Což takhle dát si šálek kávy…

Overview

Výsledky epidemiologických studií potvrdily, že pití kávy může pomáhat v prevenci různých onemocnění, jako je diabetes mellitus 2. typu, Parkinsonova choroba a onemocnění jater. Pití kávy může snižovat i vznik některých zhoubných nádorů.

Vzhledem k negativnímu účinku některých obsahových látek v kávě na hladinu cholesterolu, bychom měli konzumovat kávu filtrovanou. U těhotných a žen v laktaci by pití kávy nemělo přesáhnout 3 šálky denně.

Klíčová slova:
káva, kofein, prevence onemocnění, diabetes mellitus, Parkinsonova choroba, nádorová onemocnění.

Úvod

Dát si svůj šálek kávy patří k základním rituálům v současné společnosti. Káva pochází pravděpodobně z náhorních plošin východní Afriky, odtud se díky Arabům rozšířila do celého světa. Káva se vyrábí ze zelených zrn rostliny kávovníku, které se zpracovávají sušením a pražením, dále mletím a konečně vylouhováním. Základní chemické složení kávy je shodné: káva obsahuje asi třetinu sacharidů, kolem 13 % bílkovin, dále vodu, tuky a vosky, kávové kyseliny, minerální a stopové látky a kofein (31).

Kofein je přírodní alkaloid, který je obsažený například v kávových zrnech, čajových lístcích, kakaových bobech, mátě a guaraně. Šálek kávy obsahuje podle množství kávy, jejího druhu a její přípravy asi 80–140 mg kofeinu (31, 11).

Kofein se rychle vstřebává v žaludku a tenkém střevě, dále je metabolizován játry na účinné metabolity – dimethylxantiny, které jsou po degradaci na močovinu vyloučeny močí asi za 5–6 hodin.

Kofein je droga, která vyvolává návykovost a má efekt vzniku tolerance. Jedná se o pravděpodobně nejvíce rozšířené stimulans na světě, protože oddaluje únavu, zlepšuje koncentraci a působí euforii. Část účinků je způsobena zvýšenou aktivitou sympatiku:

• zrychlení tepové frekvence,
• zvýšení periferní cévní rezistence,
• aktivace lipolýzy,
• bronchodilatace,
• zvýšení motility zažívacího traktu,
• zvýšení diurézy.

Kofein zvyšuje aktuálně krevní tlak u normotenzních i hypertenzních osob (11).

Kofein má letální dávku 5–50 g (100–200 mg/kg váhy).

Příznaky předávkování jsou:

• agitace,
• delirium,
• dyspnoe,
• srdeční arytmie,
• nauzea,
• zvracení (11).

Abstinenční příznaky zahrnují:

• bolesti hlavy,
• nevolnost,
• iritabilitu,
• sníženou schopnost koncentrace (3).

Vzhledem k diuretickému účinku kofeinu nelze počítat objem vypité kávy do příjmu tekutin, a musíme si dát pozor při „pitném režimu“ hlavně u starších osob, těhotných a při laktaci (15).

Pro své potencionální stimulační účinky podporující fyzickou aktivitu bývá kofein často užíván sportovci. Předpokládaný efekt zvyšující krátkodobý intenzivní výkon, spalování tuků, úsporu zásoby glykogenu, a tím oddálení pocitu únavy, vedl k zařazení kofeinu na seznam zakázaných látek vydaný Světovou antidopingovou agenturou (World Anti-Doping Agency – WADA).

Kofein figuroval ve skupině stimulancií zakázaných pouze při soutěži. Povolená hladina kofeinu v krvi byla maximálně do 12 ∝g/ml. Tyto účinky však nebyly dosud dostatečně podpořeny studiemi na základě Evidence based medicine, a proto od ledna 2004 se testování na kofein zrušilo. Přestože užívání kofeinu je velmi široce rozšířené a společensky akceptované, WADA chce sledovat užívání kofeinu, aby odhalila možné formy jejich zneužívání ve sportu, proto je kofein v současnosti od roku 2010 zařazen do monitorovacího programu WADA 2011, a to pouze při soutěži (38).

Diterpeny obsažené v kávě zvyšují hladinu celkového a LDL cholesterolu (11). Fitrováním kávy můžeme obsah těchto látek snížit.

Káva obsahuje také látky, které mají povahu antioxidantů. Mezi ně patří kyseliny chlorogenová a kávová.

Kyselina chlorogenová snižuje absorpci glukózy a snižuje inzulínovou rezistenci (31). Tak může v důsledku kompenzovat nepříznivé účinky kofeinu.

Káva obsahuje i mnoho dalších látek, jako jsou

• hořčík,
• draslík,
• niacin, a 
• vitamín E.

Ty mohou přispívat k jejím pozitivním účinkům (11).

Význam pití kávy a její vliv na vznik a průběh různých onemocnění je sledován již dlouho. Výsledky vědeckých studií byly často rozporuplné, a to hlavně díky nejednotné metodice, malým souborům pacientů, vlivu jiných faktorů a případně typu studií. V poslední době se ale objevilo několik nových studií a metaanalýz studií, které hodnotí tuto otázku objektivněji.

Celková mortalita a kardiovaskulární onemocnění (KVO)

Ovlivnění celkové mortality u osob, které pijí kávu, sledovali japonští autoři ve své velké kohortní studii u 97 tisíc osob (32). Pití kávy bylo spojeno se snížením celkové mortality u mužů i u žen.

Jaký je efekt pití kávy na vznik kardiovaskulárních onemocnění, patřilo dlouho ke kontroverzním tématům (22). Poslední velké studie ukazují, že káva nejenže nezvyšuje riziko KVO, ale naopak snižuje počet KVO událostí. Recentní výsledky Nurses’Health Study neprokázaly souvislost mezi konzumací kávy a vznikem KVO (20).

Greenberg a kol. prokázali 43% inverzní korelaci mezi pitím kávy s kofeinem a úmrtím na KVO (7). Snížení rizika bylo spojeno s nižším výskytem srdečních chlopenních vad. Holandští autoři prokázali na skupině 37 tisíc osob snížení výskytu KVO u osob, které pily 2–3 šálky kávy denně (2). Káva také mírně snižovala mortalitu na KVO, ale výsledek nebyl signifikantní. Mukamal a kol. sledovali 1 369 pacientů s akutním infarktem myokardu od roku 1992 a zjistili, že pití kávy bylo inverzně asociováno s následnou mortalitou (25), navíc nejnižší riziko měli ti pacienti, kteří konzumovali 5–7 šálků kávy denně.

Ve velké italské studii GISSI, která sledovala více než 11 tisíc osob po infarktu myokardu, bylo prokázáno, že konzumace kávy nezhoršuje riziko nové koronární příhody, cévní mozkové příhody, popřípadě náhlé smrti (30).

Levitan v recentní studii u žen nenašel asociaci mezi pitím kávy a vznikem srdečního selhání (19). Stejně i Ahmed a kolektiv neprokázali u 37 315 mužů, že vyšší konzumace kávy zvyšuje riziko srdečního selhání (25). Tyto závěry potvrdila recentní studie z Finska, kde navíc autoři popsali inverzní asociaci mezi pitím malého až středního pití kávy a rizikem srdečního selhání (34).

V metaanalýze 18 studií bylo jasně prokázáno, že pití kávy signifikantně zvyšuje systolický krevní tlak (26). Medián požívání kávy byl 43 dní a množství kávy v průměru 725 ml/den. Jaký je ale vliv dlouhodobé konzumace kávy na vznik hypertenze, není stále zcela jasné, protože některé studie prokázaly pozitivní, některé negativní a některé inverzní vliv (11).

Recentně se vlivem pití kávy na riziko vzniku hypertenze zabývali Zhang a kolektiv ve své metaanalýze (37). Prokázali závislost typu obrácené J křivky – tedy zvýšení rizika hypertenze u osob pijících 1–3 šálky kávy denně a snížení rizika u osob, které pily více než 3 šálky denně.

Hasan a kol. v roce 2010 prezentovali snížení výskytu arytmií u těch osob, které pily 1–4 šálky kávy denně; snížení se týkalo jak supraventrikulárních arytmií včetně fibrilace a flutteru síní, tak i výskytu extrasystol (8).

Konzumace kávy a čaje může snižovat riziko vzniku ischemické cévní mozkové příhody, jak potvrdili autoři na velké skupině 26 556 mužů kuřáků z Finska (17). Relativní riziko vzniku CMP bylo u těch, co konzumovali více než 8 šálků denně 0,77 (95 % CI, 0,66–0,90), což bylo statisticky významné. Podobné výsledky byly publikovány i u skupiny 34 670 žen (nad 5 šálků denně relativní riziko 0,77 (95 % CI, 0,63–0,92) (7).

Na druhé straně holandští autoři nepotvrdili pozitivní vliv kávy na CMP u svého souboru (8) a navíc Stroke Onset Study (24) prokázala, že pití kávy může přechodně zvýšit riziko vzniku ischemické CMP, a to hlavně u osob, které kávu nepijí často.

V recentní studii Enga a kolektivu sledovali autoři vliv pití kávy na riziko tromboembolismu (4). U 26 tisíc osob sledovaných 13 let prokázali statisticky významné snížení rizika tromboembolismu u osob, které pily 5–6 šálků kávy denně.

Diabetes mellitus

V devíti prospektivních studiích publikovaných od roku 2002 do roku 2004 se u šesti prokázala inverzní závislost mezi pitím kávy a rizikem diabetes mellitus 2. typu (11), stejně tak i v další metaanalýze studií publikované v roce 2009 (12).

Každý šálek kávy navíc snižoval riziko DM o 7 %, stejné výsledky byly nalezeny i pro kávu bez kofeinu a pro čaj.

Nádorová onemocnění

Během posledních let bylo publikováno asi 500 epidemiologických studií, které se věnovaly studiu vlivu pití kávy na vznik nádorového onemocnění. Recentní metaanalýza, kterou provedli Yu a kolektiv (36), zkoumala 59 studií a prokázala, že při srovnání osob, které nepily kávu vůbec, se riziko vzniku nádoru snižovalo s množstvím konzumované kávy, relativní riziko pro pravidelné pití 0,87 (95 % CI 0,82–0,92), pro nízké až střední pití 0,89 (95 % CI 0,84–0,93) a pro vysoké pití 0,82 (95 % CI 0,74–0,89). Zvýšení pití kávy o jeden šálek denně snižovalo riziko vzniku nádoru o 3 % (RR 0,97, 95 % CI 0,96–0,98).

Podskupinové analýzy prokázaly snížení rizika vzniku nádoru

• močového měchýře,
• prsu,
• dutiny ústní,
• kolorektálních nádorů,
• nádorů endometria,
• jícnu,
• hepatocelulárního karcinomu,
• nádoru pankreatu a prostaty.

V osmdesátých letech se objevily zprávy, že pití kávy je spojeno s vyšším rizikem vzniku karcinomu pankreatu, tuto skutečnost ale nepotvrdila ani populační studie v Japonsku (21), ani výše uvedená metaanalýza (36).

Velká pozornost byla věnována i vlivu pití kávy na vznik karcinomu ledvin.

Lee a kol. publikovali výsledky dvou studií, kdy neprokázali souvislost mezi pitím kávy a vznikem karcinomu ledvin (18).

Metaanalýza naopak prokázala protektivní vliv pití kávy, autoři si tento fakt vysvětlují diuretickým efektem kofeinu a antioxidačním vlivem různých složek kávy (36).

Kolorektální karcinom je jedním z nejrozšířenějších nádorů na světě. Možný pozitivní ochranný vliv pití kávy na vznik tohoto nádoru je vysvětlován vlivem na exkreci žlučových kyselin, na zvýšení motility střeva a inhibičním vlivem kofeinu na růst nádorových buněk (23).

V roce 2009 byla publikována metaanalýza vlivu pití kávy na vznik kolorektálního karcinomu, tato ale pozitivní vliv pití kávy nepotvrdila (14).

Pití kávy může pozitivně ovlivňovat i vznik karcinomu prostaty, jak potvrdili Wilson a kolektiv ve své studii 47 911 mužů, kdy muži, kteří pili více než 6 šálků kávy denně, měli nižší riziko vzniku karcinomu prostaty, a navíc byla silná inverzní asociace s letálním nádorem (35).

Onemocnění jater

Četné studie prokázaly pozitivní vliv kávy v prevenci vzniku jaterní cirhózy (33) a další studie potvrdily inverzní vztah pití kávy a vzniku hepatocelulárního karcinomu jako například japonská studie u devadesáti tisíc Japonců, kdy snížení vzniku onemocnění bylo spojeno s vyšší konzumací kávy (13).

Demence, Parkinsonova choroba

Výsledek metaanalýzy studií publikovaný v roce 2002 prokázal, že konzumace kávy je inverzně spojená s rizikem vzniku Parkinsonovy choroby (10), tyto výsledky potvrdily i další studie, např. prospektivní 22letá studie u 6 710 mužů a žen (28). Podle dostupných informací může být ale situace různá u mužů a žen, kdy u žen může pozitivní vliv pití kávy modifikovat užívání postmenopauzální hormonální terapie (11).

Eskelinen a kol. ukázali ve své studii 1 409 osob, které sledovali 21 let, že pití kávy snižuje riziko demence (5).

Nejnižší riziko (snížení o 65 %) měly osoby, které pily 3–5 šálků kávy denně.

Na druhé straně Ritchie a kolektiv nepotvrdili ve čtyřleté studii vliv pití kávy na demenci u mužů. U žen, které pily kávu častěji, došlo ke zlepšení některých parametrů (27).

Osteoporóza

Konzumace kofeinu může způsobovat snížení absorpce kalcia, a tím vést k negativní vápníkové bilanci u osob s neadekvátním příjmem vápníku (9). Proto bylo hlavně v devadesátých letech provedeno několik studií, které sledovaly vliv pití kávy na kostní metabolismus a kostní denzitu. Výsledky byly často rozporuplné.

V současné době se má za to, že vzhledem k multifaktoriální etiologii osteoporózy není vliv pití kávy (příjmu kofeinu) na vznik tohoto onemocnění jasný a adekvátní příjem vápníku, vitamínu D a příjem kofeinu do 300 mg/den může vést ke snížení rizika osteoporózy a fraktur (11).

Káva a těhotenství a laktace

Výsledky studií, které sledovaly souvislosti mezi pitím kávy a komplikacemi v těhotenství, jsou velmi rozporuplné, hlavně díky nejednotné metodice a vlivu i jiných faktorů jako je kouření. Signorello a kol. publikovali v roce 2004 rozbor dostupných epidemiologických studií a uzavírají, že není prokázána přímá souvislost mezi pitím kávy a spontánním potratem (29).

Další studium vyžaduje také vliv pití kávy na porodní hmotnost a retardaci růstu. Studie z osmdesátých a devadesátých let shrnuté v metaanalýze prokázaly, že pití kávy více než 150 ml/den zvyšuje riziko nízké porodní hmotnosti až o 50 % (6). V současné době tedy doporučujeme, aby těhotná nebo kojící žena nepřijímala více než 300 mg kofeinu denně (11).

Závěr

Výsledky epidemiologických studií potvrdily, že pití kávy může pomáhat v prevenci různých onemocnění, jako je diabetes mellitus 2. typu, Parkinsonova choroba a onemocnění jater. Pití kávy může mít pozitivní protektivní vliv i na vznik některých zhoubných nádorů.

Vzhledem k negativnímu účinku některých látek obsažených v kávě na hladinu cholesterolu bychom měli konzumovat kávu filtrovanou nebo typu espreso. U těhotných a žen v laktaci by pití kávy nemělo přesáhnout 3 šálky denně.

doc. MUDr. Eliška Sovová, PhD., MBA
Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace
I. P. Pavlova 6
775 20 Olomouc
E-mail: eliska.sovova@fnol.cz