#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Alois Wachsman: Žena v křesle


Published in: Čes-slov Pediat 2023; 78 (S3): 2.

Alois Wachsman (1898–1942) byl nadán neobyčejnou invencí a tvůrčí fantazií. Měl smysl pro dadaistickou recesi a sarkasmus. Byl to družný, energický a neústupný člověk, který se stavěl proti dogmatickým teoriím. 

Působil jako architekt, scénický výtvarník, ale především to byl malíř a grafik.

Wachsman pocházel z kultivovaného i uměleckého rodinného prostředí, kde se sklon k recesi asi dědil, zrovna tak jako malířský talent. Jeho bratrancem byl Jiří Voskovec.

V letech 1917–1922 studoval architekturu na pražské technice, roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil a v letech 1925–1928 pokračoval ve studiu architektury u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. 

V Gočárově ateliéru se podílel např. na návrhu kostela sv. Václava v Praze-Vršovicích. Při tom se stále věnoval malbě. Velký vliv na něj měli Bohumil Kubišta a Josef Čapek. V intencích raného Devětsilu se pak klonil k magickému realismu a primitivismu. V letech 1923–1925 vytváří Wachsman monumentální zátiší, zobrazující nejprostší věci obyčejného života. 

Po studiu architektury na AVU v Praze a druhé cestě do Paříže (1928) začíná autorovo nové tvůrčí období ve znamení lyrického a imaginativního kubismu a vlivu Picassa.

V dalších letech (1934–1938) ho silně zaujal surrealismus, který ale pojímal nedogmaticky. Maloval plátna s mytologickými, biblickými, historickými a osobními tématy. Bohatou fantazii i architektonické vzdělání uplatnil jako scénograf v Osvobozeném a Národním divadle v letech 1934–1937. Nejpůsobivější byla jeho surrealistická výprava Shakespearovy Bouře, uvedené v Národním divadle pod názvem Prospero.

V posledním období (1939–1942) intenzivně studoval technickou stránku malby a soustředil se zejména na různé druhy temper na dřevěném podkladě. Souběžně se zátišími vznikaly obrazy s biblickou, převážně novozákonní tematikou, kterou symbolicky vyjadřoval své obavy z války a ohroženého lidství. 

Roku 1940 navrhl nástěnné obrazy pro kapli sv. Jana Křtitele v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Jsou to: Křest Kristův, Nanebevzetí Jana Křtitele, Koncert andělů.

Obraz Žena v křesle spadá do období lyrického kubismu. Ve formě převažují oblé tvary, typické pro tento styl, v barvách se střídají chladné a teplé tóny. Zároveň tu lze vyčíst wachsmanovskou nadsázku směřující k vtipu. Dáma má našpulené rty, nohy ve střevících, zvlášť pravá noha, připomínají čertovská kopýtka. Patrně jde o zastřenou narážku. Wachsman namaloval asi konkrétní ženu, ale obrazu dodal i obecnější rovinu.

Juliana Boublíková Jahnová


Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#