Modulace dopaminové neurotransmise hypoxií/asfyxií

Hypoxie/asfyxie představují ve fetálním a perinatálním údobí vždy seriozníriziko pro následný vývoj mozku a jeho funkcí. Autoři pomocí dvou modelů(lab. potkan, tab. 1) vyvolali buď hypoxii hypobarickou (u novorozených lab.potkanů), nebo ischemii u fetů (sectio cesarea) a sledovali krátkodobé a dlou-hodobé důsledky vlivu kyslíkové nedostatečnosti na dopaminergní systém(striatum, substantia nigra, area tegmenti ventralis). Paralelně probíhaly po-kusy na buněčných kulturách (dopaminergních). Krátkodobé následky kyslí-kové nedostatečnosti jsou vesměs charakterizovány zvýšenou hladinoudopaminu ve striatu a v subst. nigra. (Analogický nález byl zjištěn i v buněč-ných kulturách.) Dlouhodobé následky hypoxie/asfyxie (1 - 2 měsíce po pří-slušné zátěži) vykazují především zvýšené uvolňování dopaminuz uvedených struktur po mírné hypoxii, ale nikoliv po asfyxii. Tyto a dalšívýsledky svědčí o kyslíkovou nedostatečností vyvolaných neuroplastickýchfenoménech v dopaminergním systému, které mohou být spoluúčastny nanásledných defektech ve funkčních projevech CNS.

Klíčová slova:
hypoxie, dopaminergní systém, neuroplasticita, vývoj.