Sekvence genomu a molekulární charakteristika viru klíšťové encefalitidy izolovaného od lidí
Československá republika patřila k prvním zemím v Evropě, kde byl virus klíšťové encefalitidy prokázán. Na úspěchy z 50. let minulého století navazují čeští vědci svou nedávno uveřejněnou studií. Jejich zásluhou se totiž podařilo odkrýt pět dalších genomových sekvencí západního neboli evropského typu viru klíšťové encefalitidy.
Genom viru klíšťové encefalitidy
Virus klíšťové encefalitidy je RNA virus patřící do rodu Flavivirus. Klíšťová meningoencefalitida (KME), kterou způsobuje, patří mezi nejčastější neuroinfekce nejenom v Evropě, ale také v Asii. Virus se totiž vyskytuje celosvětově, v pásmu zasahujícím střední část Evropy až po přímořské východoasijské oblasti. Výhradně v Evropě se však vyskytuje západní typ onemocnění, který je přenášen klíštětem obecným (Ixodes ricinus).
Česká republika patří mezi země s nejvyšší incidencí KME v Evropě. Čeští vědci se proto již desítky let významně podílejí na výzkumu viru klíšťové encefalitidy, nyní se jim například podařilo odhalit 5 nových genomových sekvencí tohoto viru izolovaného z člověka. Do nedávné doby přitom byly známy pouze 3 celé genomové sekvence viru evropské klíšťové encefalitidy, většinou kvůli potížím s izolací viru od pacientů. Výzkumná skupina v čele s Petrou Formanovou z Masarykovy univerzity v Brně popsala tyto nové sekvence na základě výzkumu virových kmenů, které byly izolovány od pacientů s těžkou formou neuroinfekce již v roce 1953 ve středních Čechách, a jsou tedy vůbec nejstaršími izolovanými kmeny v Evropě.
Výsledky výzkumu
Vědci prokázali, že všechny analyzované izoláty jsou vzdáleně fylogeneticky příbuzné, což naznačuje, že rozšíření klíšťové encefalitidy po celé Evropě nebylo způsobeno jedním virovým kmenem, ale spíše několika vzdáleně příbuznými kmeny. Shoda v nukleotidových sekvencích jednotlivých kmenů se pohybuje v rozmezí 97,5–99,6 %. Počet unikátních substitucí aminokyselin se pohyboval v rozmezí 3–9 u jednotlivých izolátů, žádná z těchto substitucí však nebyla typická výhradně pro kmeny izolované z lidských vzorků v porovnání s viry izolovanými z klíštěte.
Čeští vědci svým objevem 5 nových genomových sekvencí připravili půdu pro budoucí výzkumy, které se budou zabývat evolucí viru klíšťové encefalitidy od doby první zmínky o tomto onemocnění v Evropě.
(holi)
Zdroj:
Formanová P., et al. Full genome sequences and molecular characterization of tick-borne encephalitis virus strains isolated from human patients. Ticks Tick Borne Dis. 2015 Feb; 6 (1): 38–46; doi: 10.1016/j.ttbdis.2014.09.002
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Infekční lékařstvíOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/40
Mohlo by vás zajímat