Prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých dětí v ČR (COSI ČR), vztah k rozložení tukové tkáně

Overview

Vzestup prevalence dětské obezity se v posledních letech v řadě zemí zpomaluje. V Evropě probíhá pod patronací WHO Europe monitorování dětské obezity – Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI), na němž se již od počátku v roce 2007/2008 účastní Česká republika. V této studii je sledována prevalence nadváhy a obezity u dětí ve věku 6–9 let. V ČR se jedná o sedmileté děti.

Při sledování od roku 2008, kdy proběhlo první kolo COSI, jsme zjistili, že celková prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých dětí zůstává s mírnými výkyvy stabilní. Výsledky nejsou statisticky významně odlišné. U chlapců je patrný mírný posun od nadváhy k obezitě. V roce 2016 mělo nadváhu 7,6 % chlapců a 6,5 % dívek, obezita byla zjištěna u 8,8 % chlapců a 6,5 % dívek (hodnoceno podle českých referenčních hodnot).

Jako hlavní faktory uplatňující se při vzniku nadváhy a obezity v této věkové kategorii se jeví nižší vzdělání matky, méně častá konzumace snídaní, méně častá konzumace plnotučného mléka a kratší doba strávená hraním venku, dále vyšší hmotnost rodičů a rodinná anamnéza obezity, vyšší porodní váha a delší čas strávený u počítače a sledováním televize.

Obvod pasu a poměr pas/výška (waist/height ratio, WHtR) jsou ukazateli rozložení tukové tkáně. 24 % dětí s poměrem pas/výška >0,5 je z hlediska BMI v kategorii normální váhy. Měření obvodu pasu a výpočet WHtR může napomoci odhalit děti se zvýšenými zdravotními riziky.

Prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých dětí v posledních letech nestoupá, ale nedochází ani k žádoucímu poklesu. V budoucnosti je nutné zařadit další účinné preventivní a léčebné programy.

Klíčová slova:

dětská obezita – prevalence – obvod pasu – poměr pas/výška – sedmileté děti – COSI

ÚVOD

Dětská obezita je závažný zdravotní problém, a proto je jejímu výskytu věnována velká pozornost. V posledních letech byla zveřejněna řada studií z různých zemí, které ukazují odlišný vývoj její prevalence. V řadě zemí prevalence stále stoupá, klasickým příkladem byla Čína (Jia et al., 2017), i když od roku 2011 je pozorována stabilizace prevalence kromě adolescentů (Zhang et al., 2018). Stálý vzestup, i když s mírným zpomalením navyšování prevalence v posledních letech, ukazuje i Mexiko (Hernandez Cordero, 2017). Vzestup byl pozorován u českých adolescentů, i když prevalence nadváhy v letech 2010‒2014 již nestoupala (Hamřík et al., 2017). Stabilizace prevalence nadváhy a obezity po předcházejícím období zvyšování byla zjištěna v USA nebo v Německu, přitom se trend liší podle věkových kategorií, k poklesu dochází především u mladších dětí (Ogden et al., 2016, Blüher et al., 2011, Kess et al., 2017). Dalšími zeměmi, ve kterých došlo ke stabilizaci, jsou Dánsko, Španělsko, Kanada nebo Austrálie (Schmidt Morgen et al., 2013, Miquelez et al., 2014, 2016, Bancej et al., 2015, Hardy et al., 2017). Pokles prevalence byl zjištěn v menších studiích např. v Holandsku (Franssen et al., 2015) nebo v Řecku, zde se pravděpodobně odrážel nástup ekonomické krize (Kleanthous et al., 2016).

Monitorování výskytu nadváhy a obezity v různých zemích je nutno provádět stejnou metodikou, pak mohou být výsledky srovnávány. Z tohoto důvodu byla v roce 2008 z iniciativy WHO Europe vytvořena Childhood Obesity Serveillance Initiative (COSI), mezi jejíž zakládající účastníky patří i ČR (Wijnhoven, van Raaij, Branca, 2014).

METODY

V rámci COSI proběhlo v roce 2016 v ČR již 4. kolo monitorování nadváhy a obezity u dětí ve věku 6,5–7,99 let. Metodika měření je podrobně popsána v předchozích publikacích (Wijnhoven, Branca 2008, Kunešová et al., 2014). Měření probíhá ve spolupráci s dětskými praktickými lékaři v rámci preventivní prohlídky v 7 letech dítěte. Počty zúčastněných praktických pediatrů v rámci projektu COSI v jednotlivých kolech jsou uvedeny v tabulce 1. Měřena je hmotnost, výška, obvod pasu a boků, vypočítán je BMI. Dále rodiče vyplňují dotazníky rodiny týkající se frekvence příjmu některých potravin a nápojů dítětem, pohybové aktivity dítěte ve škole i mimo školu, délky kojení, délky spánku, některých socioekonomických charakteristik rodiny a anamnézy obezity a některých komplikujících onemocnění, jako je diabetes mellitus 2. typu a hypertenze v rodině. Hodnocen je i náhled rodiče na hmotnost dítěte.

Statistická analýza

Výsledky byly vyhodnoceny chi-kvadrát testem a Mannovým-Whitneyovým testem. Byl použit statistický software Statgraphics Centurion verze 16 od Statpointu (Warrenton, VA, USA). Percentilové hodnoty BMI pro věk podle českých referenčních hodnot byly stanoveny za použití software RustCZ (Vignerová et al., 2006).

VÝSLEDKY

Prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých dětí v ČR v letech 2008 až 2016 stagnuje (tab. 2). V průběhu studie COSI nedochází k významným změnám prevalence nadváhy a obezity, i když kolísání prevalence nadváhy i obezity je patrné.

Při sledování vlivu faktorů podílejících se na prevalenci nadváhy a obezity jsme zjistili, že kromě rodinné anamnézy obezity, hmotnosti rodičů a správného hodnocení hmotnosti dítěte rodičem má pozitivní vztah k přítomnosti nadváhy a obezity porodní váha dítěte a delší čas strávený sledováním televize nebo u počítače (ve všedních dnech i o víkendu). S nižší prevalencí nadváhy a obezity je spojen delší čas strávený hrou venku o víkendu, pravidelná snídaně, konzumace plnotučného mléka a vyšší vzdělání matky (graf 1).

Další měřenou veličinou byla délka obvodu pasu jako ukazatele rozložení tukové tkáně. S větší délkou obvodu pasu pozitivně korelovalo pohlaví dítěte, věk a výška dítěte, dále rodinná anamnéza obezity, hmotnost rodičů a správné hodnocení hmotnosti dítěte rodičem, a jako v případě hodnocení kategorií BMI i porodní váha dítěte a delší čas strávený sledováním televize nebo u počítače (ve všedních dnech i o víkendu). Negativní vztah k délce obvodu pasu má pouze vyšší vzdělání matky (graf 2).

Zařadili jsme děti do kategorií nadváhy a obezity pouze pomocí BMI nebo v kombinaci BMI s obvodem pasu, resp. poměrem pas/výška (waist/height ratio, WHtR). Při hodnocení BMI podle národních referenčních hodnot (CAV, Vignerová et al., 2006 ) jsme nalezli poměrně velkou skupinu dětí, které jsou z hlediska BMI v normě, ale mají rizikové rozložení tukové tkáně při hodnocení poměrem pas/výška (tab. 3). Jedná se zhruba o 25 % dětí se zvýšenou hodnotou poměru pas/výška (WHtR >0,5), u nichž jsme zjistili BMI v normě.

DISKUSE

Z hlediska prevalence nadváhy a obezity u českých sedmiletých dětí zjišťujeme od roku 2008 stagnaci prevalence nadváhy a obezity, i když u chlapců byl v posledním kole trend ke zvýšení prevalence obezity a k poklesu prevalence nadváhy. I při hodnocení podle referenčních hodnot WHO byly zjištěny stabilní hodnoty ve srovnání s předchozími koly projektu (od roku 2007/2008, výsledky COSI 2015‒2017, www.euro.who.int). Při srovnání s daty z ostatních zemí Evropy, u nichž byla měření prováděna (srovnání podle referenčních údajů WHO), byla zjištěna spíše nižší prevalence v rámci evropských zemí. U chlapců se podobá spíše severským zemím ‒ Norsku, Lotyšsku nebo Slovinsku, u dívek Dánsku nebo Irsku, zatímco výrazně vyšší hodnoty prevalence byly zjištěny u obou pohlaví v jihoevropských zemích, např. v Itálii, Kypru, Řecku nebo Španělsku (www.euro.who.int).

Dalším zajímavým výsledkem je srovnání prevalence nadváhy a obezity s délkou obvodu pasu, resp. snáze hodnotitelným poměrem pas/výška. Jako hraniční hodnota se používá WHtR >0,5 nezávisle na věku, i když z některých prací vycházejí hraniční hodnoty u dětí nižší, mimo jiné v závislosti na měřené populaci (Khoury et al., 2013, Kuba et al., 2013, McCarthy, Ashwell, 2006, Mokha et al., 2010, Vorwieger et al., 2018). Poměrně vysoký podíl dětí se zvýšeným poměrem pas/výška se ukázal z hlediska BMI v kategorii normální hmotnosti (24 % u obou pohlaví). Tato skupina dětí zaslouží vyšší pozornost jak z hlediska rozvoje obezity, tak z hlediska vzniku nemocí s obezitou spojených.

ZÁVĚR

Od roku 2008 v ČR stagnuje prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých dětí. Důležitým markerem se ukazuje poměr pas/výška, jehož zvýšené hodnoty byly nalezeny téměř u jedné čtvrtiny dětí s normálním BMI. Z výsledků studie vyplývá, že měření obvodu pasu je vhodnou doplňující metodou pro nalezení dětí, které mají perspektivně zvýšené riziko nadváhy nebo obezity a onemocnění, která jsou s nimi spojena.

Práce byla přednesena na konferenci Dětská obezita a výživa 24. 11. 2017 v Praze.

Poděkování: Autoři děkují všem praktickým pediatrům, kteří se na projektu zúčastnili.

Podpořeno MZ ČR ‒ RVO EÚ 00023761 a AZV MZ ČR 17-31670 A.

Prof. MUDr. Marie Kunešová, CSc.

Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity

Endokrinologický ústav

Národní 8

116 94 Praha 1

e-mail.: mkunesova@endo.cz