Authors: E. Maňáková; R. Jelínek; Z. Zemanová Authors‘ workplace: Oddělení histologie a embryologie, Centrum biomedicínských oborů, 3. LF UK, vedoucí prof. MUDr. R. Jelínek, DrSc. Fyziologický ústav Akademie věd, ředitel RNDr. P. Mareš, DrSc. Published in: Ceska Gynekol 2001; (6): 431-434 Category:
Cíl studie: Syndrom amniových pruhů (ABS) je vzácně se vyskytující nozologická jednotka, kteroupředstavují deformity končetin, kraniofaciálního skeletu, hrudníku, měkkých tkání a pupečníku.Význam ABS vzrostl v 90. letech v souvislosti s invazivními diagnostickými metodami, jako jeamniocentéza a kordocentéza, a v poslední době dokonce s expozicí některým lékům, popř. misoprostolu. Proto jsme se rozhodli studovat mechanismus vzniku amniových adhezí, který je důležitýz hlediska vzniku malformace.Typ studie: Experimentální studie.Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Centrum biomedicínských oborů, Oddělení histologie a embryologie, Praha.Metodika: Na základě naší předchozí zkušenosti jsme užili jako vhodný model vyvíjející se kuřecíembryo, kterému byl čtvrtý embryonální den aplikován celkový telecí histon.Výsledky: Adheze mezi tělem embrya a amniem, spojené s nekrózou buněk, byly následovány poškozením nesoucím všechny znaky ABS.Závěr: Některé látky přítomné v amniové tekutině mohou poškodit jak epitel amnia, tak povrchutěla a vyvolat poškození, které je typické pro ABS.
Klíčová slova: syndrom amniových pruhů, experimentální model
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
