#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dlouhodobé sledování dětí po resekci jater


Authors: O. Petrů 1;  M. Rygl 1;  J. Šnajdauf 1;  E. Čumlivská 2;  J. Mališ 3;  L. Tomášek 4
Authors‘ workplace: Klinika dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, subkatedra dětské chirurgie IPVZ, Praha přednosta prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc. 1;  Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha přednosta prof. MUDr. J. Neuwirth, CSc. 2;  Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, Praha přednosta prof. MUDr. J. Starý, DrSc. 3;  Státní ústav radiační ochrany, Praha ředitel ing. R. Filgas 4
Published in: Čes-slov Pediat 2005; 60 (5): 264-273.
Category: Original Papers

Overview

Cíl:
Posoudit celkový stav dětí po resekci jater v dlouhém časovém horizontu od operace. Zhodnotit stav jejich výživy, růst a další vývoj. Zhodnotit schopnost regenerace a kontinuální růst jaterního parenchymu. Dále posoudit funkci jater, zhodnotit jaterní funkce ve vztahu k rozsahu resekce, k podstoupení onkologické terapie a prokázat nezávislost regenerace jaterního parenchymu na použití chemoterapie. Posoudit kosmetické výsledky v různých časových obdobích od operace.

Materiál:
Soubor 30 dětí, u kterých byla na pracovišti autorů v období 1991–2002 provedena resekce jater.

Metodika:
Hodnocení současného stavu výživy a posouzení vývoje nutričních parametrů pomocí standardních metod měření (hmotnost, výška, BMI, hmotnost/výška, kožní řasy). Vyšetření výpočetní tomografií (CT) se zaměřením na kvalitu jaterního parenchymu, přítomnost regeneračních uzlů a eventuální recidivu onemocnění. Podle indexu jaterní regenerace (poměr laterolaterálního (LL) rozměru reziduálního parenchymu jater a šíře trupu (T) v dané úrovni) a jeho vývoje stanovení regenerační schopnosti jater v jednotlivých časových obdobích a potvrzení kontinuity růstu v dlouhém časovém období. Provedení biochemické, sérologické a hemokoagulační analýzy vzorků krve k posouzení funkčního stavu jaterního parenchymu. Zhodnocení dlouhodobých kosmetických výsledků po operaci a jejich porovnání ve skupinách podle druhu sutury operační rány.

Stanovení korelací a statistické významnosti jednotlivých sledovaných parametrů ve vztahu k době od operace, základní diagnóze (maligní, benigní), resp. podstoupení chemoterapie (CHT) a rozsahu resekce.

Výsledky:
V současné době žije 39 pacientů, kterým byla v letech 1991–2002 provedena resekce jater. Vyšetřeno bylo 30 pacientů (18 chlapců, 12 dívek), jejichž rodiče souhlasili s účastí v této studii. Ve sledovaném souboru se věk v době operace pohyboval od 0,5 do 14,5 roků. Doba od operace je od 1,5 do 13 let a věk pacientů je v současnosti 2–23 let. Doba od ukončení chemoterapie se pohybuje mezi 2–13 lety.

Srovnáním průměrných percentilů jednotlivých antropometrických parametrů sledovaného souboru s běžnou populací nebyly shledány statisticky významné rozdíly. Rozložení pacientů do percentilových pásem podle hmotnosti a výšky odpovídalo běžné populaci. Porovnáním skupin podle rozsahu resekce, typu základního onemocnění a doby od operace nebyl ve většině zjištěn významný rozdíl. Příznivý vývoj stavu výživy byl v dlouhém časovém období od operace zaznamenán u více než 87 % pacientů. Chemoterapie neměla vliv na nutriční vývoj.

Z hodnot rozměrů zjištěných z CT dokumentace vyplývá, že index jaterní regenerace v pooperačním období roste, a to v maximální míře v 1. roce od resekce. V následujících letech jaterní parenchym dále roste spolu s rostoucí šíří trupu. Provedená měření potvrzují rychlou volumovou regeneraci jaterního parenchymu a schopnost dlouhodobého růstu po resekci jater i po podstoupení onkologické léčby chemoterapií.

Proteosyntetická funkce jater byla u všech pacientů výborná. Metabolická a exkreční funkce jater byla v normě u více než 70 % pacientů, u ostatních byla zaznamenána jen mírná elevace jednotlivých jaterních testů (JT). U nikoho nebyla zjištěna komplexní porucha jaterních funkcí.

Kosmetický výsledek (vzhled pooperační jizvy) celého souboru byl hodnocen u 46,6 % pacientů jako výborný, u 26,7 % jako uspokojivý a u 26,7 % jako neuspokojivý. Kosmetické výsledky se výrazně zlepšily (od r. 1994) po zavedení intradermálního plastického stehu (výborný efekt u 73,8 %, uspokojivý u 15,7 % a neuspokojivý pouze u 10,5 % pacientů).

Klíčová slova:
resekce jater u dětí, regenerace jater, nutriční stav, jaterní funkce, operační jizva


Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#