Měření terče zrakového nervu a sítnice pomocí optické koherentní tomografie u nově diagnostikované idiopatické intrakraniální hypertenze bez ztráty zraku
Authors:
F. Aslan 1; B. Özkal 2
Authors‘ workplace:
Department of Ophthalmology, Alaaddin Keykubat University Research and Education Hospital, Alanya, Turkey
1; Department of Neurosurgery, Alaad din Keykubat University Research and Education Hospital, Alanya, Turkey
2
Published in:
Cesk Slov Neurol N 2019; 82(3): 309-315
Category:
Original Paper
doi:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2019309
Overview
Cíl: Idiopatická intrakraniální hypertenze (IIH) je charakterizována zvýšeným intrakraniálním tlakem (intracranial pressure; ICP), a to obvykle u mladých obézních žen bez patologie oběhového systému. Zkoumali jsme vztah mezi měřeními optické koherentní tomografie (optical coherence tomography; OCT) a otevíracím tlakem mozkomíšního moku (cerebrospinal fluid; CSF) u nově diagnostikovaných pacientů s IIH, kteří dosud nebyli léčeni.
Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 19 osob s diagnózou IIH a 22 zdravých osob v kontrolní skupině. V obou skupinách jsme měřili tloušťku vrstvy nervových vláken sítnice (retinal nerve fibre layer; RNFL), fovey (F) a komplexu gangliových buněk (ganglion cell complex; GCC) a parametry terče zrakového nervu.
Výsledky: Průměrné tloušťky RNFL a F byly výrazně vyšší ve skupině pacientů než v kontrolní skupině (p < 0,01). V průměrné hodnotě tloušťky GCC nebyl mezi pacienty a kontrolní skupinou žádný statistický rozdíl. Při porovnání tloušťky RNFL podle kvadrantů měli pacienti s IIH výrazně vyšší hodnoty ve všech kvadrantech. Ve skupině pacientů byly parametry pozitivně korelujícími s otevíracím tlakem CSF stupeň edému papily (rho = 0,869, p < 0,01), doba trvání symptomů papily (rho = 0,458, p = 0,049) a index tělesné hmotnosti (rho = 0,653, p = 0,002).
Závěr: Zvýšená tloušťka peripapilární RNFL a F naměřená pomocí OCT je u nově diagnostikovaných pacientů s IIH spojená se zvýšeným ICP. OCT tak může u pacientů s podezřením na IIH sloužit jako cenný doplněk při subjektivním hodnocení edému papily.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Klíčová slova:
idiopatická intrakraniální hypertenze – optická koherentní tomografie – makula
Sources
1. Ball AK, Clarke CE. Idiopathic intracranial hypertension. Lancet Neurol 2006; 5(5): 433–442. doi: 10.1016/ S1474-4422(06)70442-2.
2. Kupersmith MJ, Sibony P, Madel G et al. Optical coherence tomography of the swollen optic nerve head: deformation of the peripapillary retinal pigment epithelium layer in papilledema. Invest Ophthalmol Vis Sci 2011; 52(9): 6558–6564. doi: 10.1167/ iovs.10-6782.
3. Auinger P, Durbin M, Feldon S et al. Baseline OCT measurements in the idiopathic intracranial hypertension treatment trial, part I: quality control, comparisons, and variability. Invest Ophthalmol Vis Sci 2014; 55(12): 8180–8188. doi: 10.1167/ iovs.14-14960.
4. Chen JJ, Thurtell M, Longmuir RA et al. Causes and prognosis of visual acuity loss at the time of initial presentation in idiopathic intracranial hypertension. Invest Ophthalmol Vis Sci 2015; 56(6): 3850–3859. doi: 10.1167/ iovs.15-16450.
5. Albrecht P, Blasberg C, Lukas S et al. Retinal pathology in idiopathic moyamoya angiopathy detected by optical coherence tomography. Neurology 2015; 85(6): 521–527. doi: 10.1212/ WNL.0000000000001832.
6. Kaufhold F, Kadas EM, Schmidt C et al. Optic nerve head quantification in idiopathic intracranial hypertension by spectral domain OCT. PLoS One 2012; 7(5): e36965. doi: 10.1371/ journal.pone.0036965.
7. Hartmann CJ, Klistorner AI, Brandt AU et al. Axonal damage in papilledema linked to idiopathic intracranial hypertension as revealed by multifocal visual evoked potentials. Clin Neurophysiol 2015; 126(10): 2040–2041. doi: 10.1016/ j.clinph.2014.12.014.
8. Ringelstein M, Albrecht P, Kleffner I et al. Retinal pathology in Susac syndrome detected by spectral-domain optical coherence tomography. Neurology 2015; 85(7): 610–618. doi: 10.1212/ WNL.0000000000001
852.
9. Albrecht P, Müller AK, Südmeyer M et al. Optical coherence tomography in parkinsonian syndromes. PLoS One 2012; 7(4): e34891. doi: 10.1371/ journal.pone.0034891.
10. Sengupta P, Dutta K, Ghosh S et al. Optical coherence tomography findings in patients of parkinson‘s disease: an Indian perspective. Ann Indian Acad Neurol 2018; 21(2): 150–155. doi: 10.4103/ aian.AIAN_152_18.
11. Poroy C, Yücel AA. Optical coherence tomography: is really a new biomarker for alzheimer‘s disease? Ann Indian Acad Neurol 2018; 21(2): 119–125. doi: 10.4103/ aian.AIAN_368_17.
12. Friedman DI, Liu GT, Digre KB. Revised diagnostic criteria for the pseudotumor cerebri syndrome in adults and children. Neurology 2013; 81(13):1159–1165. doi: 10.1212/ WNL.0b013e3182a55f17.
13. Labib DM, Abdel Raouf DH. Diagnostic value of optic coherence tomography in patients with idiopathic intracranial hypertension. Egypt J Neurol Psychiatry Neurosurg 2015; 52(4): 249–253. doi: 10.4103/ 1110-1083.170656.
14. Skau M, Yri H, Gerds T et al. Diagnostic value of optical coherence tomography for intracranial pressure in idiopathic intracranial hypertension. Graefes Arch Clin Exp Ophthalmol 2013; 251(2): 567–574. doi: 10.1007/ s00417-012-2039-z.
15. Huang-Link YM, Al-Hawasi A, Oberwahrenbrock T et al.
OCT measurements of optic nerve head changes in idiopathic intracranial hypertension. Clin Neurol Neurosurg 2015; 130: 122–127. doi: 10.1016/ j.clineuro.2014.12.021.
16. Rebolleda G, Muñoz-Negrete FJ. Follow-up of mild papilledema in idiopathic intracranial hypertension with optical coherence tomography. Invest Ophthalmol Vis Sci 2009; 50(11): 5197–5200. doi: 10.1167/ iovs.08-2528.
17. Eren Y, Kabatas N, Guven H et al. Evaluation of optic nerve head changes with optic coherence tomography in patients with idiopathic intracranial hypertension. Acta Neurol Belg 2018. doi: 10.1007/ s13760-018-1000-2.
18. Auinger P, Durbin M, Feldon S et al. Baseline OCT measurements in the idiopathic intracranial hypertension treatment trial, part II: correlations and relationship to clinical features. Invest Ophthalmol Vis Sci 2014; 55(12): 8173–8179. doi: 10.1167/ iovs.14-14961.
19. Heckman JG, Weber M, Junemann AG et al. Laser scanning tomography of the optic nerve vs CSF opening pressure in idiopathic intracranial hypertension. Neurology 2004; 62(7): 1221–1223.
20. Kupersmith MJ, Sibony P, Mandel G et al. Optical coherence tomography of the swollen optic nerve head: deformation of the peripapillary RPE layer in papilledema. Invest Ophthalmol Vis Sci 2011; 52(9): 6558–6564. doi: 10.1167/ iovs.10-6782.
21. Subramaniam S, Fletcher WA. Obesity and weight loss in idiopathic intracranial hypertension: a narrative review. J Neuroophthalmol 2017; 37(2): 197–205. doi: 10.1097/ WNO.0000000000000448.
22. Berdahl JP, Fleischman D, Zaydlarova J et al. Body mass index has a linear relationship with cerebrospinal fluid pressure. Investig Ophthalmol Vis Sci 2012; 53(3): 1422–1427. doi: 10.1167/ iovs.11-8220.
23. Sinclair AJ, Burdon MA, Nightingale PG et al. Rating papillilloedema: an evaluation of the Frisen classification in idiopathic intracranial hypertension. J Neurol 2012; 259(7): 1406–1412. doi: 10.1007/ s00415-011-63
65-6.
24. Kanamori A, Nakamura M, Yamada Y et al. Longitudinal study of retinal nerve fiber layer thickness and ganglion cell complex in traumatic optic neuropathy. Arch Ophthamol 2012; 130(8): 1067–1069. doi: 10.1001/ archophthalmol.2012.470.
Labels
Paediatric neurology Neurosurgery NeurologyArticle was published in
Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery
2019 Issue 3
Most read in this issue
- Test mince v ruce k detekci předstírání oslabeného paměťového výkonu ve srovnání s mírnou kognitivní poruchou a s mírnou demencí u Alzheimerovy nemoci
- Neuromuskulární choroby a gravidita
- Měření terče zrakového nervu a sítnice pomocí optické koherentní tomografie u nově diagnostikované idiopatické intrakraniální hypertenze bez ztráty zraku
- Využití vakuově-kompresní terapie v léčbě syndromu karpálního tunelu jako součást fyzioterapie – pilotní studie