Patogeneze vzniku amniovýchpruhů

English info

Pathogenesis of Amniotic BandOrigin

Objective:
Amniotic band syndrome (ABS) is a rare clinical entity presenting with deformities ofthe limbs, craniofacial skeleton, thorax, soft tissues and umbilical cord. The importance of ABShas increased in the 90s in association with invasive diagnostic techniques such as amniocentesisor fetal blood sampling, and more recently even with exposure to some drugs (misoprostol). We decided, therefore, to investigate the mechanism of amniotic adhesion, most important from thepoint of the malformation origin.Design: Experimental study.Setting: Charles University, 3rd Medical Faculty, Center of Biomedical Science, Department ofhistology and embryology, Prague.Methods: Basing upon our previous experience, we used as a suitable model the developing chickinjected intraamniotically on day 4 with whole calf thymus histone.Results: Adhesions between the embryonic body and amniotic membrane accompanied by presen-ce of necrotic cells were followed by deterioration mimicking all symptoms of ABS.Conclusion: Some intraamniotic drugs can damage both the amniotic membrane and the surfaceembryonic epithelium inducing the typical manifestation of ABS.

Key words:
amniotic band syndrome, experimental model

Autoři: E. Maňáková; R. Jelínek; Z. Zemanová
Působiště autorů: Oddělení histologie a embryologie, Centrum biomedicínských oborů, 3. LF UK, vedoucí prof. MUDr. R. Jelínek, DrSc. Fyziologický ústav Akademie věd, ředitel RNDr. P. Mareš, DrSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2001; (6): 431-434
Kategorie: Články

Souhrn

Cíl studie:
Syndrom amniových pruhů (ABS) je vzácně se vyskytující nozologická jednotka, kteroupředstavují deformity končetin, kraniofaciálního skeletu, hrudníku, měkkých tkání a pupečníku.Význam ABS vzrostl v 90. letech v souvislosti s invazivními diagnostickými metodami, jako jeamniocentéza a kordocentéza, a v poslední době dokonce s expozicí některým lékům, popř. misoprostolu. Proto jsme se rozhodli studovat mechanismus vzniku amniových adhezí, který je důležitýz hlediska vzniku malformace.Typ studie: Experimentální studie.Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Centrum biomedicínských oborů, Oddělení histologie a embryologie, Praha.Metodika: Na základě naší předchozí zkušenosti jsme užili jako vhodný model vyvíjející se kuřecíembryo, kterému byl čtvrtý embryonální den aplikován celkový telecí histon.Výsledky: Adheze mezi tělem embrya a amniem, spojené s nekrózou buněk, byly následovány poškozením nesoucím všechny znaky ABS.Závěr: Některé látky přítomné v amniové tekutině mohou poškodit jak epitel amnia, tak povrchutěla a vyvolat poškození, které je typické pro ABS.

Klíčová slova:
syndrom amniových pruhů, experimentální model

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.