On the origin of the Czechoslovak Pharmacopoeia

Czech version

Authors: Pavel Drábek
Published in: Čes. slov. Farm., 2012; 61, 244-247
Category: History of Pharmacy

Došlo 11. září 2012 / Přijato 24. září 2012

Overview

The paper summarizes the hitherto knowledge concerning the development of the first Czechoslovak Pharmacopoeia and adds some newly found facts. It is mainly based on the found correspondence demonstrating the care of the Czech Society of Pharmacists for a good standard of the Pharmacopoeia.

Keywords:
Czechoslovak Pharmacopoeia • Czech Society of Pharmacists • Kamil Lhoták • Jan Stanislav Štěrba-Böhm

Sources

1. Hladík J. Vývoj československého lékopisu. Zdravotnická revue 1947; 22, 153–157. Zkráceně v předmluvě k 2. vydání Čs. lékopisu, Praha 1954.

2. Hladík J., Fundárek R. Vývoj prvého vydania československého liekopisu. Farmaceutický obzor 1962; 31, 168–176.

3. RNDr. PhMr. Adolf Jánský (1888–1967) byl původně vojenským lékárníkem, od roku 1939 pracovníkem Ústavu pro zkoumání léčiv a po válce vedoucím lékopisného oddělení téhož ústavu. Viz Čas. čs. Lékárnictva 1948; 4, 145–146.

4. Lhoták K. Československá farmakopoea. Věstník ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy 1922; 4, 73.

5. Česky „obměkčující lektvar“. Připravoval se z trojích povidel, medu a sennových listů.

6. PhDr. Bohuslav Brauner (1855–1935) byl profesorem anorganické a analytické chemie na Karlově univerzitě.

7. PhDr. PhMr. František Plzák (1877–1944) byl profesorem organické chemie na Karlově univerzitě. V letech 1924–1941 byl předsedou Československé lékárnické společnosti.

8. PhMr. Otakar Jahn (nar. 1873), pražský lékárník a vrchní starosta hlavního grémia pro Čechy.

9. PhMr. Emanuel Senft (1870–1922) se mj. zabýval farmakognozií a pěstováním léčivých rostlin. Od roku 1911 byl honorovaným docentem na zemědělské fakultě pražské české techniky.

10. Lékárnický týdeník 1919; 1, 231–237.

11. Články budoucí československé farmakopoey; 5 archů, celkem 64 strany.

12. Oba poslední dopisy měl docent Hladík k dispozici a čerpal z nich.

13. Ústní sdělení jeho asistenta RNDr. PhMr. Oldřicha Vondráška (1910–1978) a nezávisle na něm potvrzené profesorem RNDr. PhMr. Stanislavem Škramovským (1901–1983).

14. Profesor německé univerzity MUDr. Wilhelm Wiechowski (nar. 1873), který vedl farmakognostickou sekci, zemřel 19. prosince 1928. Po něm převzal její vedení německý profesor farmakologie MUDr. Emil Starkenstein (1881–1942). Většinu práce však vykonal docent PhDr. PhMr. Eduard Skarnitzl (1894–1970).

15. Skarnitzl E. Přednášky z farmakognosie. Praha 1932; s. 3.

16. Sbírka zákonů a nařízení Protektorátu Čech a Morava, částka 51 z 9. května 1941.

17. Čas. českého lékárnictva 1948; 4, 146.

18. Čas. českého lékárnictva 1948; 4, 111.

19. Do toho počtu nejsou zahrnuty články galenické a farmakognostické, v nichž byly též často předepsány různé chemické zkoušky.

20. Čas. českého lékárnictva 1948; 4, 95.

21. Jejich přednášky otiskl Čas. českého lékárnictva 1948; 4, 212 a 226.

22. Rembieliński R., Kuźnicka B. Historija farmacji. Warszawa 1972; s. 225.