Disociace, forsírovaná normalizace a epileptóza

Forsírovaná normalizace představuje fenomén, který se vyskytuje u takzvaných epileptických psychóz. Znamená komplementaritu epileptických a psychotických symptomů. Ve svýchdůsledcích však v souvislosti s faktem elektrokonvulzivní terapie, která představuje fenomén obdobné kvality, a dále pak v souvislosti se somnambulismem a fenomény pojícími se s demonstracítzv. Jouvetovy kočky vede k úrovni automatismů, které představují dispozice k určitým typůmpsychologicko-etologických manifestací organismu, charakteristických pro jisté vrozené vzorcechování (pattern of behaviour). Tyto automatismy znamenají tak i základ pro rozvoj patologických disociativních procesů, které se vyvíjejí v důsledku výrazně kompetitivních disociovanýchneuronových konfigurací, které představují mentální reprezentace odpovídající psychickým obsahům, stejně tak jako fyziologický substrát pro etologické či behaviorální projevy. Disociace jetak chápána jako psycho-organický proces kompetice neuronových souborů, který vede k deterministickému chaosu, v jehož důsledku dochází k manifestaci neuronových atraktorů, které se napsychologické úrovni mohou projevovat jako nová neočekávaná originální idea či inspirace, nebotaké může vést k patologickému stavu jakým je třeba epileptický záchvat. Neurofyziologicky tento stav představuje zcela novou neuronovou konfiguraci a elektroencefalograficky vede k náhlému snížení excitačních prahů na velkém počtu synapsí současně, což se projevujehypersynchronizovanou EEG aktivitou (burst). V případě vztahu epilepsie - psychóza pak takovýděj znamená pravděpodobně základní mechanismus, od nějž se odvíjejí rozmanité formy symptomů a jejich komplementarita, které jsou výrazem společné podstaty těchto fenoménů, a byly důvodem k navržení diagnostické kategorie epileptózy.

Klíčová slova: