Možné komplikace klíšťové encefalitidy

Onemocnění klíšťovou encefalitidou má u dvou ze tří pacientů bifázický průběh. Po inkubační době 2–28 (průměrně 7) dní následuje I. (tzv. viremická) fáze s přítomností nespecifických příznaků podobných běžnému nachlazení, která ale může probíhat latentně. Poté obvykle následuje afebrilní období v délce trvání od jednoho až do dvaceti dní, během kterého jsou pacienti až na výjimky asymptomatičtí. Asi u dvou třetin symptomatických pacientů se rozvine II. fáze onemocnění. Ta je charakterizována postižením CNS. Onemocnění probíhá pod klinickým obrazem akutní meningitidy (u dětí typická aseptická meningitida), meningoencefalitidy, meningoencefalomyelitidy a meningoecefaloradikulitidy. Postižen bývá rovněž i autonomní vegetativní systém. Mortalita onemocnění je u evropského sérotypu viru klíšťové encefalitidy 1–3 %[1].

Komplikace po prodělané meningoencefalitidě

V případě meningitidy většinou dochází k vymizení příznaků. Ojediněle mohou po několik následujících týdnů přetrvávat bolesti hlavy či poruchy soustředění a kognitivních funkcí. Dojde-li k přenosu infekce i na mozkové pleny, následky bývají nejen závažnější, ale především trvalejší, mohou přetrvávat až po dobu několika let. Dominují zde poruchy koncentrace, percepce jak zrakové, tak sluchové, faciální parézy, afektivní poruchy, astenie a snížená chuť do života. V některých případech jsou trvalé neuropsychické projevy natolik závažné, že postižení vyžadují dlouhodobou péči ve specializovaných zařízeních[2].

Komplikace následkem prodělané meningomyelitidy

Dojde-li k postižení míchy a předních rohů míšních, bývají postižení nejzávažnější. Následky tohoto poškození se projeví jako spinální paralýzy, cerebelární insuficience a atrofické parézy. Predilekčně jsou postiženy horní končetiny. Jako důsledek infekce ale může vzniknout i paraparéza či tetraparéza s postižením inervace dýchacích svalů vyžadující v těžších případech až umělou plicní ventilaci.

Prognóza

Prodělané onemocnění vyžaduje většinou hospitalizaci v délce okolo tří týdnů. U závažnějších případů a s přibývajícím věkem pacienta však může trvat měsíce až roky[3]. Reziduální paréza se vyskytuje u 0,3 % až 10 % pacientů[4]. U dětí je obvykle prognóza onemocnění lepší.

Závěr

Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění, které je často spojeno s obdobím dlouhé rekonvalescence v závislosti na věku a dispozicích jednotlivce. Neuropsychické následky této infekční choroby u postižených přetrvávají řádově měsíce i roky a v řadě případů jsou ireverzibilní. Vzhledem k absenci kauzální terapie lze tyto následky klíšťové encefalitidy léčit pouze symptomaticky, a to jen s určitým úspěchem.

(ver)

Literatura:

• 1. Lotric-Furlan S, Avsic-Zupanc T, Strle F. An abortive form of tick-borne encephalitis (TBE) – a rare clinical manifestation of infection with TBE virus. Wien Klin Wochenschr 2002;114 (13–14):627–629.
• 2. Mickiene A, et al. TBE-clinical course and outcome. Review of literature in Progress in Encephalitis Research. In press 2005.
• 3. Dumpis U, Crook D, Oksi J. Tick-borne encephalitis. Clin Infect Dis 1999;28:882–890.
• 4. Tsai TF. Flaviviruses (Yellow fever, dengue, dengue hemorrhagic fever, Japanese encephalitis, St. Louis encephalitis, tick-borne encephalitis). In: Mandell JL, Bennett JE, Dolin R, eds. Mandell, Douglas, and Bennett's principles and practice of infectious diseases, 5e éd. Philadelphia, Pennsylvania: Churchill Livingstone 2000:1714–1736.