#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Histopatologická diagnostika nenádorových onemocnění trávicího traktu – 2. část


Published in: Čes.-slov. Patol., 58, 2022, No. 2, p. 67
Category:

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,

i druhé letošní číslo časopisu věnujeme problematice gastrointestinální patologie a cílit budeme zejména na nenádorovou tématiku. Těžištěm aktuálního čísla jsou především onemocnění horního GIT a těšit se můžete na dva příspěvky z pera profesora Dauma pojednávající o diferenciální diagnostice nenádorových onemocnění žaludku a duodena. I zde platí otřepaná poučka, že mikroskopické nálezy jsou často nespecifické a jeví značnou morfologickou překryvnost. Snadno tak lze sklouznout k popisným diagnózám chronické aktivní/neaktivní gastritidy či duodenitidy bez snahy o bližší etiologickou specifikaci. Nicméně, chronická gastritida indukovaná infekcí Helicobacter pylori není zdaleka jedinou diagnostikou jednotkou, se kterou se patolog v běžné bioptické praxi setkává. Širší diferenciálně-diagnostikou rozvahu doplňuje autoimunitní atrofická gastritida a některé méně časté jednotky jako lymfocytární gastritida, eosinofilní gastritida či postižení horního GIT v rámci systémových onemocnění (například IBD). Často přehlížená je pak reaktivní gastropatie, která ve skutečnosti představuje podstatnou část všech biopsií žaludeční sliznice.

V případě duodenálních biopsií je patolog často konfrontován s klinickou žádostí o potvrzení či vyloučení céliakie. Indikace bioptického odběru, samotné histopatologické hodnocení, jeho přínos a limitace i výsledná interpretace mikroskopického nálezu jsou kapitolou sama pro sebe a bude o ní také dopodrobna pojednáno. I zde pak do hry vstupuje řada dalších, více či méně častých jednotek jako jsou peptická duodenitida, autoimunitní enteropatie či léky indukovaná poškození.

Po zralé úvaze jsme se rozhodli vynechat z doškolovacího čísla problematiku onemocnění jícnu. Byla totiž předmětem dvou doškolovacích článků od profesora Dauma uveřejněných v prvním kvartálu roku 2016 pod názvem „Morfologie gastroezofageálního refluxu“ a „Patologická diagnostika nerefluxních ezofagitid.“ Případné zájemce proto s dovolením odkážeme na tato starší sdělení.

Žádné doškolovací číslo by se pak nemohlo obejít bez klinického pohledu na věc. Proto jsme pro vás přichystali příspěvek od doktorky Gonsorčíkové z Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, který se zaměřuje na endoskopické nálezy u nejčastějších gastrointestinálních onemocnění dětského věku. Pediatrická problematika byla zvolena cíleně, neboť jde převážně o nenádorová onemocnění, která tak úzce korespondují s celkovým zaměřením našeho doškolovacího dvojčísla. Dětská onemocnění GIT s sebou navíc nesou jistá specifika a patolog se s nimi přeci jen setkává méně často než s dospělou problematikou (ačkoliv nejde zdaleka o vzácné jednotky).

Pochopitelně bychom vás nemohli ošidit ani o tradiční rozhovor. I v tomto čísle pokračujeme v nastoleném duchu z minula a rozhodli se oslovit některého z našich mladších kolegů. Tentokrát přijde na přetřes i velmi aktuální téma digitální analýzy histopatologického obrazu, které se z původně trochu vysmívané futuristické záležitosti stává čím dál bližší realitou. Neuškodí proto vydat se jí naproti.

Závěrem mi dovolte vyjádřit veliký dík všem kolegům z oboru patologie i gastroenterologie, kteří byli ochotní věnovat svůj čas a úsilí přípravě tohoto doškolovacího čísla, které jistě bude přínosem všem praktikujícím patologům.

Ondřej Fabián


Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#