Uvolňování diltiazemiumchloridu a ibuprofenu z hydrofilních matricových tablet

Overview

Hydrofilní matricové tablety založené na hydroxypropylmethylcelulose (HPMC) a dalších celulosovýchderivátech patří k často používaným retardetám současné farmakoterapie. Léčivo se z nichuvolňuje v závislosti na svých vlastnostech buď rozpouštěním a difuzí, nebo erozí výlisku. Disolučníprofil léčiva je možné ovlivnit formulačními a výrobními proměnnými, např. typem použité HPMC,její koncentrací, případnými dalšími přidanými pomocnými látkami a lisovací silou, která se odrážív pevnosti tablet. Ke studiu vlivu rozpustnosti léčiva na jeho uvolňování z matric se použila dvěmodelová léčiva s rozdílnou rozpustností: dobře rozpustný diltiazemiumchlorid a špatně rozpustnýibuprofen. Vyšší rozpustnost léčiva a nižší pevnost výlisků vedla k rychlejšímu uvolňování léčiva.Také nižší koncentrace HPMC urychluje uvolňování obou léčiv. Vliv viskozitního stupně polymeruna uvolňování léčiv se výrazně neprojevil.

Klíčová slova:
hydrofilní matrice – hydroxypropylmethylcelulosa – rozpustnost léčiv –pevnost tablet – modifikované uvolňování