Idiopatická makulární díra – epidemiologie, klasifikace, přirozený průběh, terapie

Idiopatická makulární díra je poměrně časté onemocnění postihující makulární oblast sítnice. Vyskytuje se především u starších žen. Prevalence je nejvyšší v 6. a 7. deceniu. Ženy vůči mužům jsou postiženy v poměru 3:1. Incidence onemocnění je udávána v průměru 1/3300 pacientů. V počátečních stadiích onemocnění není vyvinuta idiopatická makulární díra v plné tloušťce a hovoříme o hrozící díře. Asi u poloviny nemocných dochází ve stadiu hrozící díry ke spontánní regresi. U další poloviny nemocných idiopatická makulární díra progreduje do fenestrace v plné tloušťce sítnice. Jde většinou o jednostranné onemocnění, riziko vývoje makulární díry v druhém oku, pokud je přítomna ablace zadní sklivcové membrány, je menší než 2 %. Základními symptomy, kterými se onemocnění projevuje, jsou pokles centrální zrakové ostrosti a metamorfopsie (deformace obrazu). Ani v terminálních stadiích onemocnění nehrozí pacientům úplné oslepnutí postiženého oka, pokud není přítomna jiná patologie. Metodou volby v léčbě idiopatické makulární díry je pars plana vitrektomie s odstraněním zadní sklivcové membrány a nitrooční tamponádou expanzivním plynem. S použitím tohoto terapeutického postupu je možné dosáhnout uzavření idiopatické makulární díry u více než 90 % pacientů.

Klíčová slova:
idiopatická makulární díra – pars plana vitrektomie – peeling vnitřní limitující membrány.