem.

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2013 celkem 461 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem sedm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1953–1982. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 45 let, nejdelší 60 let a medián byl 55 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 13 osob v různých profesích v deseti odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2013 celkem 151 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován u 18 osob celkem 26krát. Onemocněli zejména zámečníci (9krát) a brusiči-cídiči kovů (5krát). V dalších sedmi profesích byli postiženi jeden až dva pracovníci.

Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 108krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn u 79 osob celkem 102krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo u pěti osob celkem 6krát. Onemocněli zejména zámečníci (22krát), horníci (19krát), svářeči (10krát) a stavební dělníci (5krát), lesní dělníci a brusiči kovů (po čtyřech případech). V dalších 26 profesích byl postižen jeden až tři pracovníci.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u sedmi osob celkem 17krát. Artróza v oblasti prstů rukou a zápěstí byla diagnostikována 10krát, artróza loketního kloubu 6krát a rhizartróza v jednom případě. Nejčastěji byli postiženi zámečníci (6krát) a horníci (3krát).

Nemocí z přetěžování končetin (položky II. 9 až II. 11) bylo v roce 2013 hlášeno u 214 osob celkem 290 případů.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo v roce 2013 diagnostikováno u 70 osob celkem 95 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (21krát), dělníci dřevovýroby a zámečníci (po sedmi případech). V dalších 28 profesích onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna u 28 osob celkem 39krát, ve 26 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 13 případech ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána u 14 osob celkem 19krát, z toho rhizartróza 7krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 6krát, artróza loktů 3krát, artróza ramenního kloubu 2krát a artróza kyčelního kloubu vlevo u baletního repetitora jednou.

Skákavý prst byl diagnostikován 12krát, Morbus de Quervain 9krát, impingement syndrom a tendosynovitida flexorů a extenzorů předloktí (po sedmi případech) a jiné tendinitidy byly zaznamenány 2krát.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno v roce 2013 u 145 osob celkem 186 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 176krát. Léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna celkem 10krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (68krát), šičky (14krát), elektromechanici (11krát). V dalších 34 profesích onemocněl jeden až osm pracovníků.

Bursitida z tlaku v oblasti ramene (položka II. 11) se v roce 2013 vyskytla u šesti osob celkem 9krát. Onemocněli zedníci (šest případů), šičky (dva případy) a jeden slévač.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2013 bylo v rámci této kapitoly hlášeno u 213 osob celkem 216 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly v roce 2013 diagnostikovány u 127 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (82 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (104 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (11 případů). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až sedm pracovníků.

V roce 2013 bylo hlášeno u 16 osob onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2).

Azbestóza vznikla u pěti pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1958–1999.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u čtyř pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1957–2004.

Mezoteliom pohrudnice (3krát) nebo mezoteliom pobřišnice (jednou) vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1960–1984 (doba latence byla 40–53 let, medián byl 52,5 roku).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1968–1995. Zde byla doba latence 37, 38 a 44 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) byla diagnostikovaná u tří pracovníků, kteří byli exponováni svářečským dýmům v letech 1983–2013.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2013 hlášena u osmi osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud v letech 1951–1991. U rakoviny plic byla nejkratší doba latence 47 let, nejdelší 61 let, medián byl 58 let.

Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III. 7) byla v roce 2013 diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli exponování uvedené noxe v letech 1963–2012.

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u jednoho dělníka při výrobě motorových vozidel, který byl exponován výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu a etanolaminu. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 3krát. Onemocněla učitelka mateřské školy, technik a lesní dělník. U jednoho zootechnika a u jednoho hlídače objektu byla vyvolavatelem onemocnění srst hospodářských zvířat.

Profesionální asthma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích vznikly v roce 2013 u 42 osob celkem 45krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 39krát a alergická rinitida (evidenční kód III. 1.2) byla diagnostikována 6krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (19 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (12 případů). Největší zastoupení měli dělníci při výrobě motorových vozidel (19krát) a pekaři (9krát). V 48,9 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až sedm nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a mouka (17 a 10 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (dva případy). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2013 diagnostikována u devíti pracovníků. Doba latence byla v rozsahu 35–58 let, medián byl 50 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2013 diagnostikováno celkem 160 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 127krát, iritační dermatitida 32krát a kopřivka jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly ropné výrobky (tab. 5). Latex v roce 2013 způsobil onemocnění u šesti pracovníků.

Onemocněli zejména pracovníci při obsluze obráběcích strojů (30krát) a montážní pracovníci (29krát). V dalších 42 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2013 bylo hlášeno u 130 osob celkem 137 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6).

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno celkem 99 případů. Tato onemocnění vznikala nejčastěji v kraji Ústeckém a Pardubickém (27 a 16 případů). V 94 případech, tj. 95,0 %, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn u 51 osob celkem 58krát. Onemocněla jedna uklízečka z bezpečnostní agentury a 57 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postiženy pracovníci sociální péče (24 případů), dále zdravotní sestry (15 případů), ošetřovatelé (sedm případů), rehabilitační pracovníci a zdravotní asistenti (po třech případech), po jenom případě pak sanitář, pečovatelka, uklízečka, radiologický asistent, psycholog a lékař. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Integrovaného centra pro osoby se zdravotním postižením (22 případů), z geriatrického oddělení (9 případů) a z pracoviště Integrovaných sociálních služeb (7 případů).

Chřipkou typu A způsobenou virem H1N1 onemocnělo šest zdravotních sester, jedna sanitářka, dětská sestra a lékařka. Uvedení pracovníci pracovali na interních odděleních (5 případů), na neurologii (2 případy), po jednom případě na dětském oddělení a u záchranné služby.

Z osmi případů virových hepatitid hlášených v roce 2013 byla akutní hepatitida A zastoupena 6krát. Onemocněly čtyři dětské sestry, jedna uklízečka a jeden údržbář. Žádný z uvedených pracovníků nebyl očkován. Akutní hepatitida B vznikla u zdravotní sestry, která byla kompletně očko-vána třemi dávkami v roce 2002. Chronickou hepatitidou C onemocněla jedna zdravotní sestra na interním oddělení.

Tuberkulóza plic (4krát) a tuberkulóza pohrudnice (jednou) byla diagnostikována u dvou zdravotních sester, první vznikla na infekčním a druhá na plicním oddělení. Dále onemocněl jeden řidič sanitky, učitelka Střední zdravotní školy a právník.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2013 diagnostikováno celkem 24 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a trichofycie.

Lymeskou nemocí byli postiženi dva lesní dělníci z pěstební činnosti, dva vojáci z povolání, jeden technický pracovník v lesnictví a jeden vodohospodářský technik, dále jeden rybář, jeden strážce národního parku a jeden dělník technických služeb.

Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno u pěti ošetřovatelů hospodářských zvířat, u jednoho ošetřovatele zvířat v zoologické zahradě, u jednoho traktoristy a u jedné skladové úřednice v prodejně chovatelských potřeb.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2013 hlášeno celkem 14 onemocnění. Onemocněli vojáci z povolání (11krát), policista, montér a servisní technik (po jednom případě).

Malárie byla diagnostikována 10krát (v Afganistánu vznikla 7krát, v Kongu 2krát a v Nigérii jednou). Giardiózou se nakazili dva pracovníci, jeden v Afganistánu a jeden v Číně. Horečka dengue vznikla u jednoho pracovníka v Dominikánské republice. Hemoragickou horečkou způsobenou hantavirem onemocněl pracovník v Afganistánu.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2013 bylo diagnostikováno u 56 osob celkem 59 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (18 případů, tj. 30,5 %) a z kraje Olomouckého (9 případů, tj. 15,3 %). V dalších devíti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až sedmi případech.

Postiženi byli především pracovníci v odvětví „výroba motorových vozidel“(9 případů) a pracovníci v odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“(8 případů). V dalších 13 odvětvích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 24 a 20 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 42 případech. Poškození ulnárního nervu v oblasti lokte z přetěžování končetin bylo diagnostikováno ve dvou případech.

ZÁVĚR

V roce 2013 byl v České republice zaznamenán nejnižší počet hlášených profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy začala být data o hlášených nemocech z povolání publikována ve statistických ročenkách ÚZIS a od roku 1991 i v Národním registru nemocí z povolání.

Ve srovnání s rokem 2012 byl v České republice v roce 2013 zaznamenán pokles počtu případů hlášených profesionálních onemocnění o 5,2 %. V absolutních počtech se pokles týká především postižení periferních nervů z přetěžování končetin a z vibrací, dále svrabu, alergických rinitid, epikondylitid kosti pažní z přetěžování končetin, sekundárního Raynaudova syndromu prstů rukou z vibrací, artróz kloubů z přetěžování končetin a mezoteliomů pleury z azbestu.

Naopak nárůst byl v roce 2013 zaznamenán u kontaktních alergických dermatitid, pneumokonióz uhlokopů a u chřipky typu A způsobenou virem H1N1.

Přes výše uvedené skutečnosti nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2013 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012 a P28/1LF/6.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@LF1.cuni.cz